Závislost má třetina Pražanů
Adiktologické služby v Praze jsou kriticky nedostatečné. Chybějí kontaktní centra i ambulance
PRAHA Že jsou narkomani v Praze obrovským problémem, je všeobecně známé. V poslední době je také velmi výrazně slyšet kritika toho, že různé adiktologické služby jako nízkoprahová centra nebo možnosti substituční léčby jsou v hlavním městě nedostatečné.
Dosud ale nebylo přesné známé, jak moc kritický tento nedostatek je. Hlavní město si nyní od odborníků z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) nechalo zpracovat analýzu, která popisuje dostupnost těchto služeb i zájem o ně ze strany Pražanů se závislostmi.
Riziková skoro čtvrtina Prahy
„Ukázalo se, že tisícům klientů adiktologických služeb chybí některý z druhů odpovídající péče,“říká jeden z autorů analýzy z řad Kliniky adiktologie Benjamin Petruželka. „Takovéto analýzy je potřeba dělat skutečně pravidelně, jelikož se tato problematika velmi dynamicky vyvíjí,“doplňuje další z autorů rovněž z adiktologické kliniky Miroslav Barták.
Alarmujícím zjištěním je zejména počet lidí, kteří mají v hlavním městě s návykovými látkami problém, přičemž analýza sleduje Pražany ve věku od 15 do 64 let. Jen uživatelů pervitinu a opioidů je v Praze 13 tisíc. Tento počet ale výrazně roste, když se k nim připočtou také lidé, které ohrožují další druhy závislostí, zejména rizikové užívání alkoholu, konopí, psychoaktivních léků, nebo hazardní hráči.
Na území hlavního města Prahy se celkem nachází více než 281 tisíc lidí, které lze z hlediska závislostí hodnotit jako rizikové. To je skoro třetina obyvatel Prahy ve sledované věkové kategorii. „Jedná se o relativně vysoké číslo, které zakládá i počet potenciálních klientů adiktologických služeb, nicméně odpovídá vysoké míře rizikových jevů v české společnosti,“komentuje počty text analýzy.
Co se týče počtu klientů, kteří za minulý rok využili některou z adiktologických služeb v Praze, autoři se dopočítali více než 16 tisíc. Dodávají ale, že počet klientů je podceněný, jelikož v něm není zahrnuta například substituční léčba předepsaná soukromými lékaři. Podle odhadu lékařů by ale v Praze potřebovalo pomoci se svými závislostmi třikrát více lidí, než ji dostává, téměř 40 tisíc Pražanů. Nedostatečnými kapacitami trpí v podstatě všechny typy adiktologických služeb. „Kontaktní centra jsou adiktologickou službou, kterou v současné době Praha potřebuje nejakutněji,“míní Petruželka. Právě o umístění kontaktních center se přitom vedou vleklé spory mezi magistrátem, městskými částmi i veřejností. Největší problém analýza vidí v koncentraci těchto center. Jsou totiž pouze tři, z toho jedno v Praze 1 a dvě v Praze 5.
Podle autorů studie by na pokrytí celého hlavního města bylo potřeba minimálně 9 kontaktních center, každé alespoň se šesti pracovníky na plný úvazek, v ideálním případě pak 17 center se třemi pracovníky. Tato síť by navíc měla pokrývat celé širší centrum města.
Lépe na tom nejsou ani ostatní služby, například substituční léčba je v Praze k dispozici pouze pro 16 procent klientů, ambulantní služby jen pro 30 procent. Na nedostatečnou kapacitu substituční léčby si stěžovala i místostarostka Prahy 8 Vladimíra Ludková (ODS), když vyjadřovala odpor proti vzniku kontaktního centra ve své městské části. „Kromě terénního programu máme v Praze 8 také metadonové centrum, které skoro nikde jinde v Praze není,“vysvětlovala.
Nový plán ve čtvrtek
Novou analýzu plánuje hlavní město využít při plánování rozvoje sítě adiktologických služeb. Už ve čtvrtek by měl magistrát představit přehled, ve kterých městských částech a jaké služby bude potřeba zřídit. Následně pak začnou vyjednávání s městskými částmi o jejich umístění.
„Při jednáních o návrhu o rozmístění služeb i jejich financování se můžeme opřít o odborné stanovisko. Představíme optimální síť adiktologických služeb vázanou na jednotlivé městské části. V dalším kroku teprve bude následovat debata o tom, kde konkrétně bude nejlépe navrhované služby umístit a v jakém pořadí, kdo bude služby financovat a kdo provozovat,“říká radní pro zdravotnictví Milena Johnová (Praha sobě).