Vltavská filharmonie může změnit Prahu
Těžko najít aktuálnější téma pro 14. ročník studentské architektonické soutěže Central Group, než je Vltavská filharmonie. A zároveň také obtížnější, protože zadání kombinovalo architekturu, urbanismus i sofistikovanou problematiku provozu koncertních sálů.
Zadání soutěže se potkalo s vyhlášením oficiální mezinárodní soutěže, do které se přihlásilo 115 architektonických studií z 25 zemí světa, z nichž 15 postoupilo do finále, pět týmů pořadatelé vyzvali sami. Zvítězilo dánské studio Bjarke Ingels Group.
Studentských prací bylo sice výrazně méně, ale přesto ti nejlepší se s vítěznými Dány v mnohém shodli. Třeba v tom, že i oni svůj koncept propojili s řekou a řešili nejen stavbu, ale i veřejný prostor pro setkávání lidí. A samozřejmě se inspirovali v historii Prahy, která své nejdůležitější hudební a divadelní scény spojuje právě s blízkosti Vltavy.
A kdo zvítězil mezi studenty? První místo, odměna sto tisíc korun a měsíční stáž v ateliéru významného českého architekta Josefa Pleskota, patří Matěji Štěpánkovi z Fakulty architektury ČVUT Praha.
„Samotné zadání byla velká výzva, o které vypovídaly už předsoutěžní studie, které se následně staly východiskem pro oficiální mezinárodní soutěž na Vltavskou filharmonii. Zároveň ze zadání byla cítit jistá svoboda návrhu ve smyslu detailu jeho zpracování, a tak si myslím, že úroveň složitosti si nakonec každý tvůrce mohl sám nastavit tak, aby mu zadání vyhovovalo,“říká vítěz Matěj Štěpánek.
Nová filharmonie, nová čtvrť
Stavba Vltavské filharmonie není jen projektem jedné, byť velmi významné budovy, jejíž náklady se už dnes odhadují na šest miliard korun. Měla by se zároveň stát centrem v místech, která představují jeden z největších a nejvýznamnějších brownfieldů, kde by měla vzniknout nová čtvrť Bubny-Zátory pro přibližně 25 tisíc obyvatel, pro něž se postaví přibližně jedenáct tisíc bytů.
Vltavská filharmonie by měla dát prostor jak milovníkům klasické hudby, tak každodenně vítat návštěvníky z celé Prahy i světa na nejrůznějších akcích, koncertech i v kavárnách a nabídnout jim také výhled na panorama Prahy.
I to byla vlastně kritéria požadovaná porotou studentské soutěže, která u návrhů posuzovala originalitu, komplexní architektonické řešení, výtvarnou a grafickou úroveň a srozumitelnost.
„Oceňujeme tradicionalistické klasicizující řešení, které je ovšem promyšlené, provedené v dobrých proporcích a vytváří příjemné prostředí. Rozdělením provozu do čtyř samostatných objektů dává vznik nové piazzetty, která má žádanou společenskou funkci. Objekty jsou tvarově minimalistické, avšak kultivované a vycházejí částečně i z genia loci industriálních Holešovic-Bubnů a celé Prahy,“tak znělo závěrečné hodnocení vítězného studentského návrhu Matěje Štěpánka.
V porovnání s umírněným návrhem
Tvůrci budovy
Ateliér Bjarke Ingels Group Studio založil v roce 2006 Bjarke Bundgaard Ingels (* 1974). Skupina patří ke světové špičce, tomu odpovídá řada ocenění i realizovaných velkých staveb. Má pobočky v Kodani, Londýně, New Yorku, Barceloně a Šen-čenu. Vedle architektů v něm pracují i designéři nebo teoretici, kteří se zabývají architekturou, urbanismem, výzkumem a vývojem budov. BIG má dnes kolem 400 zaměstnanců. Ve své práci využívají průkopnické technologie, často popírají tradiční konvence, typickým příkladem je Amager Bakke, moderní spalovna odpadů v Kodani, která funguje zároveň jako lyžařská sjezdovka a zájemcům nabízí i lezeckou stěnu, LEGO House v dánském městě Billund připomínající kostičky známé stavebnice nebo budova Méca (Maison de l’Économie Créative et de la Culture en Nouvelle-Aquitaine) ve francouzském Bordeaux. budoucího mladého architekta působí projekt dánského studia Bjarke Ingels Group velmi odvážně. Ale jaká bude konečná schválená podoba, to si zatím nikdo netroufne říci.
„Zarazily mě zejména střešní terasy, které působí velice přístupně,“upozornil v Rozstřelu pro iDNES.cz architekt Petr Kučera. „Protože si uvědomte, že jsme v Čechách, kde bývá specifické podnebí. Často prší a v zimě mrzne. Ale přitom mají podobu nakloněné roviny. Takže když zaprší nebo bude sněžit, tak to na nich může hodně klouzat, což může být nebezpečné.“
Petr Kučera varoval také před rigidními normami, které byly mnohdy schválené už před řadou let a ne vždy odrážejí současné technologie.
Tato omezení naštěstí nemusel řešit Matěj Štěpánek, vítěz studentské soutěže, kterému se dánský projekt velmi líbil: „Na vítězném návrhu se mi nejvíce líbí práce s veřejným prostorem v několika výškových rovinách a idea, že kdokoli bude mít možnost vystoupat na vrchol takto významné stavby.“
Za nejlepší zpracování návrhu stavby získal Matěj Štěpánek od Central Group 100 tisíc korun a může se těšit na stáž ve studiu AP ATELIER předního českého architekta Josefa Pleskota. Druhý nejlepší návrh byl oceněn 50 tisíci korunami a třetí místo 25 tisíci.
Úroveň všech studentských návrhů v soutěži byla podle porotců vysoká. Ocenili, že se autoři zabývali širšími vztahy, vzhledem k umístění v cenné lokalitě na břehu Vltavy, nedaleko historického centra a potenciální budoucí zástavby v oblasti brownfieldu s plánovaným rozvojem. Studenti podle poroty překvapivě dobře zvládli i složité řešení provozu Vltavské filharmonie.
Jak to dopadne?
Zda dostane Praha novou budovu filharmonie do deseti let, jak se plánuje, však ještě nikdo neví. Výsledky mezinárodní soutěže na podobu Vltavské filharmonie musí nejdříve schválit zastupitelstvo hl. m. Prahy, v červnu se bude jednat o smlouvě na dopracování návrhu, zpracování projektové dokumentace s vítězem a získání potřebných povolení k zahájení stavby.
Během roku 2026 by měl být vybrán zhotovitel stavby, stavební práce mají začít v roce 2027, s dokončením nové filharmonie se počítá v roce 2032.
Jenže konečné řešení má ještě řadu otazníků, od souhlasu, schválení výjimek po úpravy podle případných požadavků. A také budou na podzim volby, což může ovlivnit spoustu věcí. Lze jen doufat, že se nezopakuje případ Kaplického knihovny.