Zakažte rachejtle, žádají starostové
Požáry kvůli pyrotechnice děsí obce. Regulaci slibuje ministr životního prostředí
Ohňostroje, rachejtle a petardy v Česku každý rok zapříčiní stovky požárů, třetinu v přírodě. Ochránci přírody i starostové měst volají po celoplošném zákazu odpalování i prodeje pyrotechniky.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) jim chce vyjít vstříc. „Prodej pyrotechniky je potřeba regulovat, na to se teď zaměřím,“slibuje ministr Hladík.
Jeden příklad z minulého července ze Slapan u Chebu: žně měly začít za pár dní, ale než se rozjely kombajny, lán z poloviny sežehly plameny. „Zapálili to mladí Němci, co si sem jezdí střílet pyrotechniku. Byly to obrovské plameny a šlo to strašně rychle. Když jsem přijel, byly ještě slyšet rachejtle, jak vybuchovaly v poli,“vylíčil Michal Maršoun, který bydlí poblíž.
Jeho slova potvrzují hasiči. „Vyšetřování bylo uzavřeno s tím, že požár vznikl na okraji pole od zábavní pyrotechniky. Pak se rozšířil dál. Hasiči její zbytky nacházeli po celou dobu zásahu,“řekl MF DNES mluvčí hasičů Karlovarského kraje Martin Kasal.
Slapanský požár je jedním z více než dvou stovek, které rachejtle a dělbuchy vloni zapříčinily. Podle statistik hasičů se škody vyšplhaly na téměř 11 milionů korun. A víc než třetina z požárů se rozšířila v přírodním prostředí.
Podobně jako před týdnem, kdy v Českém Švýcarsku u Pravčické brány hořel les, když tam opilý mladík z Německa odpálil petardy. Na seznamu letošních hasičských výjezdů kvůli pyrotechnice má tento případ číslovku 161.
Německo už reguluje
V sousedním Německu už zábavní petardy a rachejtle běžně k dostání nejsou a kromě vyhrazených dnů se nesmějí odpalovat.
Některé české obce už postupují podobně. „Máme vyhlášku, která používání pyrotechniky umožňuje jen dva dny v roce, a určitě to obci prospělo,“říká starosta Železné
Rudy Filip Smola.
Od 1. června to nebude možné kromě silvestrovské noci ani v Chebu, regulaci zavádí i Hradec Králové.
Mnozí starostové chtějí, aby s přísnou regulací pyrotechniky přišel stát, a měla by se vztahovat také na prodej. „Chceme působit na zákonodárce, aby používání pyrotechniky omezili zákonem v celém Česku,“potvrdil chebský místostarosta Pavel Pagáč s tím, že obecní vyhlášky pouze přesunou problém o pár kilometrů dál.
Nyní se regulace vztahují jen k používání ohňostrojů, regulace prodeje je v tuzemsku mizivá.
Čtyři kategorie pyrotechniky jsou rozdělené podle síly a ničivosti do kategorií a prodejci je smějí prodávat lidem od 15, 18 a 21 let. Nejsilnější kategorie F4 je na speciální povolení.
Na tahu je stát
A vláda na hlasy starostů a ochránců přírody zřejmě slyší. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) už avizoval, že bude na změně pravidel pracovat.
„V Česku je pyrotechnika lehce dostupná, daleko více než v sousedním Německu. Lehce si ji koupíte i v národních parcích, kde je ale její používání přísně zakázáno,“slíbil prodej i používání více regulovat.
Pro omezení je i Jana Krutáková (STAN), předsedkyně výboru pro životní prostředí.
„Určitě stojí za to diskusi o regulaci otevřít. Ať už kvůli požární bezpečnosti, nebo kvůli dopadům na zvířata a koneckonců i na lidi. Vidíme, že to není problém jen silvestrovských oslav. Bohužel, tyto debaty se v minulosti několikrát vedly, ale usnuly,“řekla Krutáková. Inspirací podle ní může být právě Německo. „V současnosti sice nějaká regulace existuje, ale i ta nejslabší kategorie, z níž si výrobky může kupovat už mládež, může požár způsobit,“dodává.
Zákony, které nyní omezují používání pyrotechniky, nejsou dost efektivní. U nelegálního ohňostroje je často těžké určit, kdo a kde vlastně světla odpaluje. Navíc to zpravidla trvá jen několik málo minut. Takže i když na místo dorazí hlídka policie, „organizátoři“už bývají zpravidla dávno pryč.
Těžko se hledá pachatel
V národních parcích je odpalování ohňostrojů zakázané už delší dobu pod pokutou do 10 tisíc korun na místě.
A nedávno přijatá novela zákona o ochraně přírody a krajiny umožňuje zakázat ohňostroje v chráněných krajinných oblastech, tedy prakticky na všech českých horách, ale i v řadě oblíbených chatařských oblastí, jako je třeba Křivoklátsko.
„Orgán ochrany přírody může omezit nebo zakázat provádění ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky z důvodů umožnění nerušeného vývoje ekosystémů nebo jejich složek nebo biotopů, které jsou citlivé a zranitelné působením rušivých vlivů spojených s těmito činnostmi,“uvádí zákon. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny však orgány ochrany přírody žádné takové rozhodnutí zatím nevydaly.
Stres i znečištění ovzduší
Ostatně samotní ochránci přírody volají po výraznějším omezení pyrotechniky už léta. Podle Zdeňka Vermouzka, ředitele České společnosti ornitologické, by efektivnější než regulace používání byl přímo zákaz prodeje. Mimo jiné i proto, že prodejce lze lépe kontrolovat a postihovat.
„Máme na jedné straně tak přísné protipožární předpisy, že není umožněno ani výjimečné kontrolované vypalování vymezeného území, které by pod vedením ochránců přírody mohlo být pro lokalitu přínosné. Na druhé straně ale povolujeme prodej pyrotechniky, následkem jejíhož používání dochází i v přírodě k nekontrolovatelným zásahům a velkým škodám,“poukazuje Vermouzek. Důvodů k zákazu je podle něj celá řada, nejen vznik požárů. „Zvířata na pyrotechniku reagují extrémně silně, je pro ně důvodem k nejvyšší panice. Odpovídající přírodní jev je asi výbuch sopky. Utíkají, aby si zachránila holý život. Přitom opouštějí mláďata i hnízda, a než se k nim vrátí, nová generace uhyne. Zároveň se často při útěku zraní, typicky velcí vodní ptáci jako labutě narážejí do drátů elektrického vedení. To mívá fatální následky. Takové zraňování je zbytečné. A pokud naší zábavou dochází ke zranění jiných živých tvorů, není to ospravedlnitelné,“říká ornitolog.
Vzduch plný jedů
Ublížit však mohou ohňostroje i člověku. Ať už při neopatrném odpalování, kdy způsobí zranění, tak při sledování ohnivých show. Zdravotní rizika emisí z ohňostrojů jsou podle vědců enormní. „Ohňostrojový smog představuje velmi podivnou směs sloučenin s velkým zdravotním rizikem, která by se jinak v ovzduší vůbec nemohla vyskytovat,“říká Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR. „Kdyby takové množství nebezpečných látek vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a uzavření. Lidé ale tento podivný mix jedů a karcinogenních látek přímo vdechují a o jeho nebezpečích nemají ani ponětí,“zdůrazňuje chemik. S kolegy na základě spotřeby pyrotechniky spočítal, že s barevnou plejádou na obloze se každý rok do ovzduší uvolní přibližně 12,5 tuny hořčíku, 0,8 tuny titanu a 1,2 tuny rubidia. Baria, které se užívá pro dosažení zelené barvy, se uvolní asi 10,5 tuny, dále jedna tuna stroncia používaného pro červenou barvu a pro efekt modré barvy asi 0,5 tuny mědi. V raketách je dále přítomen červený fosfor, síra, práškový zinek a další látky. Toxický koktejl se dostává do plic, kde může rozleptat tkáň. Některé látky se v těle ukládají nebo v něm cirkulují. Pro lidský organismus je to podle Klusoně obrovský šok.
S přispěním Jitky Dolanské