Přinesli noví dopravci zlepšení?
Tak jako v Japonsku jezdí oranžové rychlíky. Žluté mají v dodržování řádu rezervy.
Po dvou a půl letech od největšího vstupu alternativních dopravců na českou železnici je čas bilancovat úspěšnost pokračujícího procesu liberalizace z pohledu cestujících. Mnohde kostrbatý náběh provozu u nových dopravců je už dnes zapomenutý a ministerstvo i jednotlivé kraje hovoří o spokojenosti s dopravci. Přesto jsou v dodržování jízdního řádu – tedy základní služby pro cestující – citelné rozdíly. Řada krajů navíc o spokojenosti s dopravci mluví i tehdy, když o jejich fungování nemá vůbec žádné nebo jen velmi omezené informace.
Nejlepší srovnání poskytuje pohled ministerstva dopravy, které shromažďuje data o počtu rychlíků, které jely na čas a které přijely se zpožděním delším než pět minut. Právě takové spoje jsou v Česku považovány za zpožděné.
Největší přesnosti dosahují rychlíky dopravce GW Train Regio jezdící už od prosince 2016 mezi Plzní a Mostem. Přes 99 procent jimi vypravených vlaků totiž dorazilo v předchozím jízdním řádu (prosinec 2020 až prosinec 2021) na čas.
Naopak každý desátý spoj společnosti RegioJet na lince R8 mezi Brnem a Ostravou přijel na konečnou stanici zpožděný.
Z linek dceřiné společnosti Deutsche Bahn – Arrivy pak největší problémy zaznamenalo ministerstvo dopravy u trasy mezi Kolínem a Šluknovem přes Mladou Boleslav a Českou Lípu.
„Problémem R8 jsou časté výluky. Navíc jde o jednokolejnou trať, takže pokud se kvůli výluce zpozdí jeden spoj, tak se toto zpoždění kvůli nutnému křižování v zastávkách přenáší na ostatní vlaky,“uvedl majitel RegioJetu Radim Jančura.
Výrazně lepší situace ale není ani na páteřních koridorech, kde kvůli výlukám není až 30minutové zpoždění žádnou výjimkou.
Podle ministerstva dopravy, které je za provoz rychlíků zodpovědné, nelze říct, že by z hlediska zpoždění některý z dopravců výrazně neplnil stanovené podmínky.
Právě rychlíková doprava je ve srovnání s osobními vlaky obecně častěji zpožděná. Při započítání vlivů, za které nemůže dopravce (například výluky při opravách, technické závady na trolejích či zabezpečovacím zařízení), jezdí podle statistik Českých drah na čas 73 procent dálkových vlaků (rychlíků a expresů). V regionální dopravě (osobní vlaky a spěšné) je to ale 88,4 procenta.
Místo vlaku bus
O dost náročnější situace je ve sledování spojů, které dopravce neobslouží vlakem, ale nasadí citelně levnější autobus. „Náhradní autobusová doprava se zavádí za přerušenou dopravu na dráze, tedy je to typicky vliv nikoliv dopravce, ale provozovatele dráhy,“uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Neplatí to ale zdaleka vždy a ani ministerstvo nebo řada krajů tyto statistiky nevedou.
„Ústecký kraj nemá zákonnou povinnost vést statistické údaje o počtech náhrad vlakové dopravy prostředky náhradní autobusové dopravy. Z tohoto důvodu nejsou žádné statistiky obecně pořizovány,“uvedla mluvčí kraje Magdalena Franková. V Pardubickém kraji naopak přiznávají, že data o zpožděních a počtu nahrazených vlaků sice od dopravců dostávají, statistiky si ale podle mluvčího Dominika Bartáka také nevedou.
Informační ping-pong
Otázkou, jak často různí dopravci nahrazují železniční vozidla autobusy, se posledních několik měsíců zabývají i drážní odboráři ze Svazu odborářů služeb a dopravy (SOSAD). Jejich snaha získat tato data od státní Správy železnic skončila až u druhoinstančního rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů, kde státní správce kolejí argumentoval, že údaji o počtu zrušených vlaků nedisponuje.
„Domníváme se, že to není pravda, údaje o náhradní dopravě zaznamenávají provozní zaměstnanci Správy železnic. Druhá cesta, jak se k nim dostat, jsou poplatky za dopravní cestu,“řekl MF DNES člen generální rady svazu Jindřich Berounský. Poplatky za použití kolejí totiž dopravci platí jen za průjezd vlaků. „Pokud místo vlaku nakonec nasadí autobus, poplatky si nechávají vracet,“dodal.
Hlavním argumentem, proč stát alternativní dopravce na železnici pustil, byla představa, že konkurence zlepší služby zákazníkům. To je do značné míry pravda. I kvůli vlivu covidu se ale zatím nepodařilo naplnit druhý předpoklad, že by noví dopravci dokázali přilákat nové cestující. „Neplatí pravidlo, že by obecně alternativní dopravci pravidelně zaznamenávali vyšší či nižší frekvence než předtím dopravce ČD,“uvedl mluvčí dopravního resortu Jemelka.