Leclercova kletba – monacké uličky. Zlomí ji konečně?
Ne, nikdo místní ulice nezná lépe než on. Vždyť magické Monako má pouhých 40 tisíc obyvatel. A jen necelých 10 tisíc je skutečně rodilých Monačanů.
Charles Leclerc je jedním z toho mála. Jenže doma se mu tuze nedaří. Ve formuli 1 se už dokonce zavedl i termín Leclercova kletba. Číst jeho výsledky na domácí Velké ceně je pro všechny jeho fanoušky bolestivé.
A nejvíc pochopitelně pro něj. Když se ho na to reportéři ptali v novinářské mixzóně po trénincích, jenom zakroutil hlavou. Co jiného má taky dělat, že?
„Nevnímám to jako nějakou kletbu. Spíš shodu nešťastných náhod, okolností, které prostě vždycky hrály proti mně. Ale neberu to tak, že bych byl doma nějak prokletý. Věřím, že to jednou zlomím a dojedu na bedně nebo rovnou vyhraju,“usmál se.
Je na něm vidět, jak moc by si to přál. Vždyť kdysi, před 20 lety, tady na formule 1 shlížel dolů z balkonu. Od zatáčky Rascasse nahoru ke kasinu a pak zase dolů k tunelu pochodoval den co den do školy. Tam a zase zpátky.
„Je to klišé, ale já tady opravdu znám každý obrubník. Vím přesně, kde to víc klouže, kde je jaký asfalt, jakou rychlostí danou zatáčku projet. Jen bych to už konečně rád ukázal i svým monackým kamarádům a rodině, která na mě bude koukat,“líčí.
Zatím se mu to skutečně vůbec nedařilo. Už předlouhých šest let se tady trápí. Všechno to začalo ještě v době, kdy tenhle talentovaný kluk seděl ve formuli 2.*
Leclerc tehdy prožíval jednu z nejdominantnějších sezon v historii téhle série. Vyhrával víceméně všude, kam přijel, a i v kvalifikaci v Monaku byl jasně nejrychlejší a v závodě pak vedl.
No a pak přišla katastrofa – kvůli problémům se zavěšením musel vůz odstavit.
„Kdyby to tímhle skončilo, o žádné kletbě bychom se dnes nebavili. Jenže těch problémů bylo daleko víc,“uznal Andrew Benson z BBC, který formuli 1 pokrývá desítky let.
O rok později už seděl v Sauberu ve formuli 1 a byl na dobré cestě k tomu získat s tímhle podceňovaným vozem body, jenže mu tentokrát vypověděly službu brzdy. Narazil do Brendona Hartleyho a závod pro něj znovu skončil.
Už tehdy se opatrně začalo o jakési kletbě mezi fanoušky šuškat.
Nikdo netušil, co všechno ještě přijde.
V roce 2019 Monačan přestoupil do Ferrari, které mu hned zpackalo strategii v kvalifikaci a on neprošel ani z první části. Marný boj posunout se pořadím vzhůru v monackých uličkách skončil tak, že po kontaktu s Nikem Hülkenbergem poškodil vůz a znovu nedojel.
„Abych pravdu řekl, na ten víkend se mi vůbec nechce vzpomínat. Tehdy se sešlo špatně naprosto všechno, přitom auto bylo ve skvělé kondici, na trati jsme byli hodně rychlí. Jenže jsem to vůbec neukázal,“vzpomínal smutně.
A poslední dva roky? To už je totální óda na zoufalství.
Předloni vyhrál kvalifikaci, porazil i Red Bully a Mercedesy, které celou sezonu bojovaly o titul. Jenže taky nezvládl svou formuli, se kterou havaroval a kvalifikaci tím ukončil.
A vůz poškodil tak, že z pole position stejně nemohl odstartovat a celý závod sledoval jen z padoku.
„Mučení v přímém přenosu,“nazval to Damon Hill, šampion z roku 1996.
Loni opět vyhrál kvalifikaci a měl všechny předpoklady pro to, aby konečně vyhrál i závod. Špatně zvolená strategie Ferrari s pneumatikami ho však z prvního místa odšoupla až na čtvrté za oba Red Bully a kolegu Carlose Sainze.
A jen tak mimochodem, čtrnáct dní před loňskou Velkou cenou kvůli nefunkčním brzdám naboural v zatáčce Rascasse i Ferrari 312B3 z roku 1974. Auto, které kdysi řídila legenda, trojnásobný mistr světa Niki Lauda.
„Když už jste si mysleli, že v Monaku máte všechnu smůlu světa, tak ještě přijdete o brzdy v jednom z nejikoničtějších historických vozů Ferrari v F1,“řekl nešťastně.
Monako a Leclerc? Katastrofa za katastrofou.
Tak co letos, Charlesi?