S leukemií bojují už i čeští „zabijáci“
První tři pacienti dostali supermoderní léčbu vyvinutou pražskými odborníky
Anna Ledvinková se od dětství statečně pere s leukemií. Nemoc se mladé ženě z Prahy stále vrací. Provází ji už třináctým rokem. „Poprvé mi leukemii diagnostikovali jako patnáctileté,“říká žena, které je dnes sedmadvacet let. Kvůli zdravotním potížím je v invalidním důchodu, ale studuje imunologii na Karlově univerzitě.
Teď má znovu naději na vyléčení, a to díky zabijákům zhoubných buněk, kteří jsou novou zbraní českých odborníků. A právě díky této léčbě je mladá žena svým způsobem průkopnicí. Její případ může pomoci i dalším lidem se stejnou nemocí. Výzkum navíc zvyšuje šance, že v budoucnu se podobné léčby dočkají i pacienti s jinými formami onemocnění krve.
Anna patřila před dvěma lety mezi první pacienty v zemi, kteří dostali supermoderní, ale velmi drahou zahraniční léčbu za devět milionů korun. Odborníci v USA tehdy geneticky upravili část jejích bílých krvinek tak, že se z nich stali lovci a ničitelé nádorových buněk.
Nemoc se po roce opět vrátila
Léčba zabrala. Jenže po roce se nemoc vrátila. Anna dostala zabijáky leukemie do krve znovu. Tentokrát je ale připravili odborníci z Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) v Praze. Ti vyvíjeli vlastní léčebnou metodu nazývanou CAR T-cells deset let. Anna dostala průlomovou novinku jako první.
„CAR T-cells jsou geneticky upravené T-lymfocyty, což je typ bílých krvinek, který normálně hlídá imunitu, a když se v těle objeví cizí buňka, ať je to virus, či nádor, zničí ji. Nám se podařilo vyvinout umělý protein, který vkládáme do T-lymfocytů, čímž je změníme tak, že cíleně vyhledávají a likvidují jen leukemické buňky,“popisuje ředitel ÚHKT Petr Cetkovský. Od Státního ústavu pro kontrolu léčiv získal ústav povolení, že s těmito buňkami může udělat klinickou studii. Díky tomu už je dostali tři pacienti.
Odborníci musí odebrané bílé krvinky nejen upravit, ale i namnožit, teprve pak je mohou vrátit do krve pacienta. Proto celá příprava trvá delší dobu. Poslední pacient byl na zákroku v minulých dnech. Anna loni v listopadu.
U Anny Ledvinkové v dospívání propukla akutní lymfoblastická leukemie. V tom případě se v kostní dřeni nekontrolovaně množí dělením nezralé buňky imunitního systému, takzvané lymfoblasty. Projevy nemoci bývají různé: únava, teploty, anémie, nechutenství, hubnutí, bolesti svalů a kloubů, krvácení, infekce i neurologické příznaky.
Toto zhoubné onemocnění krve postihne v Česku každý rok asi 80 pacientů. V drtivě většině jsou to děti, nejčastěji ve věku do pěti let.
„Ročně léčíme v zemi 65 až 70 dětí s akutní lymfoblastickou leukemií,“potvrzuje Lucie Šrámková, přednostka Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol, kde léčí děti s nádory a poruchami krvetvorby. Úspěšnost léčby dětí je podle lékařky nad 90 procent. Některé ale onemocní znovu.
Šance pro děti
„Pro děti, kterým se akutní lymfoblastická leukemie vrátí už potřetí, nebo onemocní znovu i po transplantaci kostní dřeně, je určena moderní léčba pomocí schváleného přípravku z bílých krvinek speciálně upravených v USA. Dosud
asi
95 pacientů. Po ukončení výzkumu a schválení české metody bude léčba levnější i rychlejší, a tedy dostupnější pro více lidí.
Už proto považuje přednostka motolské kliniky český výzkum za průlomový. A očekává od něj víc. „Věřím, že časem bude léčba českými upravenými T-lymfocyty dostupná i pro děti. A to nejen pro ty s akutní lymfoblastickou leukemií či lymfomy. Přála bych si, aby odborníci co nejdříve vyvinuli takovou léčbu i pro pacienty s jinými formami onemocnění krve,“dodává Šrámková.
Leukemie se rozvíjí rychle, proto je zatím metodou první volby bezodkladné