Více slunce pro rostliny
Botanická zahrada spouští vlastní fotovoltaickou elektrárnu na střechách nových budov
TROJA Rostliny už nadále nebudou jediné, kdo v trojské botanické zahradě využívá energii ze slunce. Zahrada nově spouští vlastní fotovoltaickou elektrárnu. Solární panely budou napájet nový areál u vstupu z Nádvorní ulice, který je těsně před otevřením a tvoří jej výstavní sál a návštěvnické centrum. Zahrada jej hodlá otevřít u příležitosti zahájení Festivalu bonsají a japonské kultury, který se v trojské zahradě koná v polovině června.
„Z dlouhodobého hlediska se botanická zahrada drží tří základních pilířů a těmi je ochrana genofondu, vzdělávání a nakonec udržitelnost. Fotovoltaická elektrárna je naší cestou k energetické sobestačnosti a také ke snížení uhlíkové stopy,“říká ředitel Botanické zahrady Praha Bohumil Černý.
Své solární panely dostala již budova návštěvnického centra, kde bude také fungovat jako zázemí pro zaměstnance. V nejbližší době je pracovníci Technologií hl. m. Prahy (THMP) nainstalují také na výstavní pavilon a tím doplní celkový počet panelů v areálu na padesát.
„Pokud by elektřinu, kterou panely vyrobí, zahrada nakupovala na volném trhu, tak se budeme ročně pohybovat ve vyšších desítkách tisíc korun,“vypočítává Tomáš Jílek, předseda představenstva THMP.
Ekonomické i ekologické
Kromě finančních úspor pomůže solární elektrárna omezit také znečištění ovzduší. Za rok totiž padesátka panelů vyrobí zhruba 20 megawatthodin elektřiny. Takové množství elektřiny vyprodukované v uhelných elektrárnách znamená deset tun oxidu uhličitého.
„Zahrada se snaží fungovat ekologicky i dalšími způsoby. Vodu sem přivádíme z Vltavy, takže nemusíme zalévat pitnou. Zároveň si sami kompostujeme a získáváme tak substráty a některé naše památeční předměty jsou vyrobené z prořezávek zdejších stromů,“vysvětluje Černý.
Sobestačný skleník
Ušetřit botanická zahrada potřebuje víc než kdy dříve. Původně zde energie vycházely zhruba na 9 milionů korun ročně a už tehdy se jednalo o 30 procent provozních nákladů celé zahrady. Vinou energetické krize už je to ale nyní na rok 17 milionů.
Nejvíce energetický náročný je v areálu tropický skleník Fata Morgana, který momentálně ročně spotřebuje elektřinu zhruba za tři miliony korun. Vysokou spotřebu elektřiny má skleník kvůli speciálním potřebám rostlin ve všech ročních obdobích. V zimě musí botanici kvůli krátkým dnům rostlinám přisvěcovat, aby tak uměle prodloužili dobu denního svitu, a naopak i v létě elektřinou některé části skleníků chladí, aby se nepřehříval.
I zde je ale v plánu nahradit část odebírané elektřiny sluneční energií. Panelů by tu mělo být zhruba 170, tedy výrazně víc, než se instaluje nyní. Hotovo by podle Jílka mohlo být zhruba za rok, jelikož tato část solární elektrárny je zatím pouze ve fázi projektové přípravy. „Samotná instalace trvá pouze v řádu jednotek týdnů, ale v rámci stavebního řízení se v Praze může vyjádřit až 56 dotčených orgánů. Budeme doufat, že novela stavebního zákona toto zkrátí,“doufá Jílek.
Soláry by skleníku Fata Morgana mohly pomoci zlevnit ceny za energie o více než dvě třetiny. Podle ředitele trojské zahrady by se náklady na elektřinu měly snížit až na 900 tisíc korun ročně.
„Do budoucna bychom rádi zmodernizovali také otopnou soustavu. Logicky skleník nelze zateplit, takže kromě fotovoltaiky musíme jít také cestou tepelných čerpadel. Při nejtužších mrazech se ale asi bez zemního plynu ani tak neobejdeme,“sděluje Černý.
Ředitel zahrady také ujišťuje, že solární panely nenaruší estetický zážitek návštěvníků. Panely na výstavní síni a na návštěvnickém centru totiž nejsou viditelné ze země a ty, které budou sloužit Fata Morganě zase budou v zákrytu za skleníkem. Svah, kde zahrada panely plánuje, je navíc nevyužívaný, nevyužitelný a plný náletových rostlin.
Letos padesátka budov
Kromě botanické zahrady plánuje THMP v letošním roce osázet solárními panely dalších 50 nemovitostí. Elektrikáři už instalují například velkou fotovoltaickou elektrárnu na střechy hal, kde Pražské služby skladují techniku pro údržbu komunikací.
„Postupně se učíme, jak procházet tím vším papírováním, a díky tomu se nám daří stavby zrychlovat. V příštím roce proto už lze očekávat, že se nám podaří nainstalovat více než stovku fotovoltaických elektráren,“říká Jílek.