Jak se v Brdech „vyrábí“konopí
MF DNES zjistila, jak funguje legální, ale předsudky zatížený obor
Býval to starý dům v zapadlé vísce v Brdech. Dnes se z něj line omamná citrusová vůně. Ale ovoce se zde nepěstuje. Podkroví se zelená květináči s konopnými rostlinami.
Konopí patří k nejstarším rostlinám, které lidstvo zná. Jeho semena, výtažky a konopné oleje se konzumují tisíce let, ale stále kolem jeho pěstování panují mýty a předsudky. Je to zejména kvůli příbuznosti s marihuanou. Květy konopí přitom mají téměř nekonečnou škálu využití.
MF DNES navštívila pěstírnu technického konopí firmy Cannabis Heaven, aby zjistila, jak celý byznys se zbožím, které ještě před pár týdny chtěl stát zakázat, funguje.
„Tady to začíná. Od semínka,“zavádí nás šéf firmy Jan Čechura na půdu domu ve vsi Věšín. Vidím nekonečná plata takzvaných jiffů neboli lisovaných tablet rašeliny a různých vláken. Jiff po zalití vodou nabude do podoby jakéhosi vosího hnízda. V něm pak semeno klíčí a roste, než se stane rostlinkou. Tím vznikne matečná rostlina.
„Máme odrůdu lemon haze, kterou si objednáváme ve Švýcarsku. Vyznačuje se vysokou koncentrací terpenů vonící právě po citrusech,“vysvětluje Čechura.
Technické konopí obsahuje do jednoho procenta THC – omamné látky známé z marihuany. Člověka tedy nemá šanci ovlivnit.
Jakmile matečná rostlina zesílí, řízkuje se. Vzniknou tak její klony neboli identické kopie. Ty se nechávají vykvést, aby plodily lepkavé a barevné palice. Klonování je alternativou k pěstování ze semen. Pro pěstitele je výhodnější. Klony jsou všechno samice, které produkují palice s látkou CBD.
Důvodů výroby klonů je ale víc. „Každé semeno má jinou genetiku. Jako když máte tři děti, každé je trochu jiné, některé povedenější, jiné méně. Každá rostlina by měla jinou výnosnost. Proto se dělají klony. Tam je záruka, že každý nový jedinec bude stejný,“poučuje nás pěstitel Marek Diba, který má řízkování na starosti.
Skalpelem oddělí od matečné rostliny větvičku, tu namočí do stimulátoru růstu a zasadí. Po osmi dnech má klon kořeny, po čtyřech měsících už na výšku měří metr a po pěti až šesti měsících se mohou sklízet květy. „Ze začátku jim musíme dávat 18 hodin světla denně, aby rychle rostly. Pak se jim perioda zkrátí na 12 hodin, aby naopak kvetly,“říká Diba. Zajistit tyto podmínky venku jen tak nejde, proto se konopí nejčastěji pěstuje takzvaně „indoor“, tedy uvnitř.
Rostlinám se musí přesně svítit a potřebují teplotu alespoň nad 15 stupňů. Je třeba je pravidelně zalévat, přesazovat, hnojit a též bojovat se škůdci.
„Jednou se nám dovnitř dostaly mšice, to byla pohroma. Rostliny nelze stříkat, když kvetou. Leda sehnat si zásobu slunéček sedmitečných, které se mšicemi živí. Nikdo je ale neprodává,“posteskl si Jan Čechura.
Plantáž se zeleným světlem
Míříme pro změnu do sklepa. Rostliny zde odpočívají v zavíracích boxech. Stačil by záblesk denního nebo žárovkového světla a – laicky řečeno – vzbudily by se v půlce svého cyklu. Tím by se dostaly do stresu. Manipulační světlo zde je zelené, aby zahradník na práci viděl.
„Zelené rostliny zelené světlo nevidí, odráží se od nich. Pro ně je to, jako by byla tma,“líčí Marek Diba.
Konopí již má pryskyřicí obsypané chlupaté květy. Teď už jen čekat na správnou chvíli sklizně. Čechura
Péče o konopí
a jeho dva kolegové Diba a Martin Reitmajer čekají, kdy se počasí venku umoudří, aby mohli pěstovat konopí též takzvaně „outdoor“.
Tam ale přijdou jiné odrůdy, mezi konopnými pěstiteli známé jako automat. Jde o odrůdy křížené s konopím rumištním, které jsou samonakvétací. Kvetou hned, jak dospějí, nemusejí mít striktně dodržovanou změnu dne a noci. Jejich doba nastane v červnu.
„Loni nám zloději z pole nesklidili ani jednu kytku. Možná proto, že tam máme ceduli, že jde o technické konopí neobsahující THC. Kamarád pěstoval na zahradě 30 kytek a vzali mu všechno,“vzpomíná Čechura.
Univerzální lék
Na samotném konci celého procesu jsou sklizené květy s CBD. To je kanabinoid, který na rozdíl od marihuany nemá žádné psychoaktivní účinky a je legální. Lidé jej však využívají pro jeho zdravotní benefity. Potlačuje únavu, pomáhá při poruchách spánku, bolestech, úzkosti, depresích i kožních potížích.
Čechura s kamarády z něj vyrábí kapky a oleje a prodává i samotné sušené květy, z nichž si lidé doma vyrábějí mastičky. „Většina našich zákazníků jsou důchodci. Pomáhá jim to třeba při chemoterapii nebo nespavosti,“zdůrazňuje Diba. Připomíná příhodu z letošního konopného veletrhu Cannafest v Praze. „Přivezli jsme tam 70 rostlinek, všechny skoupili během prvních pár hodin právě senioři. Chtěli to na zahradu, že si z toho dělají čaje.“
Pěstovat technické konopí je přitom velmi náročný proces, zejména finančně. Čechura vypočítává, že zálivka činí denně kubík vody, nejdražší je svícení a topení. „Teď nám přišel nedoplatek 350 tisíc korun za elektřinu. Pořídili jsme si tedy chytrý elektroměr, kdy odebíráme proud za spotové ceny, které se každou hodinu mění. Předtím jsme měli fixovanou cenu pět korun za kWh, teď jedeme třeba za 70 haléřů,“pochlubil se Čechura.
Chystá se regulace
Byznys s CBD produkty stát pečlivě hlídá. Čechurova firma se musela registrovat u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, což je předpoklad k vydávání rostlinolékařských pasů, nezbytných k prodeji živých rostlin konopí. „Též musíme podávat reporty Celní správě. Hlásíme osevní plochu, kdy sázíme, kdy sklízíme, kolik sušiny jsme sklidili a na konci roku dáváme souhrnné hlášení. Občas přijedou, odeberou si vzorek a pošlou do laboratoře. Vědí o nás úplně všechno,“dodává Čechura.
O CBD se v poslední době mluví hlavně proto, že ministerstvo zemědělství ho chtělo zakázat v potravinách. Prodávat by se nesměly kapky ani oleje. Produkt s obsahem CBD přitom podle protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila v nějaké formě užívá v Česku 150 tisíc lidí denně. Tlaku nakonec ustoupil premiér Petr Fiala a oznámil, že CBD se nezakáže. CBD by se společně s HHC a kratomem mělo dostat na nový seznam takzvaných psychomodulačních látek. Jeho prodej bude regulován věkem.