Ochranný deštník nad vládou

Heroická fáze, kdy lidé tleskali vládě za pomoc Ukrajině, je pryč. V průzkumech už sklízí kritiku a ochranný deštník, jímž maskuje váhavou pomoc, bude potřebovat spíš sama.

Poslední dny vládě úplně nepřály. Alespoň pokud jde o čísla. Podle posledního průzkumu CVVM jí věří jen 35 procent lidí, tedy ještě méně než prezidentu Miloši Zemanovi. Průzkum agentury STEM/MARK pro televizi CNN Prima News pro změnu ukázal, že si 73 procent lidí myslí, že jim vláda dost nepomáhá s drahotou. A do toho všeho vláda místo schválení odložila pětitisícovou pomoc pro děti.

To ale není vše. Ve stejný čas se rekordně propadla i důvěra spotřebitelů: horší byla naposledy v květnu 2012. Vraťme se proto do něj. Tehdy jsme zažívali hlubokou recesi a vláda také zoufale škrtala státní rozpočet, zatímco odbory hnaly lidi do ulic. Odmyslete si hlubokou recesi a možná vám to něco připomene: ano, i teď vláda zoufale škrtá výdaje a lidé šetří, zatímco šéf odborů Josef Středula ohlásil na začátek září manifestaci proti drahotě.

To udělal hned po vyhlášení své prezidentské kandidatury a i on dobře ví, že jeho manifestace ve skutečnosti bude protivládní demonstrací a osobní prezidentskou kampaní v jednom. Hned tak proto neskončí. Ale zpátky ke zmíněným číslům.

Stejně lidí, jako nyní věří Fialově vládě, věřilo na podzim 2020 i vládě expremiéra a šéfa ANO Andreje Babiše. To po půlroce první vlny covidu, která poprvé od roku 1989 nejenže zavřela státní hranice, ale i většinu ekonomiky a našich životů.

Byla to strašidelná doba a kabinet premiéra Petra Fialy je na stejném čísle po necelém půlroce vládnutí. Být jím, vidím v tom jistý „signál“. A pravda, ne úplně ten nejlepší: 51 procent lidí je totiž podle CVVM současně nespokojeno s politickou situací. Jisté signály ale nesou i čísla ze zmíněného průzkumu STEM/MARK. Nejenže si podle něj 73 procent lidí myslí, že jim vláda dost nepomáhá, ale 80 procent dotázaných se vyznalo i z toho, že začalo kvůli stále vyšší inflaci šetřit.

I oni tak patří mezi zmíněné spotřebitele, jejichž důvěra ve vlastní budoucnost se dramaticky propadla a kteří svým šetřením (= neutrácením) dusí ekonomiku. Řekněme, že úvodní část války na Ukrajině prostě skončila a její socioekonomické důsledky naplno vtrhly do Česka. Pro Fialovu vládu to znamená jediné: veřejnost už neuspokojí svojí pomocí Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům, ale skutečnou pomocí Čechům.

Proč to nejde i u nás?

A zvlášť když Ukrajina vnáší „válku“i do vládních stran. Jihočeský hejtman z ODS Martin Kuba veřejně mluví o „dávkové turistice“, zatímco pražský pirátský primátor Zdeněk Hřib dává kvůli vládní (ne)pomoci s uprchlíky ultimáta ministrům i premiéru Fialovi.

Jeho kabinet se teď ovšem chytá i do jiné vlastní pasti. Vláda ideologicky dlouho odmítala jakoukoli plošnou pomoc lidem s tím, že jde o obyčejné rozhazování peněz. Proč ne, je to její dogma. Jenže když lidé vidí, že plošná opatření zavedla drtivá většina zemí EU včetně všech našich sousedů, mohli by si začít klást kacířskou otázku: proč to nemůže udělat i naše vláda?

A ejhle – ona už to nakonec i dělá, jen pozdě a obdivuhodně zpackaně. Když plošně snížila o korunu padesát spotřební daň z nafty a benzinu, nikdo to neslavil. A když poprvé vyhlásila jednorázový příspěvek 5 000 korun pro každé dítě, spletla si hrubý a čistý příjem rodičů. Takže když teď všichni čekali na správnou a finální verzi již ohlášené pomoci, vláda ji místo schválení zase odložila. Alespoň že zatím nic nespletla s avizovaným zvýhodněným tarifem na elektřinu, protože o něm raději úplně mlčí. I ten ale případně bude dalším plošným opatřením, čímž vláda jen dává za pravdu opozici: ta žádá další a razantnější plošná opatření už několik měsíců.

Ale vraťme se znovu k číslům ze zmíněných průzkumů. Ta totiž ukazují, že se mezi kritiky vlády ekonomicky propadají i její chudší voliči. A nejspíš to nebudou bohatí Pražáci, kteří nenávidí Andreje Babiše, ale spíš průměrně vydělávající Češi z měst. I jim už se inflace slušně zakousla do života.

Deštník nádrž nenaplní

Vláda nedávno zkusila situaci zamaskovat tzv. deštníkem proti drahotě, i za něj ale sklidila kritiku od expertů i novinářů. Podle nich s tím přišla pozdě a navíc vlastně nejde o žádnou extra pomoc, ale obyčejný webový rozcestník mezi státními úřady. A za něj si nádrž v autě nenaplníte. Spíš se proto ukazuje, že jestli vláda bude takto pokračovat, bude nějaký ochranný deštník brzo potřebovat sama.

Heroická fáze podpory Ukrajiny, za niž v začátku války lidé vládu spontánně ocenili, je nenávratně pryč. A většina Čechů rychle střízliví do neheroických zlých časů. Když ve světě v roce 2008 naplno vypukla finanční a dluhová krize, sliboval tehdejší premiér, též občanský demokrat Mirek Topolánek, že Česko zůstane ostrovem prosperity. Nakonec z toho byla rekordně dlouhá a částečně i zbytečná recese v letech 2010–2013.

Dnes se Česku předpovídají jedny z nejtěžších ekonomických časů v celé EU. Jestli chce vláda současnou krizi přežít, musí pro lidi prostě dělat víc, i když za to na Twitteru sklidí nenávist od svých „ultras“. A to raději hodně rychle. Protože jak řekl odborář Středula, jeho lidé by si mohli pro pomoc přijít přímo do Strakovky.

Vláda prostě musí pro lidi udělat víc, i když za to na Twitteru sklidí nenávist od svých „ultras“.