Slavný Fin Kapanen: Češi? Tolik úsměvů!

Sami Kapanen odehrál poslední reprezentační zápas na mistrovství světa 2010, kdy musel skousnout hořké čtvrtfinálové vyřazení od českých hokejistů po nájezdech.

Slavný finský útočník s nimi svedl nespočet dalších bitev. Světový šampion je také dvanáct let potkával v NHL.

Pro MF DNES teď vzpomíná i vypráví, jak se Češi učí chápat kouče Kariho Jalonena: „Za tak krátký čas si vedete překvapivě dobře.“

Skutečně?

Mám radost, jak se zlepšujete! Věnujete se obraně mnohem důkladněji a oddaněji než v minulosti. Ano, abyste to vydrželi hrát celou dobu jako Finové, na to ještě potřebujete čas. Můžete vyhrát už teď, ale počkejte příští rok. Budete mnohem nebezpečnější.

Češi tedy zdařile kopírují finský systém.

Nemůžete ale říct, že by Kari Jalonen někoho kopíroval. Právě on patří mezi lidi, kteří ten systém pomohli stvořit, používá ho dlouhé roky a je pro něj přirozený. Samozřejmě využívá přednosti svých hráčů. Nenaštve se, když Jakub Vrána ztratí puk a chvíli mu trvá, než se začne vracet. To se v hokeji stává. Jakmile si to Vrána uvědomil, nakopl nohy. Jalonen nezuřil. Každopádně v zakládání útočných akcí mají Češi prostor pro zlepšení.

Finové svou taktiku už dovedli k dokonalosti?

Mají k ní blízko, prakticky nedostávají góly a zapracovali i na oslabeních, která jim v minulosti dělala potíže. Teď je mají excelentní. Vypadá to dobře, mám jen jednu obavu... Jak finští hokejisté zvládnou tlak domácího prostředí.

Vy budete od nové sezony dělat skauta Philadelphii z NHL. Ve které zemi se rodí nejvíc talentů?

Mění se to. Finsko se vždy mohlo chlubit týmovými pracanty. V poslední době se do NHL dostávají velké individuality jako Aho, Barkov, Laine či Rantanen. Rusové mají šikovné hráče, Češi chytré a odolné. Ale když se podíváme na draft do NHL za posledních deset let, musím říct Švédsko.

Jak vnímáte úpadek českého hokeje?

Myslím, že jste zanedbali mládežnické programy. Česká liga ztratila na kvalitě, když z ní začali za lepšími financemi odcházet dobří hráči. Mladí zase odlétají za moře. Vaše soutěže se vyprázdnily, talent nezůstává doma.

Někdo z Čechů vás zaujal?

Tady na mistrovství určitě osmnáctiletý obránce David Jiříček. Líbí se mi jeho vášeň pro hru. Nepatří mezi nejšikovnější, ale má tvrdou střelu a dobré fyzické parametry. Baví mě sledovat ho, a když se o něm bavím s ostatními, dozvídám se, že hokej pro něj znamená celý život. Chce se učit a zlepšovat.

Co vy a vzpomínky na bitvy s Českem?

Hned se mi vybaví mistrovství 2001. Dost bolelo, když jste nás ve finále porazili v prodloužení. Nebo 2010 v Německu. Tentokrát jste rozhodli v nájezdech. Můj poslední zápas ve finské reprezentaci... Na Čechy si prostě musíte dávat neustále pozor.

V NHL jste měl pár českých spoluhráčů. Když zapátráte v paměti, co vás napadne?

Vzpomínám na tragický příběh Jiřího Vašíčka. Moc smutné. Hrál jsem s Markem Malíkem, Robertem Kronem a pochopitelně Petrem Nedvědem. Už jsme se tu párkrát bavili. Páni, ten člověk se neustále směje! Člověk se vedle něj cítí moc dobře. Ano, Češi do kabiny vždycky přinášeli dobrou náladu a zábavu.

Ještě odbočím od hokeje. Jak vážná debata se ve Finsku vede ohledně vstupu do NATO?

Ohromně. Jde o naše právo rozhodnout o naší nezávislosti a mírumilovném stylu života. Finové nikoho neurážejí a nikomu neubližují. Nikdo nás nemůže k ničemu nutit. Rusko, Turecko, USA ani Evropská unie. Záleží jen a jen na Finech.