USA: ženy nevraždí. Ale co transžena?
NASHVILLE Pachatel(ka) poslední americké masové střelby, která právě pozabíjela šest lidí v nashvillské škole, udělala zmatek ve statistikách.
Jmenovala se Audrey Haleová, takže to byla teprve pátá Američanka, která někdy něco takového spáchala. Střelci jsou skoro vždy muži.
Jenže Haleová se přejmenovala na Aiden Hale. A byla transžena. Čili žena, která se stala mužem.
Ale to nic nemění na zajímavé věci, kterou čísla ukazují a z níž plyne otázka: Proč jsou hromadné střelby výhradně dílem mužů?
Podle statistik organizace Violence Project, která shromáždila data masových střeleb v Americe od roku 1966, v 89 procentech jsou pachateli muži.
Takže proč ten obrovský nepoměr?
Je docela zajímavé číst, jak si to Amerika vysvětluje, jakkoliv se v tom kříží dobré postřehy s módní pokrokářskou terminologií. I když i na ní také něco je, jen to pohřbívají fráze typu „toxická maskulinita“.
V první řadě platí, že muži jsou obecně násilnější a bezohlednější, což je dáno evolucí a chemií v hlavě. Ale je tady háček. Muži sice jsou i častější vrazi, ale zdaleka ne v tak jednoznačném poměru, jaký vykazují masové střelby. V roce 2019 bylo v USA podle FBI 16 245 vražd, při nichž mohlo být stanoveno pohlaví pachatele – a z nich jen 63 procent spáchali muži. Udávají se i o dost vyšší čísla, někdy i devadesát procent, ale pořád je to něco jiného než u hromadných střeleb.
Otázky po střelbě v Nashvillu
Rozdíl mezi muži a ženami může být způsoben několika faktory: muži častěji obracejí hněv a frustraci proti jiným lidem, zatímco ženy je drží v sobě. Muži častěji ventilují emoce výbuchy hněvu a násilí.
Proto mezi nimi příklad masových střeleb daleko víc táhne. Někteří se v pachatelích masových střeleb vidí. Imponuje jim moc a síla, kterou v jejich očích mají. A taky hrůza, kterou vyvolají u veřejnosti. Právě zde do toho progresivisté vplétají módní toxickou maskulinitu jako myšlenku, že mužství je definováno násilím a agresí za účelem udržení moci.
Dobře, ale „toxická maskulinita“ v USA se asi nijak neliší od té v Británii, Španělsku či Itálii. Přesto tam nemají masové střelby (mimochodem, ta v Nashville byla letos v USA už stodevětatřicátá).
Američané důvod, proč jsou masové střelby takřka výlučně americkým fenoménem, vysvětlují tím, že u nich jsou po ruce zbraně. A je zajímavé, proč tam jsou. Něco se totiž děje. V průzkumu agentury Pew z roku 2017 řeklo 67 procent majitelů zbraní, že je mají pro ochranu. Jako druhý důvod uvedli lov. Jenže ještě v roce 1999 podle průzkumu stejné firmy Američané vlastnili zbraně především kvůli lovu. Kvůli ochraně je mělo jen 26 procent.
Jsou na to různá vysvětlení, některá takřka hlubinná. Například toto: muž se vidí jako živitel a ochránce, ale protože v nynějších dobách je to první těžší než třeba kolem roku 1999, může fascinace zbraněmi mít něco společného s tím, že mužům už zbyla jen role ochránce.
Ještě jedna zajímavost: jestli příklad masového vraha opravdu tak táhne, přesto ho umí zastavit i obyčejný virus. Během pandemie počet masových střeleb totiž prudce poklesl. Důvody? Od prozaického, že všude bylo za lockdownů zavřeno, a tak nebyly oběti, až po to, že veřejnost měla jiné starosti. Anebo to, že jelikož kdekdo byl frustrovaný a plný úzkosti, neměli potenciální střelci pocit, že by trpěli víc, takže se neměli proč společnosti mstít.
Teď se tedy mstila Audrey Haleová. Zastřelila tři devítileté děti a tři pedagogy ve škole, kam kdysi chodila. Možná nemohla vydýchat střet dvou světů – toho, co ji v přísně křesťanské škole před lety učili, s tím, že se chtěla identifikovat jako muž.
Zabíjela tam „po chlapsku“, vyzbrojena dvěma poloautomatickými puškami a pistolí. Nikde není psáno, že ženy zabíjejí nějak soucitně. Když se zeptali na důvody první novodobé masové střelkyně, která v šestnácti v roce 1975 zabíjela puškou s optikou ve vlastní škole, řekla: „Prostě nemám ráda pondělky. Udělala jsem to proto, aby byl ten den veselejší.“
Audrey Haleová teď zabila tři devítileté děti a tři pedagogy. Otázkou je, do které kolonky americké statistiky bude patřit, protože gender nyní USA berou stejně vážně jako masové střelby.
Jak včera napsala média, „není jasné, zda se Haleová v čase zabíjení identifikovala jako muž nebo jako žena“.