Algoritmy z ČVUT zrychlují boj s nádory
Nejen lékaři, ale také IT odborníci. S pomocí superpočítače a umělé inteligence se společně zapojují do boje proti rakovině.
1
Chuchle hostí mladé jezdce z Evropy
Nemáte-li na nadcházející víkend program, vydejte se na parkurové závody do Velké Chuchle. Tentokrát se zde od čtvrtka do neděle (25. až 28. května) konají mezinárodní závody dětí, juniorů a mladých jezdců CSI Prague Arena. Vypsaná je i otevřená túra CSI1* a série národních soutěží. Program je rozdělen na dvě části. Každý den začnou od 8.00 dvě národní soutěže a zhruba od 12.00 odstartují mezinárodní soutěže. Do Chuchle dorazili jezdci z Německa, Rumunska, Rakouska a Lotyšska.
„Velké zastoupení mají domácí jezdci, a to i z toho důvodu, že po dohodě s reprezentačními trenéry budou naše závody sloužit jako kvalifikační v rámci sestavování národních týmů pro mistrovství Evropy. Vybraní jezdci ještě absolvují jedny přípravné závody, ale v Chuchli bude první finální předvýběr,“vysvětluje ředitelka závodů CSI Prague Arena Markéta Šveňková. Návštěvníci areálu se mohou těšit nejen na špičkový sport a skvělé výkony (výška skoků do 145 centimetrů), ale také na doprovodný program: aktivity pro děti, hravé překážky, kolotoč či možnost jízdy na ponících. Vstupné je na každý den 150 korun, děti do 10 let mají vstup zdarma. Více info na www.csipraguearena.com. (kam)
2
Předaukční výstava v Galerii KODL
Ještě před nedělní aukcí, která se bude konat od 12 hodin na pražském Žofíně, se mohou zájemci dnes a zítra podívat na kolekci výtvarného umění v širokém záběru 19. a 20. století s přesahem do současné tvorby. Jsou zde k vidění i dvě dosud široké veřejnosti neznámá plátna Toyen, která jsou nejdražšími díly celé aukce. Nebývale silným souborem tří prací je prezentován i František Kupka. Z generace současných umělců a umělkyň je nutné zmínit Theodora Pištěka a jeho Rozmluvu s Hawkingem B2, nebo skleněnou plastiku Stromy rostou z nebe od Ronyho Plesla, která pochází ze série prezentované na loňském Benátském bienále. (rsr)
3
Muškátová burza v Troji
Botanická zahrada hl. m. Prahy opět připravila ve spolupráci se členy Specializované základní organizace Českého zahrádkářského svazu Pelargonie oblíbenou muškátovou burzu. Muškáty a další balkonové rostliny budou k vidění a k mání od pátku 26. do neděle 28. května v Horní zahradě v blízkosti expozice Kosatců. Zájemci zde pořídí i méně obvyklé druhy a odrůdy pelargonií. Při nákupu odborníci poradí s výběrem, zásadami správného pěstování a ošetřování. Burza začne vždy od 9.00 do 18.00 hodin. (rsr)
Moderní technologie podle expertů dokážou výrazně snížit čas, úsilí a náklady spojené také s vývojem nových léčiv proti zhoubnému bujení. Vyplývá to z výsledků aktuální studie na níž spolupracují odborníci z pražské Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, Národního ústavu pro výzkum rakoviny spolu s lékaři olomoucké Univerzity Palackého (UP).
„Dva výzkumné týmy a unikátní výzkumné infrastruktury vzájemně spojily síly k analýze obrazu rakovinotvorných buněk vystavených působení léčiv pomocí nástrojů umělé inteligence,“komentoval výzkum Radovan Suk z FEL ČVUT. Cíl výzkumu zahrnuje využití umělé inteligence v oblasti vývoje léčiv. Badatelé už získali zajímavé výsledky.
„Podařilo se nám vyvinout postup, který je spolu s využitím nástrojů umělé inteligence schopen z mikroskopických obrázků vyhodnotit účinek vybraných léčiv na kulturu nádorových buněk,“sdělil Jan Kybic, vedoucí skupiny Algoritmy pro biomedicínské zobrazování z FEL ČVUT.
Zrychlený vývoj léčiv
Pravděpodobnost správné klasifikace do jedné ze tří užívaných skupin překračuje 98 procent. Tyto výsledky významně překonávají předchozí identifikační metody, což poskytuje vědcům nové možnosti v boji se zákeřným onemocněním.
„Otevírá to cestu k mnohem jednoduššímu vysokokapacitnímu buněčnému screeningu (vyšetřování chorob v jejich časných stádiích, pozn. red), který přispěje k rychlejšímu vývoji nových protinádorových léčiv,“vysvětlil přínos výzkumu Jan Kybic.
IT experti z FEL ČVUT při analýze obrazů buněk využívají snímky z fázové kontrastní mikroskopie, které lze oproti běžně používaným fluorescenčním snímkům získat snadněji a rychleji. Navíc obrázky, opatřené zmíněnou technologií, nepoškozují buňky. Lze je tak využívat k zobrazování živých buněčných kultur.
„Dlouhodobě jsme se domnívali, že z reakce buněk na potenciální léčivo v čase lze odhadnout mechanismus jeho účinku, který je ovšem lidským okem a mozkem nevyhodnotitelný,“řekl Marián Hajdúch, mimo jiné lékařský ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny.
S tímto problémem právě pomáhají IT odborníci. Spolupráce informatiků a lékařů v zásadě vypadá tak, že badatelé mají k dispozici chemické látky a přístrojové vybavení, s nimiž lze provádět velké množství experimentů. Časosběrné snímky z nich pak putují k počítačovému zpracování odborníkům z FEL ČVUT.
„Vyhodnocení účinku jedné kontrastní látky trvá řádově několik vteřin na obrázek,“sdělil Kybic. Při jejich zpracování vědci využívají superpočítač v prostorách ČVUT, jehož robustní výpočetní výkon práci významně urychluje. Nejnáročnější je ovšem síť naprogramovat a navrhnout vhodné algoritmy, což představuje výsledek práce mnoha měsíců.
Popisovaný screening za standardizovaných podmínek je však pouze jedním z kroků v procesu objevování léčiv.
Smrtící bujení
„Vědcům se zatím podařilo tímto způsobem analyzovat účinek několika chemických látek. V dalších fázích výzkumu bude potřeba velikost souboru rozšířit na řádově stovky. Vědci budou rovněž zohledňovat různé mechanismy účinku a případně více typů buněčných linií a další faktory,“popsal plány Radovan Suk. Lékaři jsou s dosavadní spoluprací s ČVUT spokojeni. „Výsledky předčily naše očekávání, podařilo se nám rozlišit účinek i chemicky a mechanisticky velmi příbuzných látek,“uvedl Marián Hajdúch.
Aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) uvádějí, že na zhoubné novotvary v metropoli zemřelo v prvním pololetí loňského roku více než 1 400 osob. Pro porovnání, za stejné období v roce 2018 se tato onemocnění stala osudnými pro přibližně 1 600 pacientů. Během prvních šesti měsíců roku 2022 se nejčastějším fatálním zhoubným onemocněním staly choroby zasahující dýchací cesty. Na druhém místě se umístily novotvary tlustého střeva.