Proč ukrajinské tanky stále pohání ruská ropa
Přes zuřící válku ruská ropa a plyn dál proudí přes území Ukrajiny
Na první pohled to působí hodně zvláštně: uprostřed krvavé ruské invaze na Ukrajinu ruský plyn a ropa dál tečou ukrajinskými potrubími na západ.
Kyjev to nezastavil. Domyšleno do důsledků tak vlastně umožňuje Rusům snáze financovat granáty a rakety, které ničí ukrajinská města.
Je tu i další paradox, tentokrát z opačné strany: ukrajinská bojová vozidla včetně tanků a obrněných transportérů v boji proti ruským vetřelcům pohání z velké části palivo vyrobené právě z exportované ruské ropy.
Agresor posílá napadenému státu klíčové suroviny (byť zprostředkovaně). Navzdory desítkám tisíc zabitých ukrajinských vojáků a civilistů a zpustošeným městům Ukrajina stále umožňuje ruské ropě a plynu překračovat její území. Příjmy z toho plynou nejen Rusku, ale i Ukrajině.
„Ukrajina loni vydělala téměř 180 milionů dolarů na tranzitních poplatcích,“uvedl Matthew Sagers, expert z S&P Global Commodity Insights, pro list The Washington Post. Je to jedna z největších absurdit války, která zároveň ilustruje, jak obtížné může i pro zavilé nepřátele někdy být absolutní zpřetrhání vazeb. Tak co je za tím?
Ukrajinské vedení na jedné straně tvrdě tlačilo na západní země, aby uvalily na Moskvu co nejtvrdší sankce a prakticky s Ruskem ukončily veškeré ekonomické vztahy. To všechno kvůli co největšímu ochromení ruské válečné mašinérie. Na straně druhé ale Kyjev trvá na tom, že prakticky nemá jinou možnost, než vlastní obchodní dohody s Moskvou dodržovat. Argumentuje třeba tím, že mu poskytují vůči Kremlu alespoň nějaké páky – například naději, že Rusko nebude bombardovat lokality, které jsou s tímto byznysem spojené. A rovněž tím, že někteří evropští podporovatelé Kyjeva jsou stále závislí na ruských surovinách.
Podle Natalije Šapovalové z Kyjevské ekonomické školy vytváří ruské používání ukrajinských ropovodů „určitou dodatečnou ochranu“a zdá se, že omezuje ruské nálety. „Během jejich útoků proti našemu energetickému sektoru nebyly ropovody jejich primárními cíli,“uvedla.
Evropa se od ruské energie téměř odřízla, ne však úplně. Plyn stále proudí třeba do Maďarska, Rakouska i jinam. Z Ruska přes Ukrajinu vede plynovod Bratrství a dále plynovod Sojuz. Přetrvávající dodávky jdou částečně na vrub smluvním závazkům i politickým zájmům.
Co se týče ruské ropy, EU sice její dovoz zakázala, některé státy, včetně třeba Česka, však mají výjimku do poloviny příštího roku. Jižní větví ropovodu Družba tak stále teče na západ ruská surovina i do rafinerií v Česku, na Slovensku a v Maďarsku. „Sankce těmto třem zemím zakazují vyvážet palivo vyrobené z ruské ropy jinam, s jednou ironickou výjimkou: mohou jej poslat zpátky na Ukrajinu,“napsal nedávno časopis The Economist.
Ukrajinské rafinerie byly válkou těžce zasaženy. Tamní přístavy v Černém moři jsou zablokovány, takže benzin lze na Ukrajinu dovézt jen v kamionech nebo vlakem. Byť to vypadá cynicky, Kyjev i z hlediska války ruskou ropu stále potřebuje. Ukrajinští politici navíc říkají, že pokud Evropa bude kupovat ruské suroviny, smlouvu na na jejich přepravu nevypoví. „Kyjev musí dodržovat své smluvní závazky a rozhodnutí o ukončení dodávek leží na přijímajících zemích, jako je Maďarsko, které v zimě potřebují ruskou ropu a plyn na teplo. Tento proud nebyl zastaven, aby nezamrzly ostatní země, které podporují Ukrajinu,“řekl Oleksij Černyšov, šéf ukrajinské státní energetické společnosti Naftogaz.
Válka ukrajinskou poptávku po surovinách snížila, je to logické, její průmysl silně utrpěl. Plynu země vyprodukuje téměř tolik, aby mohla být soběstačná. Dováží ale většinu ropy. Potřebuje zejména naftu pro generátory, které používá při výpadcích proudu a pro pohon vojenských vozidel. Naftu nakupuje od různých obchodníků a její původ často není znám.
Ukrajinští představitelé ale s potutelným úsměvem přiznávají, že přinejmenším část paliva, které pohání jejich tanky a další bojová vozidla, pochází z ruských zdrojů.
Smlouvy mezi ukrajinským Naftogazem a ruským Gazpromem vyprší na konci roku 2024 a za současné situace si lze obtížně představit, že by se dočkaly prodloužení.