MF DNES

V Mariupolu stavějí sovětský skanzen

Ruská správa poničené město usilovně rekonstruu­je

- Pavlína Štěpánka Borská spolupraco­vnice MF DNES

Mariupol se rok po obsazení ruskou armádou stává pochmurnou verzí někdejších sovětských měst. Všude rostou nové betonové stavby. Místa, kde se loni odehrávaly nejhorší boje, jako je ocelárna Azovstal, se mají stát pýchou a výkladní skříní.

Od chvíle, kdy ukrajinští obránci složili zbraně, na tom ruská správa pracuje. Místní ale nejsou nadšení.

„Připadám si, jako bych se dostal do nějakého strašlivéh­o kolchozu. Obchody jsou primitivní a ceny astronomic­ké,“tvrdí jeho obyvatelé, kteří pod podmínkou anonymity promluvili pro západní média, protože se báli represe ze strany ruských úřadů.

Ruská armáda se pustila do rekonstruk­ce i rusifikace zdevastova­ného města, v němž byla loni po měsíc trvajících bojích drtivá většina domů zničena.

Nová okna, nové topení...

V západní části vyrostla nová bytová čtvrť, jež nese jméno Něvská podle řeky omývající petrohrads­ké rodiště Vladimira Putina. „V autobuse je napsáno: Petrohrad a Mariupol jsou partnerská města. Všude jsou hesla o tom, že jsme nyní součástí Ruska,“řekla novinářům pod podmínkou anonymity důchodkyně žijící v Mariupolu. Rychlé tempo obnovy zahrnující i výměnu oken, radiátorů v nepoškozen­ých domech a opravy kanalizace vzbuzuje závist v zanedbaném Doněcku, hlavním městě regionu, okupovaném již od roku 2014. Místní ale soudí, že si Mariupol ruské investice zaslouží.

„Už jsme pod vládou Ukrajiny vytrpěli dost. Teď můžeme znovu vydechnout,“říká jeden z proruských obyvatel.

Rostou pracovní příležitos­ti. Do města se přistěhova­li dělníci z Ruska a Střední Asie. Údajně už se tam přesunulo 50 tisíc Rusů. Z původního obyvatelst­va údajně pětina doufá v osvobození ukrajinsko­u armádou. Ve školách a školkách je však ukrajinšti­na zakázaná, vyučuje se v ruštině.

„Vymývání mozků je značné. Dětem se říká, že ruský prezident je nejlepší a Ukrajina je plná špatných lidí a fašistů. Je to jako v SSSR. Jen matematika a fyzika se nemění,“řekl jeden z obyvatel. Kromě dětí cílí propaganda i na důchodce, kterým Rusko vyplácí vyšší důchody, než měli před válkou. Zároveň však nepřišli ani o důchod ukrajinský. Ve znovuotevř­ených obchodech – řada obchodníků prodává své zboží přímo na chodníku – nelze zaplatit hřivnou, přijímají pouze rubl.

Změňte občanství!

Nejen v Mariupolu vyvíjejí ruské síly velký tlak na Ukrajince, aby přijali ruské občanství. Bez něj nelze v některých případech získat zaměstnání, zejména ve veřejném sektoru. Zároveň platí dekret, podepsaný Putinem, nařizující občanům Ukrajiny žijícím v okupovanýc­h oblastech, aby do 1. července příštího roku opustili tato území, pokud nebudou mít ruský pas.

V opačném případě budou podle nařízení vyhoštěni. „Ruští vojáci u nás doma všechno prohledali. Když jsem jim ukázal svůj ukrajinský pas, křičeli na mě, ať si ho vyměním za ruský, jinak mi seberou auto a budu deportován,“říká jeden z obyvatel žijících u Chersonu.

Ženě ze Záporožské oblasti zase vyhrožoval­i, že pokud nezmění občanství, přesídlí její děti do Ruska.

Mezi Ukrajinci panuje nejistota, neboť vlastnictv­í ruského pasu by je mohlo dostat do zvrácené situace, kdy by čelili riziku, že budou mobilizová­ni. Zároveň Kyjev nedokáže svým občanům jednotně poradit, jak by měli postupovat.

Zmocněnec ukrajinské­ho parlamentu Dmytro Lubinec prohlásil, že by lidé měli přijmout ruské občanství, pokud se bojí o život, a zdůraznil, že to neznamená ztrátu toho ukrajinské­ho. „Nespolupra­cujte s okupanty, nepřijímej­te ruské pasy, pokud možno utečte nebo počkejte na armádu,“nechal se slyšet Mychajlo Podoljak, ministr pro reintegrac­i dočasně okupovanýc­h území. Takové řešení ale není pro některé lidi možné, přestože nesouhlasí s okupací, nemohou odejít například kvůli starým rodičům.

Místopředs­eda Chersonské oblastní rady Jurij Sobolovsky upozorňuje, že těm, kdo na ruské požadavky nepřistoup­í, bude omezen přístup k lékařské péči i volný pohyb mezi městy. Moskva podle mnohých hlasů více tlačí na okupovaná území i kvůli blížícím se prezidents­kým volbám v roce 2024. Usiluje o to, aby mohla vykázat úspěch ve válce. A chce naplnit předpoklad­y, že se Ukrajinci na okupovanýc­h územích rádi stanou ruskými občany.

 ?? Foto: Profimedia.cz ?? Rok poté Loni v květnu složili zbraně ukrajinští obránci, Mariupol zůstal v troskách. Poničeno v bojích bylo 90 procent budov. Rusové se snaží město co nejrychlej­i vrátit do normálních kolejí, už na konci roku by tam mělo bydlet více než 200 tisíc lidí, do deseti let by se měl jejich počet zdvojnásob­it, čímž by se město ocitlo na předválečn­é demografic­ké úrovni.
Foto: Profimedia.cz Rok poté Loni v květnu složili zbraně ukrajinští obránci, Mariupol zůstal v troskách. Poničeno v bojích bylo 90 procent budov. Rusové se snaží město co nejrychlej­i vrátit do normálních kolejí, už na konci roku by tam mělo bydlet více než 200 tisíc lidí, do deseti let by se měl jejich počet zdvojnásob­it, čímž by se město ocitlo na předválečn­é demografic­ké úrovni.
 ?? ??
 ?? ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia