Válka připravila Berlín o dominanci v Unii

Podle kritiků působí německý kancléř Olaf Scholz váhavě a nepřesvědčivě

Dlouhé roky platilo, že Německo projektuje do Evropské unie svůj vliv, takže unijní zájmy se s představami Berlína úzce prolínají. Bylo to patrné v průběhu vleklé krize eurozóny, během masivní imigrační vlny ze Středomoří či při nedávné pandemii.

Teď už to tak úplně neplatí. V průběhu války na Ukrajině nepůsobí německý kancléř Olaf Scholz dojmem evropského lídra. Vypadá váhavě a nepřesvědčivě. A nezdá se, že by mluvil za ostatní země EU.

„Největším problémem Olafa Scholze je jeho sentimentální pacifismus,“uvedl v listu Die Welt německý politolog Herfried Münkler, který působí na Humboldtově univerzitě v Berlíně.

Scholz má podle něj sklony spíše problémy moderovat než se postavit do čela a ukázat směr.

„Evropská unie očekává silné vedení Německa. Ale v současné krizi Berlín neustále jedná velmi opožděně a pouze v reakci na vnější tlak,“uvedl pro stanici Deutsche Welle analytik Volker Weichsel.

Poláci se zlobí

Kritika zaznívá především z Polska a z pobaltských zemí, kde vyčítají celé generaci německých politiků přílišné upřednostňování obchodních zájmů ve vztahu k Rusku.

Scholz se sice zavázal k dodávkám zbraní na Ukrajinu, ale jen v omezeném rozsahu. Měsíc od chvíle, kdy slíbil Ukrajině německé tanky, vypadají jejich dodávky nejistě. Ministryně obrany Christine

Lambrechtová uvedla, že prvních 15 protiletadlových transportérů Gepard z celkových 50 dorazí pozdě, až někdy v polovině července. V té době už může být na Donbase rozhodnuto.

Němce za to tvrdě kritizoval polský premiér Mateusz Morawiecki, který současně obviňuje Scholze, že Polsku nedodal slíbené tanky Leopard a že blokuje rozhodnější protiruské sankce evropské sedmadvacítky.

Německá vláda se brání tvrzením, že státy Severoatlantické aliance se neformálně dohodly neposkytovat Ukrajině těžké zbraně západní výroby, aby to „neprovokovalo“Moskvu.

Hledá poučení v bolestné historii. Bruselský web Politico připomíná Scholzova slova o tom, že nechce opakovat chyby Viléma II., posledního německého císaře, který sehrál v roce 1914 klíčovou roli při fatálním vstupu Německa do první světové války.

„Neuděláme nic, co by z NATO učinilo jednu ze stran války,“zopakoval Scholz během nedávného projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu svou mantru, kterou se řídí od samého počátku války. Potvrdil tak, že německé politiky stále pronásleduje minulost – nacistické válečné zločiny. Mají obavy ze zneužití německých zbraní. Bojí se představy, že by mohly – v případě ukrajinského postupu – vést i k útočné válce na ruské půdě.

Jak obnovit autoritu?

Herfried Münkler soudí, že k těmto východiskům Scholze vede i tlak velké části jeho sociálních demokratů (SPD). „Odmítají se přizpůsobit zásadně změněným okolnostem, ať ze sentimentality, či z lenosti,“vyčítá jim politolog. Výsledkem toho všeho je stav, kdy Německo vůbec nemluví stejnou řečí jako jiné země typu Polska.

Čím by si mohlo tedy vysloužit obnovený respekt v Evropě?

Mělo by zřejmě zbytku Unie představit energičtější politiku, která by sledovala i zájmy jeho sousedů.

Podle Volkera Weichsela by měl Berlín otevřeněji podpořit unijní ambice Ukrajiny, nabídnout větší zásilky vojenské techniky a představit také životaschopný plán energetické soběstačnosti.

„Na ztrátu prestiže z minulých týdnů všichni rychle zapomenou, pokud Německo prokáže, že má udržitelný model pro budoucnost,“domnívá se Weichsel. Současně je podle něj třeba oprostit se od tradičního pacifismu, který dlouhé dekády diktoval postoje německých politiků i celé společnosti.