Sparta a Liga mistrů. Jen chiméra, nebo reálný cíl?
Možná jste tu otázku slyšeli už stokrát, ale zkusíme to znovu: vybavíte si, kdy Sparta naposledy patřila do Ligy mistrů?
Vraťte se do prosince 2005. Hrála se švýcarským Thunem nudně 0:0. Vyslala Šimáka a Zelenku do středové řady. Fajnšmekři si možná vzpomenou, že naskočil i pozapomenutý záložník Poláček nebo mladý náhradník Jeslínek.
Nač tak ukecaný úvod, ptáte se? Protože se hodí připomenout, jak je to všechno zaváté prachem a fotbalovou historií.
Až si dnes sparťané dojdou pro pohár s pentličkami, protože už jsou před posledním kolem mistři, budou jim do uší znít fanfáry, vyprodaná Letná povstane a v myslích znovu zasvítí ta největší klubová výzva: Liga mistrů!
„Tam ze sebe můžou vymáčknout ještě víc. S panem Křetínským v zádech jsou schopní dobře tým doplnit, nemusí brát jen hráče z Česka a Slovenska jako kdysi my. Hlavní je, aby přivedli fotbalisty, kteří mají nejen kvalitu, ale i charakter,“poví trenér Jiří Kotrba, který to prožil na vlastní kůži. Je to dvacet let, podzim 2003. Ve skupině Chelsea, Lazio, Besiktas. Sparťanský trenér dostával od kritiků drsné kapky, že není odvážnější, že příliš brání. Nakonec ho gólová hlavička útočníka Kincla v posledních vteřinách utkání proti Laziu poslala do ráje, konkrétně do osmifinále proti AC Milán, kde Sparta ještě 25 minut před koncem odvety postupovala. Z dnešního pohledu sci-fi. Fata morgana.
Jak by mohla Sparta, která se devět let plácala v lize bez titulu, pomýšlet na Ligu mistrů?
Ano, teď může. Doba takové možnosti přináší. Kvalifikační pavouk se sice tváří záludně, ale protože v něm nečíhají soupeři z nejužší špičky, s trochou štěstí se jím dá proplést, což loni dokázala Plzeň.
Ne že by se k tomu sparťané měli upínat, ale proč by ze třetího předkola (které je nyní reálné) nemohli vyskočit do souboje o miliardu? Přemoct Dinamo Záhřeb, Galatasaray, Ferencváros, Slovan Bratislava... Může tomu nahrát shoda náhod, shovívavý los nebo letní přestupní politika.
Něco připomene trenér Kotrba: „Pro Spartu je dobře, že není nucená prodávat. My jsme tehdy museli. Boss Košťál mi před dvaceti lety řekl: Trenére, já na tuhle naši srandu potřebuju každý den milion, takže potřebujeme vyhrávat, hrát Ligu mistrů a prodávat hráče, kteří se blýsknou. Profisport je pochopitelně pořád fabrika, která musí fungovat, takže klasické ekonomické odvětví. Ale teď má Sparta díky panu Křetínskému mnohem větší klid než tehdy.“To znamená, že nemusí nutně pouštět opory, navíc už si pojistila střelce Kuchtu, jehož přestup z Moskvy v součtu se sumou za roční hostování vyjde téměř na sto milionů. I to může být důkaz, že Sparta je připravená investovat, což bude potřeba. Titulová euforie by neměla zakrýt, že v sestavě má bolavá místa – hlavně na pravé straně to dlouhodobě drhne. Hodil by se i dynamický střední záložník, případně alternativa do útoku.
Tak jako si v předchozích sezonách vyhodnocovala nezdary, potřebuje teď Sparta poctivou analýzu úspěchu. Co ji k titulu dovedlo? Na čem by mohla dál stavět?
„Ustála krizové situace. Nezmatkovala. Hledala svou tvář a nakonec ji našla,“vyjmenovává Kotrba. „Nejen na hřišti, ale i v realizačním týmu má lidi, kteří si vyhoví. To je naprostá nutnost. Teď Sparta potřebuje nadstavbu, kterou udělá velký hráč. V naší éře to byl Karel Poborský
a já měl výhodu, že jsem ho znal od dětství a mohl si k němu víc dovolit. Když to přeženu, mohl jsem ho tahat za uši a on držel.“
Kdo je Poborským dneška? Nejvíc se mu blíží mladý kapitán Ladislav Krejčí, který je podobně drzý, sebevědomý, loajální a citlivý. Když Sparta v úterý konečně dosáhla na titul, měl na krajíčku. Rozhodně není vyloučené, že po něm budou chtít sáhnout velké kluby. Pak záleží na Spartě, co chce budovat. Verze 2023/24 může mít dvě cesty. Zpeněžit ligové šampiony, nebo tvořit a vylepšovat dál, i s využitím akademie, která chrlí hráče pro ligu. Kdo zná konzervativní přístup sportovního bosse Tomáše Rosického, musí tušit, že bé je správně. Už to, že novým šéfem mládeže se před pár dny stal renomovaný patriot Vítězslav Lavička, leccos naznačuje.
„Základ pro Spartu je, aby rozvíjela svoje přednosti. To může být třeba flexibilita, která hraje čím dál větší roli,“upozorní Kotrba. „Viděli jste Manchester City v semifinále Ligy mistrů proti Realu? Já byl nadšený z toho, jak trenér Guardiola dokázal přesvědčit hráče, aby přijali za svou novou pozici. Walker hrál léta pravého beka, najednou famózně zvládne stopera. Největší umění trenéra je přesvědčit hráče o své vizi. A to pan Priske umí. Není to samozřejmě tak rozkvetlé jako v City, ale přijde mi, že všechno, co udělá, dává smysl.“
Jisté je, že Spartě se ulevilo. Šíleně dlouhá doba půstu skončila. Vyhlíží fotbalový horizont, za kterým bývá nejkrásněji, protože jen Liga mistrů přináší skutečně nevšední výdělky i zážitky. Je Sparta připravená na tuhle metu zaútočit?
„Teď si potřebuje odfrknout, docenit, že je tam, kde chtěla být, a uvědomit si, na základě čeho se na vrchol dostala,“zamyslí se Kotrba. „Ale měl by to být jen první schod. Sparta má určitě vůli stoupat výš.“
S kým? Jak? Za kolik?