Plot na turecké hranici: řečtí voliči ho chtějí
Parlamentní volby ovládla vládní pravice i díky slibu přidusit nelegální imigraci
Ocelový plot, který odděluje Řecko od sousedního Turecka, byl jedním z podstatných témat víkendových parlamentních voleb. A ukázalo se, že na Řeky varování před sílící imigrační vlnou zapůsobilo.
Premiér Kyriakos Mitsotakis, šéf pravicové strany Nová demokracie, totiž zabodoval slibem, že zkompletuje již existující bariéru tak, aby plně pokrývala celou 192 kilometrů dlouhou pozemní hranici s Tureckem. A také se chce zasadit, aby stavbu zaplatil Brusel.
Jeho strana dosáhla náskoku zhruba 20 procentních bodů před levicovou opoziční stranou Syriza, která se k otázce imigrace vyjadřovala mnohem méně razantně.
„Nepamatuji si z minulosti parlamentní volby, ve kterých by voliči tak působivě odměnili vládu a tak rozhodně rozdrtili opozici,“uvedl v aténském listu Kathimerini politolog Aristides Hatzis.
Vítězný Mitsotakis ale vzápětí odmítl jednání o nové koalici, protože nezískal v parlamentu většinu. Nové hlasování by tak mohlo proběhnout na konci června.
Nelegální migrace a s tím související plot ale bude zřejmě i za měsíc klíčovým volebním tématem. Prudce se zvyšují počty migrantů atakujících řecké hranice a úměrně tomu rostou i obavy Řeků, kteří mají pocit, že další tisíce potřebných už desetimilionová helénská země zaopatřit nezvládne.
Řecko se ocitlo v samém centru evropské migrační krize před osmi lety, kdy přibylo do Evropy během krátké doby přes milion lidí, především uprchlíků ze Sýrie nebo také z Afghánistánu.
Většina z nich prošla Tureckem, aby překročili pozemní hranici přes řeku Evros či se pokusili dostat v chatrných člunech na řecké ostrovy v Egejském moři, jako jsou Rhodos, Lesbos či Samos. Teď jsou obavy zpět.
Ačkoli se zájem pašeráků lidí obrátil směrem k severoafrickému Tunisku, odkud dnes proudí nejvíc běženců, Řecko zůstává ve střehu. Od konce covidových uzávěr počty nelegálních migrantů vytrvale stoupají. Třeba v Německu, o které je největší zájem, přibylo azylantů meziročně o 80 procent.
Levicová řecká strana Syriza ovšem premiérova slova odmítá s tím, že kdyby bylo možné imigraci vyřešit ploty, někdejší americký prezident Trump už mohl mít dávno splněný úkol. „Vše je to mnohem složitější,“řekl stanici Skai levicový lídr Alexis Tsipras. Naopak strana tradičních socialistů Pasok, která skončila v nedělních volbách s 10 procenty až třetí, výstavbu dalších částí hraničních plotů podporuje.
Před sedmi lety se zdálo, že nápor uprchlíků na řeckou hranici vyřeší dohoda s Tureckem, podle které měla Ankara bránit nelegálním cestám na řecké ostrovy. Místo lodí plných mladých mužů měli dostat šanci ti opravdu potřební, třeba matky s dětmi. A Turecko rovněž inkasovalo z Bruselu miliardy eur na humanitární účely.
Později se ukázalo, že Turecko není příliš spolehlivý partner ochotný plnit dohody. Migrační proud neustal. A s tím, jak jiné země na balkánské trase stavěly migraci překážky, v Řecku bylo čím dál víc plno.
Proto se pravicová vláda k výstavbě bariér hlásí. Před pár lety navíc budily hraniční ploty pohoršení lidskoprávních aktivistů, teď jako by se už staly normou. Od španělských enkláv v Africe přes balkánskou trasu až po Pobaltí či finsko-ruskou hranici, všude už je vnímána výstavba plotů jako užitečný nástroj k ochraně hranic.
Evropští činitelé v Bruselu jsou zatím ochotni platit personál či kamery na vnějších unijních hranicích, okolo financováním plotů se ale stále vedou spory.
Podle Mitsotakise zůstává Řecko státem v první linii, který chrání hranici sedmadvacítky. „Proto očekáváme pomoc od EU,“uvedl v rozhovoru pro německý Bild.
Plot na turecké hranici chce každopádně dokončit – třeba i bez evropských peněz.
Premiér Mitsotakis zabodoval slibem, že zkompletuje plot na 192kilometrové hranici s Tureckem.