Baterky i bez Volkswagenu
Váhání automobilky VW nemusí znamenat stopku pro projekt gigafactory na Plzeňsku.
Německý automobilový koncern Volkswagen není jediný zájemce, který krouží okolo projektu gigafactory připravovaného v lokalitě Líně u Plzně. „První baterie pro elektromobily by zde měly vznikat po roce 2027,“uvedl Petr Očko, který má jako pověřený ředitel Agentury CzechInvest přípravu nejostřeji sledovaného investičního projektu na starosti. Pokud ale v Líních továrna na baterie nevznikne, stát miliardový projekt opustí.
V jaké fázi se nyní projekt přípravy bateriové továrny nachází?
Začal proces změny Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje, takzvané ZURky. K tomu je potřeba říct, že už v současně platné dokumentaci z roku 2008 je daná oblast včetně letiště uvedena jako investiční rozvojová plocha. Po jednáních s obcemi a občany nyní usilujeme o zmenšení plochy pro průmyslovou výstavbu. Původně se s ní počítalo v rozsahu 700 hektarů, nyní ji chceme zmenšit na 280 hektarů. Vidíme to jako benefit pro obyvatele z okolí, protože jsme zaznamenali oprávněnou obavu z obřího 700hektarového areálu, kde mohly být až desetitisíce zaměstnanců. Nic takového se nechystá.
Proč tedy ZUR měníte? Není to příliš práce v situaci, kdy i původní podoba zásad územního rozvoje by výstavbu gigafactory umožňovala?
Abychom právě tyto změny ve prospěch obcí pevně ukotvili a nic se už dále neměnilo. Za nás je to vstřícný krok k občanům okolních obcí a výsledek jednání se starosty. Máme zpětnou vazbu, že obava ze 700hektarové zóny byla veliká. Výstavba by zasahovala k většině okolních obcí. Omezení rozsahu záměru umožňuje zachovat poměrně velký prostor mezi obcemi a továrnou.
Měnit se nebude ale jen rozsah projektu, ale i některé další věci. Domluvili jsme se například na vzniku nových dopravních napojení, zejména budou vybudovány obchvaty obcí, které zcela odkloní tranzitní dopravu. Například silnice druhé třídy II/180 procházející přes Dobřany se nově přeloží a povede jižně od obce, silnice první třídy I/26 zase obejde Zbůch ze západu. Většina generované dopravy z parku pak bude směřovat rovnou na dálnici D5, s níž bude zóna spojena napřímo novým přivaděčem.
Jak bude stát obcím a místním občanům garantovat, že k těmto krokům, které mají minimalizovat dopady, skutečně dojde?
Starostům dotčených obcí jsme už představili náš návrh na poskytnutí záruk a garantovali dojednané body formou smlouvy mezi obcemi a státem. Věříme, že výstupem bude smluvní dohoda o podobě a podmínkách fungování parku pro gigafactory. Druhým krokem je naše nabídka na založení společného podniku státu a obcí, který by měl řešit řízení provozu parku. Zatím není nic rozhodnuto, ale se starosty jsme se dohodli, že o konkrétní podobě závazných záruk budeme jednat, a věřím, že najdeme společnou řeč.
Plány na napojení původní komerční zóny nevyhovovaly?
Původně se počítalo s průmyslovými stavbami trochu jiného charakteru, spousta hal, hodně dodavatelů. Tady je jen jeden investor a potenciálně malý dodavatelský park. Těch změn je v principu více. Je tam jiný typ dopravního napojení i koncept technické infrastruktury.
Volkswagen se prezentuje jako hodně zelená firma. Počítá se například s využitím železnice?
S tím se počítá. Současná železniční vlečka, která v areálu je, se bude modernizovat a elektrifikovat. Vznikne seřazovací nádraží a velká část materiálu a produkce autobaterií bude obsluhována vlakem. Stejně tak by vlak měl do areálu dopravovat velkou část budoucích zaměstnanců.
Je možné přiblížit harmonogram příprav?
Investor má nějaká očekávání, kdy chce začít s výrobou, bavíme se zhruba o roku 2028. Výroba ale bude nabíhat postupně, je tam několik fází až do roku 2033, kdy bude probíhat dokončení areálu a postupný nábor zaměstnanců. Očekáváme, že na začátku roku 2026 by plocha měla být připravena pro stavbu nové průmyslové zónya v dalších letech by se měla připravit související infrastruktura. To je rovněž důležité datum pro některé související dopravní stavby.
Tedy do roku 2026 na pozemcích staví CzechInvest a po tomto datu investor, tedy společnost Volkswagen?
Určitě i po roce 2026 zde bude práce pro státního investora. Minimálně pokud jde o vnitřní infrastrukturu. Začátkem roku 2026 končí příprava území, aby projekt mohl vzniknout. To znamená zarovnání území, stavby jako přípojky elektřiny, plynu, ty budou vznikat během roku 2027 a dále dle jednotlivých fází budování parku. Je potřeba si uvědomit, že území je opravdu veliké a musíme stavět postupně.
Máte už odhad toho, kolik peněz bude muset Česko na přípravu zóny vynaložit?
Rámcový rozpočet postavený na odhadu z loňského roku počítá s částkou okolo devíti miliard korun. To v sobě obsahuje rekultivaci území včetně likvidace ekologických škod, přípravy pozemku a všech nezbytných infrastrukturních staveb. Jsme ale v koncepční fázi, je potřeba zdůraznit, že náklady se postupně budou ještě upřesňovat, to je u takto rozsáhlých staveb zcela běžné. Důležité je dívat se na to, že i poměrně vysoká investice do parku se státu vyplatí, jinak bychom to nedělali.
Civilní letectví náhradu dostane. Co armáda? Bude se i jí kompenzovat ztráta tohoto letiště?
S ministerstvem obrany a armádou intenzivně jednáme. Protože jsou ale tato jednání vedena v důvěrném režimu, tak se k detailům vyjadřovat nemůžeme. Jsem ale přesvědčený, že finální dohoda s obranou bude hotová brzy.
Poslední slovo, kdy by resort obrany definitivně uvedl, že letiště nepotřebuje, zatím nepadlo?
Ministerstvo obrany je součástí vlády a vláda už rozhodla o tom, že přípravy na vznik parku začnou. Co je ale důležité, že se nyní nečiní žádné nevratné kroky, například v podobě demoličních prací, do doby, než se pro lokalitu plzeňských Líní rozhodne investor.
Co by s územím a rozpracovaným projektem bylo, pokud by se Volkswagen rozhodl stavět někde jinde? Už nyní se plocha, která původně mohla sloužit vícero investorům, uzpůsobuje pro potřeby jediné firmy.
Usnesení vlády říká, že máme připravit území pro projekt typu gigafactory. Primárně probíhají jednání se společností Volkswagen, to vláda schválila vloni v říjnu. Kdyby ale nedospěla do zdárného konce, museli bychom se rozhodnout, zda nejednat s někým jiným. Jsou i další investoři, kteří se o Českou republiku zajímají. V současnosti nemohu říct kteří, ale zdůrazňuji, že pokročilá jednání se v současnosti vedou jen s koncernem Volkswagen.
Tedy buď bude výroba baterií, ať už s německou automobilkou, nebo bez ní, anebo zůstane letiště?
Ano. Pokud bychom neuspěli s projektem typu gigafactory, stát se z projektu pravděpodobně stáhne a pak je rozhodnutí, jak s územím naloží dále, především na krajském úřadu.
Pokud uspějete, jak rychle se českému poplatníkovi vrátí jeho devítimiliardová investice?
Stát by do tohoto projektu nešel, pokud by tam návratnost nebyla. Předpokládá se, že stát, kraje a obce by na daních a dalších odvodech jen v letech 2024–2033 získaly přes 71 miliard korun. Ještě důležitější jsou přínosy pro českou ekonomiku a ty odhadujeme jen v prvních letech na zhruba 270 miliard korun. Na výrobu baterií se napojí nové dodavatelsko-odběratelské řetězce a výrobu automobilů v Česku to posune do věku čisté mobility. To je jeden z hlavních důvodů, proč to stát dělá.
Jak budou probíhat práce na přípravě komerční plochy?
Kolem je spousta opuštěných budov, je tam kontaminovaná půda, nacházejí se tam zbytky socialistické vojenské techniky. Nejdříve musí dojít k dekontaminaci území a o to se stát díky tomuto projektu postará. Bude následovat klasická příprava pozemku pro výstavbu, to znamená hrubé terénní úpravy, položení inženýrských sítí, zlepšení zachytávání vody v území atd.
Jak budete kompenzovat aeroklubům zrušené letiště? Přesunete je jinam? Muzeum letadel se asi taky přesune.
Přesun do nového zázemí bude dobrá varianta pro všechny. Letiště v Líních není v úplně dobrém stavu a potřebovalo by kompletní modernizaci. Taková investice už zde ale nepřichází v úvahu. S velkou pravděpodobností dojde buď ke vzniku nového, nebo spíše modernizaci nějakého stávajícího letiště. Pravděpodobně se tam přesune i muzeum a dávalo by smysl, aby se na to navázaly i další aktivity.
Už víte, kde to bude?
Jaká lokalita to bude, to zatím nevíme. V Plzeňském kraji je vhodných letišť několik. Blížíme se k dokončení studie proveditelnosti, po sérii interních jednání určitě budeme komunikovat základní výstupy.
Preferují samotní piloti nějaké konkrétní náhradní letiště?
S komunitou pilotů už nějaká jednání proběhla. Není to vyjádření za celou komunitu, ale zpětná vazba, kterou jsem dostal, je, že mnozí z nich vnímají to, že moderní zázemí v podobě investice do letiště mají šanci získat jedině v souvislosti s projektem gigafactory. Nebude to bohužel na stejném místě, ale bude to v blízkém okolí. Nedá se říct, že bychom od nich měli doporučené jedno konkrétní náhradní letiště. Variant je víc a budou spolu s nimi konzultovány.
Může podle vás letiště zůstat, pokud projekt bateriové továrny nedopadne?
Mezi ministerstvem obrany, kterému letiště patří, a společností, která
si letiště pronajímá a spravuje ho, probíhá už deset let soudní spor kvůli nezaplacenému nájmu. Nemůžeme předjímat, jak tento spor skončí, ale v každém případě jsou vztahy mezi ministerstvem a touto společností dost poškozené. Dá se tady očekávat, že dojde k ukončení nájemní smlouvy, a tím pádem s velkou pravděpodobností i k ukončení civilního leteckého provozu bez ohledu na projekt gigafactory.
Už víte, jaký dopad bude mít gigafactory na zaměstnanost v regionu?
V příštích měsících dokončíme dopadovou studii, která zmapuje společensko-ekonomické vlivy investice na region včetně zaměstnanosti. Kromě podpory obecního bydlení i vytváření podmínek pro soukromý development se chce stát podílet na financování rozšíření kapacit škol. Bude totiž potřeba zvýšit počet absolventů v technických oborech. Nejen pro gigafactory, ale i pro ostatní firmy, aby nedocházelo k přetahování zaměstnanců. Počítá se mimo jiné s tím, že v areálu gigafactory bude lékař, který bude k dispozici nejen zaměstnancům, ale i obyvatelům okolních obcí. Budou tam také hasiči a policie a další služby. Chceme vytvořit moderní podnikatelský park, ne uzavřený areál..
Můžete přiblížit, které školy by na výchově nových inženýrů pro gigafactory měly spolupracovat?
V Plzni máme Západočeskou univerzitu, která má obory v oblasti strojírenství i elektrotechniky. Kromě ní se vytipovávají střední odborné školy, které se zaměřují na strojírenský nebo elektrotechnický studijní program a které by mohly být příjemcem finanční podpory pro rozšíření.
Kolik pracovní síly tento projekt bude potřebovat?
Maximálně jde o 3 400 zaměstnanců přímo pro gigafactory a celkově v rámci připravované zóny půjde maximálně o pět tisíc lidí. To je další věc, kterou jsme obcím během jednání slíbili. V rámci areálu vznikne kromě gigafactory i prostor pro dodavatelský park. Tam bude výrobní zázemí pro dodavatele dílčích komponent pro gigafactory. Musí to být ale výroba ekologická, která okolní prostředí nezatíží. Zároveň jsme si z debat s místními občany v rámci veřejných slyšení odnesli podnět vytvořit v rámci parku prostor pro místní podnikatele.
Budou vybudovány obchvaty obcí, které zcela odkloní tranzitní dopravu.
Kraje a obce by jen v letech 2024–2033 získaly přes 71 miliard korun.
Je v okolí dostatek potřebné pracovní síly?
I na to nám odpoví dopadová studie. Pokud bude investorem Volkswagen, tak předpokládáme, že velká část zaměstnanců přejde z jiných jeho výrobních závodů. Transformace z výroby spalovacích aut na elektromobily probíhá nejen v mateřském koncernu, ale i v tuzemském závodě Škoda Auto. Jen část zaměstnanců tak bude nutné hledat zcela nově, nabírat se navíc budou postupně mezi roky 2027 až 2033. Ročně půjde o nižší stovky lidí.