Rošáda ve vedení elitních služeb státu
Do rozvědky by mohl jít bývalý důstojník armádní protiteroristické jednotky Končí byznys s testováním na covid, není už zájem
O testy na covid už mají zájem jen nízké tisícovky lidí denně, což je jen zlomek oproti vrcholu epidemie.
Některá odběrová místa proto zavírají, jinde omezují provozní dobu. Byznys skončil především těm, kteří počítali s vidinou zisku jen v reakci na pandemii. Část pojišťoven jim už testy neproplácí, za své se tak musí otestovat i člověk s žádankou od lékaře. Ještě před rokem byly testy na covid-19 vstupenkou
PRAHA
Dvě z klíčových tuzemských bezpečnostních institucí nejspíš čeká málo vídaná rošáda. Podle informací MF DNES by současný šéf civilní rozvědky (oficiálně Úřadu pro zahraniční styky a informace) Marek Šimandl mohl nahradit Jiřího Langa v čele Národního bezpečnostního úřadu.
Šimandl v Národním bezpečnostním úřadu již dříve působil na vysokých pozicích, jako je bezpečnostní ředitel a později náměstek šéfa.
Úřad má na starosti například udělování bezpečnostních prověrek. Civilní rozvědka působí primárně v zahraničí.
„Pokud proběhnou jakékoliv personální změny v rámci mého resortu, oznámím je transparentně ve chvíli, kdy se tak skutečně stane,“reagoval na dotaz MF DNES ohledně chystané výměny ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), do jehož kompetencí ÚZSI spadá. Už dříve se však vyjádřil ve smyslu, že Šimandlovo setrvání v čele rozvědky není zcela jisté.
Šimadl, kterého si pro řízení rozvědky vybral bývalý ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), by měl vystřídat pětašedesátiletého Jiřího Langa, který NBÚ vede již pět let. Také Lang do čela NBÚ v roce 2017 přešel z řídicího postu v tajné službě. Kontrarozvědku BIS předtím vedl dlouhých třináct let. Po téměř dvou dekádách ve vedení klíčových bezpečnostních institucí by tak zřejmě mohl svou kariéru ukončit a odejít do penze.
Mužem, který má nahradit
Šimandla, je podle několika do restaurací, ke kadeřníkovi či na hromadné akce.
V reakci na vysokou poptávku se objevila řada firem, které navzdory tomu, že často neměly předchozí zkušenost s podnikáním ve zdravotnictví, začaly poskytovat antigenní nebo i PCR testy. Při otestování alespoň padesáti lidí antigenními testy za den získal provozovatel od zdravotních pojišťoven přes půl milionu korun měsíčně.
Třeba v hlavním městě Praze nyní magistrát eviduje 126 odběrových míst. Celkem 115 z nich provádí PCR testy, 96 testy antigenní. Ještě v lednu bylo odběrových míst 149. Zatímco tehdy byla kapacita zdrojů z bezpečnostní komunity bývalý důstojník elitní 601. skupiny speciálních armádních sil Petr Mlejnek. Jako první na jeho možný příchod do čela ÚZSI upozornil web Neovlivní.cz.
Armádní 601. skupina je jedinou jednotkou svého druhu. Na starosti má mimo jiné protiteroristické akce a nasazena byla například v Afghánistánu.
První výměna u tajné služby
Výměna v čele ÚZSI by znamenala první změnu ve vedení tajné služby od nástupu kabinetu Petra Fialy.
Zbylí dva šéfové – ředitel BIS Michal Koudelka a ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun – si své posty udrželi i přesto, že byli jmenováni předchozími vládami a v dohledné době se jejich výměna nechystá. Koudelka byl v únoru vládou jmenován do funkce na dalších pět let a šéf armádní tajné služby Beroun se
(ač do funkce přišel v době, kdy resort obrany vedl Martin Stropnický) zase dlouhodobě těší důvěře současné
Test v kontejneru
ministryně obrany Jany Černochové (ODS).
Marek Šimandl do čela civilní rozvědky nastoupil v září 2018 poté, co její vedení rozmetal skandál kolem údajného vyvedení přibližně 200 milionů korun ze služby.
Peníze měly být údajně použity na nákup šesti speciálních zařízení pro odposlech mobilních telefonů, takzvaných Agát. Ty měla tuzemská rozvědka darovat egyptské tajné 27 168 testů denně, nyní to je 16 880. U metody PCR to bylo 62 421, nyní 25 640 testů.
Bez smlouvy s pojišťovnou
Konec testování přitom mohou ještě uspíšit zdravotní pojišťovny. Část z nich totiž s těmi místy, která nejsou napojena na nemocnice či laboratoře, již neuzavírá smlouvy.
„Pro vyšetření indikovaná lékařem máme v současnosti dostatek poskytovatelů s vyhovujícím zabezpečením a vybavením. Proto pokračujeme ve smluvním vztahu pouze s partnery se standardní smlouvou,“uvedla mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců službě výměnou za její pomoc v případu misionáře Petra Jaška, který byl vězněn v Súdánu a hrozil mu trest smrti.
Když však inspekce ÚZSI začala pátrat po tom, zda Agáty skutečně do Egypta dorazily, došla ke zjištění, že rozvědka buď žádné nenakoupila, nebo je Egypťané nedostali. Jistou dobu se prověřovala i varianta, zda sofistikovaná odposlouchávací technika nezůstala v soukromých rukách v Česku. To se však nepotvrdilo.
Kvůli tomuto případu je dnes z podvodu a zneužití pravomoci obviněn bývalý náměstek ÚZSI Zdeněk Blahut. Státní zástupce na něj podal v letos v dubnu už druhou obžalobu. Tu první soud vrátil k došetření.
Pokud proběhnou jakékoliv personální změny v rámci mého resortu, oznámím je transparentně ve chvíli, kdy se tak skutečně stane.
Zpravodajci
bank, pojišťoven a stavebnictví Nicol Lenertová.
Někde se naopak snaží nechat všechna místa otevřená. Počítají totiž s možností, že na podzim se zájem obnoví. „Místa, kde provozujeme odběry covidu–19, podléhají přísným hygienickým pravidlům. Připravit je bylo náročné. Proto je nyní nechceme zavírat, ale pracujeme s provozní dobou, abychom byli připraveni na případnou podzimní vlnu,“uvedla Olga Kunešová, ředitelka marketingu AeskuLab. Včera ministerstvo zdravotnictví zaznamenalo pouhých 359 případů covidu a testů bylo přibližně šest tisíc.