První česká banka stolice hledá dárce
Léčba fekáliemi pomáhá, když selže vše ostatní
Když se seniorovi z Prahy koncem loňského roku znovu vrátila klostridiová infekce a jeho stav byl velmi vážný, lékaři Fakultní Thomayerovy nemocnice řekli rodině, že poslední šancí na jeho záchranu by mohla být transplantace stolice od někoho z příbuzných.
Zatímco ve světě už podobně jako krevní banky fungují i dárcovské banky stolice, u nás první taková teprve vzniká právě v Thomayerově nemocnici. Teď hledá zdravé dárce ve věku od 18 do 65 let, kteří nedrží speciální dietu a neužívali v posledních letech antibiotika – ta totiž ničí i užitečné bakterie ve střevech.
Sedmašedesátiletý muž, který ve stejné nemocnici ležel už loni, měl štěstí. Vhodného dárce našli tehdy lékaři v jeho vnukovi Tomášovi.
„Táta má cukrovku. Teta se stravuje zdravě a příliš odlišně. Kvůli tomu nemohli jako nejbližší příbuzní darovat svou stolici. Já jsem zdravý a jím českou kuchyni, jako jedl děda. Proto mě vybrali a já souhlasil,“líčí Tomáš.
Než mohl přinést do nemocnice zavařovací sklenici s fekáliemi, laboratoř prozkoumala vzorky jeho stolice i krve. „Testovali všechno včetně HIV. Odběry byly tak velké, že mi poprvé bylo špatně. Ale pro dědu jsem to podstoupil rád,“říká Tomáš s tím, že po fekální transplantaci se senior nebezpečných bakterií zbavil. Jenže byl už tak vyčerpaný dlouhými problémy, že později zemřel.
Někteří čeští lékaři používají fekálie od zdravých dárců už dvanáct let k léčbě pacientů s klostridiovou kolitidou, což je zánět střev způsobený bakterií Clostridioides difficile. Zachraňují tak lidi, jimž nezabírají antibiotika nebo se jim infekce vrací. Při klostridiové kolitidě dochází k průjmu a velké ztrátě tekutin. Hrozí porušení sliznice střeva, krvácení, zánět pobřišnice. Může dojít až k paralýze střeva a celkové intoxikaci organismu.
Nemocnic, které léčí pomocí fekálií aplikovaných do tlustého střeva přes konečník nebo tenkého střeva přes krk, přibývá. A léčených pacientů jsou ročně desítky až stovky.
„Začali jsme před rokem a dosud léčili fekální bakterioterapií kolem deseti lidí, některé ve vážném stavu. Aplikujeme stolici konečníkem do tlustého střeva, což není pro pacienty problém. Všichni ale musí mít svého dárce, ideálně příbuzného, který má podobné stravovací návyky i podobný mikrobiom ve střevech. A protože nemáme mrazicí zařízení, dárce musí přinést stolici, která není starší než šest hodin,“popisuje Anna Czyžová, vedoucí lékařka Gastroenterologického centra Nemocnice Třinec.
Jenže ne každý nemocný má zdravého příbuzného, který žije poblíž a je po všech stránkách vhodným a také ochotným dárcem. Zejména takovým pacientům by měla pomoci dárcovská banka stolice, která v Thomayerově nemocnici vzniká pod názvem Restore-Restart. „První zájemci už k nám přinesli vzorky stolice. Po tříměsíční karanténě vzorků zájemce znovu vyšetříme. Pokud budou zdraví a jejich stolice vhodná, stanou se dárci,“vysvětluje docent Pavel Kohout, vedoucí Centra výživy Thomayerovy nemocnice. Podrobné informace najdou lékaři, pacienti i dárci na webu banky stolice bsrr.cz. Dozvědí se i to, že dárci obdrží za každou dávku stolice použitelné k léčbě pět tisíc korun.
Peníze za náklady
Pavel Kohout ale zdůrazňuje, že nejde o odměnu. „Nechceme, aby se dárcovství stolice stalo komerční záležitostí. Princip by měl být stejný jako u bezplatného dárcovství krve. Pět tisíc korun je částka určená na úhradu času a také cestovného i dalších nákladů spojených s vyšetřením dárců a přípravou i dopravou vzorků do banky stolice,“vysvětluje.
Aby lékaři zajistili, že z banky stolice odejdou jen bezpečné vzorky od zdravých dárců, potrvá karanténa vzorků tři měsíce a poté bude následovat další vyšetření dárce.
Proto zatím není jasný termín otevření banky. Tedy den, kdy bude mít banka tolik vzorků, aby je mohla nabízet nemocnicím. „Předpokládáme otevření v létě,“říká Pavel Kohout.