Na co se čekalo? Odvahu!
Proč národní tým přejel Polsko, aby pak zbytečně ztroskotal na slabém Moldavsku? Protože neměl plán B. Poučí se kouč Šilhavý?
Před víkendem zářil jako sluníčko, hřálo ho, jak podceňovaný tým suverénně přejel favorita. Hned na startu nového týdne z něj nadšení vyprchalo a mračil se: „Nechci říct, že jsme byli nepřipravení, ale nezvládli jsme to.“
Jaroslav Šilhavý, kouč fotbalové reprezentace, nebyl sám, koho pondělní bezbranková remíza s Moldavskem bleskově vrátila z euforického rozpoložení zpátky na zem.
Češi na startu kvalifikace o Euro připomínali studenta, který nejdřív bravurně vyřeší zamotanou goniometrickou rovnici, aby vzápětí ztroskotal na banální trojčlence.
Logika se v tom hledá těžko, ale po příčinách se pátrat musí.
Podcenění? Hráči i trenéři se budou dušovat, že nepřichází v úvahu, ale vypadalo to tak. Přinejmenším chybělo větší nadšení a zápal, zvlášť v porovnání se zápasem s Poláky. Při čerstvé vzpomínce na to, jak do něj Češi vlétli nažhavení, vás muselo napadnout, jak je možné, že v Kišiněvě najednou působili lekle a často i bohorovně.
Přitom se dá předpokládat, že jestli do nich Šilhavý a spol. ve dvoudenní pauze něco hustili, jistě to bylo především: Nepodcenit!
Jenže na hřišti jako by si hráči nechali utkání od první minuty zošklivit. Terénem, nevlídným prostředím, stylem hry soupeře. Zjistili, že je snadné se psychicky připravit na zápas s nadupaným protivníkem, který odehrajete před stadionem narvaným vlastními fanoušky, na kvalitním trávníku, v bouřlivé atmosféře. Zato nachystat se správně na utkání s outsiderem, na rozdroleném hřišti a v mizerném počasí, to je umění, které dělá velké týmy. Češi jím v pondělí večer nebyli, což byl zásadní důvod neúspěchu.
Rozhodně ne omluva ani polehčující okolnost: i zápas, ve kterém se od úvodního hvizdu trápíte, se přece dá zvládnout a proti 174. týmu žebříčku FIFA je to dokonce povinnost. Když je znát, že to na hřišti drhne, měl by trenér být tím, kdo zavelí: Pánové, zkusíme to jinak!
Fotbal teď aktivní přístup v koučování žádá víc než kdy dřív. V éře, kdy čím dál víc rozhodují detaily, je bleskové rozhodování nutnost. A kdo nemá už předem nachystaný plán B, může mít klidně problém i proti outsiderovi, který včas vykoumá, jak mu zápas znechutit.
Česko má v tomhle ohledu neléčený problém. Všechna čest Šilhavému za to, že změnil přístup při skládání nominace, a ještě víc za to, jak trefil sestavu proti Polsku, včetně zařazení nováčků Juráska a Čvančary – tam taktický záměr klapl dokonale, od první vteřiny.
Jenže uondaný večer v Kišiněvě potvrdil, že když se zápas nevyvíjí podle představ, z lavičky často nepřichází adekvátní reakce.
Překopat rozestavení?
Poslat do hry typy, které změní ráz hry?
Nebo aspoň včas vystřídat ty, kteří se nejvíc trápí?
To je Šilhavého bolest, možná související s jeho dobráckou povahou. Často se musí vyloženě přemáhat, aby v sobě našel odvahu změnit původní plány. I v pondělí se obhajoval: „Nechtěli jsme hned měnit to, co jsme měli připravené.“
Jenže tentokrát si to situace přímo žádala – a ne poprvé. Nebude náhoda, že za poslední tři roky Češi zvládli jen jednou otočit zápas, ve kterém prohrávali. A že výkony příliš často oscilují mezi extrémy: odehrát sebejistě a s glancem několik zápasů v řadě, to se nedaří. Stejně jako vítězit ve venkovních utkáních. Když odečteme předloňské Euro, odvezli z posledních deseti pokusů tři body jen na podzim 2021 z Kazaně, kde hráli s Běloruskem. Od té doby pět porážek a dvě remízy, což je bída.
Když tým dobře vykročí, málokdy pak utkání ztratí, ale jakmile začne špatně, vykousne si většinou trápení až do konce.
Co s tím? Předpokládat, že Češi každého soupeře přimáčknou od prvních vteřin ke zdi, by bylo naivní. Tým potřebuje mít připravenou záložní variantu, zvlášť pro zápasy, kdy hraje do plných. A trenér se musí přestat ostýchat sáhnout do sestavy.
Proč v pondělí poprvé střídal až v 73. minutě? Kolik toho asi náhradníci Ševčík s Chytilem mohli stihnout? Proč vlastně měnil jen třikrát, když povoleno je pět střídání? Nebyl luxus nechat celý zápas na lavičce Černého, který v Twente hraje v top formě? A neměl jít dřív do hry slávistický dravec Lingr?
Snad Šilhavý sám ví, že se změnami otálel příliš dlouho, a příště bude odvážnější. Byla by věčná škoda, kdyby si Češi dál kazili skvěle rozjetou misi zbytečnými ztrátami, kterým se dá včasnou reakcí předejít.