Studny šetří náklady, voda ale neodpovídá normám
Striktním hygienickým požadavkům nevyhověla většina vzorků analyzované vody, odebrané ze studní v metropoli.
K nezaplacení výhodná bývá studna pro majitele domů, lze tak totiž například stlačit výdaje, které v současné krizi jdou významně nahoru. Má to ale svá rizika, jak nyní upozornili odborníci z laboratoře společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK).
„Přes 300 vzorků zpracovali naši specialisté v uplynulém roce. Důkladné rozbory odebraných vod ze soukromých studní ukázaly, že 95 procent z nich neodpovídá alespoň v jednom parametru vyhlášce, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou vodu a její kontrolu,“vysvětlil mluvčí PVK Tomáš Mrázek.
Mezi nejčastější nedostatky kapaliny
VINOHRADY
náleží překročení limitu u dusičnanů. Na dalších místech se jedná o nedodržení norem pro zákal tekutiny anebo obsah železa. Testy z loňského roku přinesly o něco horší výsledky, než ukázaly analýzy, zpracované v laboratořích v roce 2020.
Záludné dusitany
Z rozborů ze soukromých studní tehdy vyplynulo, že zhruba třetina vzorků neodpovídala vyhlášce, a neplní proto hygienické požadavky kladené na pitnou vodu.
V případě opravdu výrazného překročení limitů třeba u dusičnanů nemusí jít o zanedbatelné riziko pro zdraví konzumentů. „Vznikají vlivem nadměrného nebo nesprávného používání minerálních i statkových hnojiv, únikem odpadních vod z netěsnících žump a septiků, živočišných farem apod. Jejich zdravotní riziko spočívá v tom, že se v zažívacím traktu redukují na toxické dusitany,“upozornil František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Zmíněné dusitany mohou být zvlášť zdravotně závadné pro kojence anebo chronicky nemocné dospělé. Makrobiální znečištění vody stojí za žaludečními a střevními obtížemi,
315
– tolik rozborů vzorků vod ze soukromých studní provedla v uplynulém roce laboratoř společnosti PVK. 95 procent analyzovaných vzorků vod z těchto studní neodpovídá alespoň v jednom parametru vyhlášce.
Laboratorní rozbory vody
– i majitelé soukromých studní si ji mohou nechat analyzovat ve specializovaném pracovišti PVK. Cena za rozbor činí 1 000 korun. U vodohospodářů lze také získat pomoc při nápravě problému.
– tolik jich nalezl výzkum na území hlavního města za uplynulých pět let. Z toho dostatečně vydatných bylo 511. Na pozemcích města nebo státu jich leží 112. Z nich 44 je potenciálně vhodných pro další využití.
12 460 studní
při závažnějších problémech hrozí úplavice.
Vyšší koncentrace železa ovlivňuje negativně nejen barvu, ale také chuť vody. Jeho usazeniny omezují průchodnost potrubí. Zákal snižuje účinnost dezinfekce a jeho náhlý nárůst bývá významným signálem kontaminace povrchovou vodou .
„Je velmi vhodné nechat si ověřit kvalitu vody v akreditované laboratoři, aby majitelé studní měli informaci o vhodnosti používané vody a případně mohli provést opatření vedoucí ke zlepšení její kvality,“uvedl Petr Mrázek.
Rozbor dělá dnes za úplatu řada státních i soukromých laboratoří. Ta nejbližší ovšem nemusí být podle vodohospodářů nejlepší ani nejlevnější. Jedním z kritérií výběru je otázka, zda je laboratoř pro rozbor žádaných ukazatelů způsobilá. Pomoc mohou najít spotřebitelé například na pracovišti PVK ve vinohradské Dykově ulici. „Vzorky z vodního zdroje je ale nutné odebrat podle specifických pokynů do sterilní nádoby. Ty se dají vyzvednout přímo v naší laboratoři,“vysvětlují zaměstnanci PVK.
Analýza vyjde na tisícovku a hotová bývá zhruba do týdne. Pokud rozbor prokáže mikrobiální závadnost, je třeba studnu dezinfikovat. Akreditované laboratoře, jako ta již zmíněná v Dykově ulici, poskytují také rady, jak to udělat.
Metropole studní
Magistrát před nedávnem skončil sčítání studní v hlavním městě v rámci projektu hledání náhradních zdrojů pitné a užitkové vody. „Na základě starších mapových podkladů zjistil na území metropole 12 460 studní,“uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Ne každá z nich je však zcela funkční. Jen 511 ze zmíněného počtu bylo dostatečně vydatných, 112 se nacházelo na pozemcích města nebo státu. Při hledání úředníci pracovali s mapovými podklady, pocházejícími z let 1969 až 1985. Zjistilo se dále, že některé již zanikly, případně byly v mapách špatně zakresleny.
Studny tvoří součást plánu, reagujícího na klimatické změny. „Počítá se s revitalizací řek, údolních niv a potoků i se zřizováním dalších studen nebo zaváděním opatření pro zlepšení propustnosti krajiny a přeměny nepropustných povrchů,“popsal záměr náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček (STAN).