Kdy skončí chaos na americké hranici
Je státní hranice jen čára na mapě, nebo vymezuje prostor, který má vláda pod kontrolou? O to se nyní přou v USA.V posledních měsících se totiž země stala cílem desetitisíců migrantů. A přes léto může být hůř, protože přestalo platit pravidlo 42, jež umožňovalo pohraničníkům bez přezkoumání vyhazovat migranty. Pandemické opatření mělo bránit před zatažením nových variant koronaviru. Exprezident Donald Trump ho však využil k tomu, aby přiškrtil migraci. Jeho nástupce Joe Biden ho zase nechal platit, co nejdéle to šlo, protože se bál chaosu na hranicích s Mexikem.
Tam totiž kempují desetitisíce lidí, kteří míří do bohatých Spojených států. Nejen Mexičané, ale i Venezuelané, Haiťané či Kubánci, jejichž země ovládají kriminální gangy či totalitní režimy, a oni se mnohdy báli o život. Ale potkáte tam i Afghánce či Rusy.
Jak ale poznat oprávněné žadatele o azyl od ryzích ekonomických migrantů? Logika říká: zastavme na hranicích všechny, dejme je do přechodných zařízení a pak rozhodněme, co s nimi. To by však musel systém šlapat jako hodinky. Výkonná moc i justice nestíhají případy řešit, je jich moc a lidí málo.
Někteří příchozí legálně žádají o azyl na hranicích, jiní jsou chyceni až po průniku do USA a nikdo neřekne, že je ekonomický migrant. Záchytná centra jsou přeplněná, tak jen dostanou datum, kdy se mají dostavit k soudu, který má řešit jejich případ. Vtip je v tom, že třeba v New Yorku se mají současní migranti dostavit až za devět let, na Floridě za pět let a v Chicagu za tři roky.
A někteří na to sázejí, protože pak dostanou právo vydělávat si v USA a než dojde na soud, tak se v zemi buď „ztratí“, nebo se nechají nakonec vyhostit.
Bidenova volba
Proto se demokrat Biden držel „Trumpova pravidla“, co nejdéle mohl, i když mnoho členů jeho strany by si z hranic rádo udělalo trhací kalendář, protože podporují migraci. Ale Bidena by příliv „barbarů“mohl stát vítězství v prezidentských volbách v roce 2024. Přikyvuje sice progresivním členům své strany, ale také zpřísňuje pravidla. Lidé, kteří přijdou do USA přes jinou zemi (Mexiko), mají žádat o azyl tam, jinak na něj nemají právo. Ti, co oficiálně nežádají o azyl, mají být vyhoštěni. Jenže ono zmíněné soudní slyšení to protahuje. A nervozita v prezidentově týmu narůstá. Co když jich přijde víc?
Netýká se to jen hraničního Texasu, ale i měst jako New York či Chicago, kam republikánský guvernér tohoto státu migranty vozí. Ta už je nejsou schopna ubytovat, chybí infrastruktura. Krom toho je také třeba řešit status imigrantů bez papírů, kterých je v USA okolo 11 milionů.
A k nechuti republikánů, kteří by je nejradši všechny vyhostili, se bez nich USA neobejdou. Když totiž Trump během covidu výrazně snížil počet migrantů, zjistilo se, že nemá kdo pracovat v zemědělství, stavebnictví či pohostinství.
Tím se vracím na začátek – může být hranice jen čára na mapě? Nemůže, protože hlavním úkolem státu je bránit své obyvatele. I proto demokraté budou muset skousnout na „čáře“s Mexikem plot po celé jeho délce, ale současně republikáni zase to, že se bude přijímat víc migrantů. Hlavně však musí celý proces o dost zrychlit.
Cestou jsou migrační centra v okolních zemích, kam se budou posílat elektronické žádosti. Na tom už Bidenovi lidé pracují, ale zatím to drhne. Současný příliv lidí do Spojených států přitom hrozí sociální katastrofou. Každý stát včetně USA si totiž musí stanovit svou míru imigrace, kterou vydrží, nebo si prostě další Hispánci řeknou: Mají tam pořád bordel, pojďme si přivydělat.