Thatcherová? Ne, Fiala je spíš Kohl

Vzorem ODS a jejích předsedů a premiérů vždy bývala baronka Margaret Tchatcherová. Za časů Petra Fialy jsou to spíš Helmut Kohl a Angela Merkelová. Ale zatím to premiérovi docela vychází.

Vzorem historika, politologa a od roku 2021 premiéra Petra Fialy opravdu není konzervativní ikona, která byla jedenáct let ministerskou předsedkyní Velké Británie. Je jím muž, který stál šestnáct let v čele západního a později už spojeného Německa a také německé CDU, Helmut Kohl. Stejně jako jeho politická žačka Angela Merkelová.

Svým způsobem je i Fiala Kohlovým žákem. Mnoho let denně četl německé noviny a studoval dlouhodobý úspěch oportunistické konzervativní politiky německých křesťanských demokratů.

Před jeho pětikoaliční vládou teď stojí zásadní úkol – prosadit soubor ekonomických opatření k řešení deficitu veřejných financí. Ale v průběhu toho byly části neveřejného materiálu ministra financí vypouštěny do médií a představitelé koaličních stran kreativně hýřili vlastními nápady na straně výdajů i příjmů. Opozice a mnozí komentátoři se pustili do kritiky koalice za chaos a premiéra za slabé řízení vlády.

Fiala není Špidla ani Nečas

Vládní jednota se začíná drolit? Je to jistě možný pohled. Zvláště když za úspěšné premiéry tradičně považujeme alfa samce Klause, Paroubka či Topolánka a ohrnujeme nos nad konsenzuálnějšími předsedy vlád Špidlou, Grossem, Nečasem a Fialou.

Petr Fiala je ale jiný než někteří jeho slabí předchůdci. A jeho vysmívaný styl „vysílání signálů“a odkládání řešení až na poslední chvíli není daný nedostatkem rozhodnosti, ale promyšlenou strategií opsanou od německých vzorů.

Základním rámcem této strategie je uvažování v střednědobém horizontu dvou volebních období a ignorování „pěny dní“. K tomu patří udržování širokého koaličního potenciálu. Koaliční partneři nejsou válcováni, pokud mají problémy, jako třeba lidovci a STAN s výměnou ministrů, Fiala je k nim naopak loajální. Navíc musí uřídit dvě koalice – velkou vládní a malou SPOLU. Koaliční strany se za jeho vlády veřejně nenapadají ani lidovci nezkoušejí svou tradiční hru na opozici v koalici. Fiala se úspěšně vyhýbá konfliktům a nebere (aspoň navenek) politiku osobně. Uspořádal slavnostní setkání s bývalými premiéry včetně svých kritiků Babiše a Paroubka.

Neuvěřitelně se mu také povedlo zpacifikovat zlomyslného prezidenta Miloše Zemana. A i za cenu popření vlastních politologických pouček (úkolem stran je stavět kandidáty na veřejné funkce) ubránil úřad prezidenta před Andrejem Babišem. Předsednictví EU a pomoc Ukrajině zvládla jeho vláda dobře, jen ta ekonomická politika jí moc nejde. Představený balíček opatření je zoufale neodvážný a nekonkrétní.

Základním kamenem premiérovy strategie je vysmívaná, ale účinná defenziva vůči opozici, radikálům, expertům, médiím i veřejnému mínění. Jádrem této defenzivní politiky Fialy (podobně dříve Kohla i Merkelové) je problémy vysedět a své partnery

„ujednat“. Merkelová v tom přímo excelovala na jednáních v EU. Není to elegantní, je to upachtěné, ale nese to výsledky.

Vidíme to na veřejné diskusi k reformám. Není nikdo, kdo by pochyboval o nutnosti bolestivých řezů. Výdaje státu se musí snížit a příjmy zvýšit. Obojí v součtu o stovky miliard. Vláda úsporná opatření odkládala a čekala do poslední chvíle, až budou ve veřejném prostoru probrána možná i nemožná řešení zleva i zprava, včetně návrhů populistické opozice, expertů i jestřábů zosobňovaných Miroslavem Kalouskem.

Fialovou strategií bylo vyčkat, až společenská atmosféra dozraje. Vládou předložená řešení pak nebudou považována za radikální diktát asociální koalice, ale za nezbytné nouzové řešení. Vládní kroky napadli experti jako nedostatečné, opozice jako přehnané. A Fiala je o to víc může prodávat jako „vyvážené“. Nemalá část veřejnosti přijme s úlevou, že nedošlo na nejtvrdší navrhovaná řešení a skončila nejistota. Nikdo nebude spokojený, ale všichni uvidí, že ani jejich konkurenti nejsou spokojení. Takže asi nejlepší možné řešení. Merkelová by řekla: řešení bez alternativy („alternativlos“).

Spolu chyceni, spolu pověšeni

Český premiér má jistě slabší pozici než německý kancléř. Oba však tradičně stojí v čele koaličních vlád a jsou nuceni získávat pro svou politiku širší podporu. A Fiala má v ruce strategické páky pro udržení funkční vlády do řádných voleb v říjnu 2025.

Lidovci i TOP 09 vidí pro sebe přínosy koalice SPOLU, a proto nemají zájem oslabovat ODS. Piráti i Starostové mají zavřené dveře k hnutí ANO a řadu vlastních problémů, takže i jejich zájem je úspěch Fialovy vlády. Babiš pokračuje v radikální rétorice, která koalici stmeluje a odpuzuje středové voliče nespokojené s vládní politikou. Experti v obavě z nástupu populistů budou dál ochotni vládě radit a hrát její hru na zlé policisty. Podceňování Petra Fialy se v minulosti ukázalo jako velká chyba – a totéž platí i pro budoucnost.

Jádrem defenzivní politiky premiéra Petra Fialy je problémy vysedět a své partnery „ujednat“.