Nelegální hazard státní ani obecní pokladnu nenaplní
Pavel Zákravský
Podnikání v herním průmyslu se opět dostalo do zájmu ministerstva financí, které nutně potřebuje zajistit dodatečné příjmy do státního rozpočtu. Stát tak hledá cesty, jak mimo jiné zvýšit výnos daně od provozovatelů hazardních her. Na druhé straně ale část místních politiků a aktivistů usiluje o absolutní zákaz provozování legálních kasin a heren, tzv. nulovou toleranci, která výhradně omezuje podnikání pouze kamenných provozoven a on-line hry nechává nedotčeny.
Ze všech dostupných dat přitom jasně vyplývá, že v místech, kde dochází k absolutnímu zákazu kamenných provozoven, zůstává poptávka a vzniká trh pro nelegální hazard. Ten ale do státní ani obecní kasy neodvádí ani korunu. Výše daňového pásma mu je tak nějak jedno.
Český herní průmysl prošel od roku 2018, kdy začali provozovatelé fungovat podle nově přijatého zákona o hazardních hrách, výraznou proměnou. Česká regulace se zařadila mezi ty vůbec nejpřísnější v Evropě a celá řada „podnikatelů“, kteří se podíleli na špatné pověsti tohoto druhu podnikání v 90. letech, herní průmysl nadobro opustila. Podnikání se pod vlivem nové legislativy výrazně zprofesionalizovalo. Náročná pravidla a de facto nepřetržitá kontrola ze strany ministerstva financí a celní správy učinila administrativní řízení společností v herním průmyslu velmi komplexní záležitostí. I proto na trh vstoupili finanční investoři, kteří v proměně trhu viděli příležitost jak v tomto odvětví, na západě od nás běžné součásti zábavního průmyslu a turistického ruchu, vydělávat i při dodržování tvrdé a přísné regulace a vysokém zdanění.
Kdo nezachytil tuto dramatickou kultivaci celého prostředí a posun trhu směrem k západoevropskému standardu, jsou právě místní politici a někteří aktivisté. Ti nadále vidí provozovatele legální, regulované hry jako svého největšího nepřítele a boj s nimi jako cestu k získání mediální pozornosti.
Vyždímat, nebo úplně zakázat?
Provozovatelé legálních kasin a heren jsou přitom, na rozdíl od nelegálně provozovaných heren, pod zevrubnou státní kontrolou. Legální kasina a herny jsou on-line monitorovány, namátkové kontroly jsou prováděny celní správou velmi intenzivně a s vysokou frekvencí. V Česku není dnes žádné jiné odvětví, které je ze strany státu tak hlídané. Stát i obce mají k dispozici detailní přehled o tom, kdo je návštěvníkem kasin a heren, jak se v nich chová, kolik utratí a co hraje. Tvrdý dohled státu tak dnes ani neumožňuje jakékoliv napojení vedlejších kriminálních jevů na toto podnikání. Drtivá většina návštěvníků dnes přichází za zábavou a odreagováním se.
A přesto aktivisté a bojovníci proti hazardu označují jako největší zlo legální, regulované a kontrolované hraní, které chtějí ideálně zcela zakázat a z kterého chce naopak ministerstvo financí získat vyšší daňové výnosy pro zalepení díry ve státních financích. Vůbec se přitom ve svých kampaních nevěnují nelegálním hazardu. Každý jejich „vyhraný“boj s legálními provozovnami přitom jen posiluje nelegální hazard, zvyšuje zisky černým hernám nebo nelegálním on-line kasinům. A českému státnímu rozpočtu i obecním kasám zatím utíkají miliardy daňových příjmů.
V nedávno publikované studii Institutu pro regulaci hazardu se odhaduje velikost nelegálního trhu na 20 až 30 procent. V nelegálních hernách a na nelegálních internetových stránkách neexistují žádná pravidla ani kontrola. Nikdo neověřuje věk hráčů, nefunguje tam rejstřík vyloučených osob. Tyto nelegální subjekty neodvádějí žádné daně a poplatky. Přitom podle velmi konzervativního odhadu stát přichází na nelegálních výnosech zhruba o 1,1 miliardy ročně jen v případě kamenných provozoven.
Pokud chce stát zvýšit daňové výnosy z hraní, spíše než neinformovaný boj proti legálním a kontrolovaným provozovnám by bylo lepší spojit síly provozovatelů, ministerstva financí, celní správy, místních politiků a koneckonců i aktivistů – a postavit se skutečnému nepříteli: nelegálnímu hazardu.