Dvoustovka na kolejích bude až v roce 2025

Byla to velká sláva, když Správa železnic před rokem a půl testovala průjezd Ejpovickým tunelem u Plzně dvousetkilometrovou rychlostí. Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda tehdy sliboval, že prvním úsekem, kde by se mohla rychlost zvýšit z maximálních 160 kilometrů za hodinu na dvě stě, by měl být právě tento úsek a že se jím první cestující projedou na přelomu let 2022 a 2023. Nyní je zřejmé, že se tak nestane.

Dvousetkilometrovou rychlostí jezdí Srbové z Bělehradu do Nového Sadu od letošního března, vlaky na některých úsecích v Polsku od roku 2014 a Japonci od roku 1964. Češi si nicméně ještě budou muset počkat.

Místo úprav tunelu, které by bylo s blížícím se datem už nutné provádět, totiž záměr zatím uvázl ve fázi dohadování vhodného technického řešení. „Pro úsek Plzeň (mimo) – Ejpovice (mimo) je aktuálně zpracovaný záměr projektu, který se projednává na ministerstvu dopravy. Další postup ve zvýšení rychlosti nad 160 km/h v tomto úseku bude možné podrobněji specifikovat až na základě schváleného záměru projektu,“uvedla mluvčí Správy železnic Nela Friebová.

Hlavními technickými problémy, které spuštění vyšší rychlosti brzdí, je ukotvení napájecích trolejí a vyřešení otázky, jaké zabezpečovací zařízení bude provoz vlaků hlídat. Při vyšších rychlostech totiž lokomotivy více rozkmitávají napájecí drát, který je proto nutné ukotvit na více místech a jiným způsobem, aby zvýšení rychlosti nebránil.

Podle informací MF DNES se nyní předpokládá, že se premiéra odsouvá nejméně o rok. Fakticky ale půjde o mnohem déle.

Původně se totiž uvažovalo o možnosti, že by dvoustovka mohla být zavedena ještě před přepnutím celé trati pod takzvaný výhradní provoz ETCS, kdy by dvoustovkou jezdily vlaky vybavené evropským zabezpečovačem ETCS, zatímco pro ostatní soupravy by platilo dosavadní rychlostní omezení. Nyní se ale úřady přiklánějí k tomu, že před ostrým spuštěním jednotného evropského zabezpečovače ze zrychlování nic nebude. A to spuštění projektu odkládá o další roky.

Trať na Plzeň totiž nepatří k vytipovaným železničním tahům, na kterých bude takzvaný výhradní provoz zaveden v první vlně od začátku roku 2025. Podle materiálu, který loni schválila vláda, se na trať do Plzně dostane v roce 2027. Ani potom ale nepůjde o srovnatelný počin s výše uvedenými tratěmi v Srbsku nebo Polsku. Dvoustovkou by na něm mohly jezdit pouze naklápěcí soupravy, což jsou v Česku zatím pouze pendolina.

Dvoustovkou by se tak na prvních úsecích mělo jezdit od začátku roku 2025, kdy by měl být výhradní provoz zahájen na prvním tranzitním koridoru směřujícím od německých hranic přes Ústí nad Labem do Prahy a dále přes Pardubice a Brno do Břeclavi. Zároveň se má rychle jezdit i na části třetího koridoru z České Třebové do Ostravy přes Olomouc a druhého mezi Brnem a Přerovem.

Správa železnic připravuje zvýšení rychlosti na celkem 240 kilometrech kolejí. Mělo by být jakýmsi předstupněm skutečně vysokorychlostních tratí. Nyní se nicméně zdá, že pokud stát od ambiciozních plánů na výstavbu rychlotratí neupustí, velký časový rozdíl mezi spuštěním těchto projektů nebude.

Zatímco u rychlotratí, které jsou připravované pro rychlosti nad 300 kilometrů v hodině, půjde výhradně o novostavby, na dvoustovku lze upravit řadu existujících konvenčních tratí. Podmínkou je zmiňovaný moderní zabezpečovač nebo zrušení železničních přejezdů a jejich nahrazení mimoúrovňovými kříženími se silnicemi.