150 milionů obětem justičních omylů

Nejvyšší kontrolní úřad zkoumá obří částky placené ministerstvem spravedlnosti

Za minulý rok stát vyplatil na odškodnění za justiční omyly nejvyšší částku za posledních patnáct let: 147,9 milionu korun. A je velmi pravděpodobné, že účet za letošní rok bude ještě vyšší.

Ministerstvo spravedlnosti totiž bude řešit hned tři velké případy, ve kterých si lidé – po mnohaletém martyriu prohlášení za nevinné – nárokují vysoké částky v milionech až desítkách milionů korun.

O odškodnění žádá někdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová stíhaná kvůli nákupu letounů CASA, na doživotí za dvojnásobnou vraždu odsouzený Robert Tempel a také bývalý šéfanalytik protikorupční policie Jan Petržílek obviněný před téměř devíti lety v případu úniku odposlechů lobbisty Romana Janouška z tajné služby BIS.

Tempel, který si odseděl dvacet let ve vězení a soudy ho osvobodily až po zásahu Evropského soudu pro lidská práva, požaduje od státu téměř sto milionů korun. Vzhledem k tomu, že jde o případ, jaký v tuzemsku nemá srovnání, vycházeli jeho právníci při vyčíslení odškodnění z kauz, které proběhly v zahraničí.

Jak vysokou sumu žádá exministryně Parkanová, není jisté, její obhájce Tomáš Sokol se sice již sešel s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) a oficiální žádost o odškodnění zaslal už na konci března, ale jednání, ze kterých vzejde případné mimosoudní vyrovnání, budou zřejmě trvat celé léto. „Nezlobte se, ale toto vše je přísně důvěrné,“řekl Sokol MF DNES na otázku, jak vysoké odškodné Parkanová požaduje. Odpovědět odmítlo i ministerstvo spravedlnosti. „Zatím jsme na samém počátku šetření. Závěry budeme znát, ale nebude to dříve než v druhé polovině tohoto roku,“uvedl mluvčí ministerstva Michal Pleskot.

Na ministerstvu přitom od loňského podzimu probíhá kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu zaměřená právě na výši odškodnění, které resort vyplácí. „Kontrola dosud nebyla ukončena. Po jejím skončení kolegium schválí závěr, který následně zveřejníme. Pokud vše půjde podle harmonogramu, měla by být kontrola ukončena koncem léta,“řekl mluvčí NKÚ Jaroslav Broža.

Kontrolní úřad se chce zaměřit především na důvody, proč částka vyplaceného odškodnění stále stoupá. Ministerstvo však tvrdí, že větší částky jsou v pořádku a více peněz by měly začít přiznávat i soudy.

Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) jde například o odškodnění za takzvanou nemajetkovou újmu. „To znamená poruchy zdraví, rozpad rodiny a podobně. A tam jde o to, aby soudy přiznávaly větší peníze,“prohlásil Blažek před časem.

Dosud rekordní odškodnění za nemajetkovou újmu soudy přiznaly současné eurokomisařce Věře Jourové před osmi lety. Jourová dostala 2,7 milionu za své stíhání v kauze Budišov, a hlavně za vazbu.

Ministerstvo při výpočtu odškodnění vychází právě například z počtu dní, které daný člověk strávil ve vazbě či ve vězení.

Například Lukáši Nečesanému, který byl osvobozen v kauze pokusu o vraždu kadeřnice v Hořicích, stát přiznal odškodnění přes 1,2 milionu. Za den vazby dostal tisícovku, za den vězení pak 1 500 korun a dva tisíce korun za období, kdy už byl ženatý. Za nezákonné stíhání ministerstvo Nečesanému přiznalo celkem 108 tisíc korun.

Nečesaný však požaduje vyšší odškodnění, celkem 18,8 milionu korun, a se státem se soudí.

Loni v říjnu pak Nečesaného advokát oznámil, že jeho klient je ochotný se s ministerstvem spravedlnosti domluvit na nižším mimosoudním vyrovnání pod deset milionů korun. Ministerstvo to však právě s odkazem na dosud nízké částky přiznané soudy za nemajetkovou újmu zatím odmítlo.

Usiluje o návrat do služby

Miliony bude od státu chtít i bývalý důstojník protikorupční policie Jan Petržílek. Toho v kauze úniků nahrávek z kontrarozvědky BIS definitivně osvobodil minulý týden Vrchní

soud v Praze. „Náhrada škody bude mít několik rovin – odškodnění za vazbu, za nepřiměřenou délku trestního stíhání a za jeho nezákonnost. Vyčíslení jsme zatím nedělali, ale jsem přesvědčen, že to bude v milionech,“řekl MF DNES Petržílkův obhájce Václav Němec.

Bývalému detektivovi navíc policie musí doplatit mzdu a domáhat se bude také návratu na vysokou pozici, o niž v důsledku obvinění přišel. Podobně se například letos v únoru policista Radek Petrůj vrátil na post šéfa krajské hospodářské kriminálky v Olomouci poté, co byl zproštěn obžaloby v kauze Vidkun.

Vyčíslení jsme zatím nedělali, ale jsem přesvědčen, že to bude v milionech.

Častěji se obnovuje řízení

Z ministerských statistik, jež získala MF DNES, vyplývá, že loni přibylo také takzvaných obnov řízení v trestních případech. Ty soud například připustí, pokud se objeví nové důkazy, které mohou svědčit o nevině odsouzeného.

Soudy vyhověly 121 žádostem o obnovu řízení, což je nejvyšší počet od roku 2017. A to přesto, že jich loni lidé podali nejméně za posledních pět let.

V souvislosti se stále vyšší částkou, kterou stát vyplácí za justiční omyly, se hovoří o zvýšení odpovědnosti státních zástupců. Tu by měla upravovat novela zákona o státním zastupitelství, jež v současnosti na Blažkově resortu vzniká. Zákon se už neúspěšně pokoušeli prosadit předchozí ministři.