„Kůrovec je chytrý jak včela“
Reportáž z Vysočiny, kde lesníci pomocí lapačů hubí brouka, který dokáže zničit celé pohoří.
Jeden z lesníků z kmene odštípává kus kůry, ve kterém jsou vyhloubené chodbičky. Jsme v lese kousek za Ledčí nad Sázavou. „Sameček se zavrtá do kůry, do ní naláká samičky a každá z nich si potom hlodá svou matečnou chodbu,“názorně ukazuje na kusu kůry napadení stromu lesník.
Revírník Jakub Tulach má na starosti místní les, kde bojuje s kalamitou lýkožrouta smrkového, známého také jako kůrovec.
Lesy České republiky, pod které místní porost spadá, používají k vymýcení tohoto škůdce různé techniky – především 200 let staré „lapáky“, ale i moderní velké harvestory, tedy stroje na sekání dřeva. „Vyhráno rozhodně nemáme,“říká Tulach.
Na kraji lesa se scházejí lesní správce Václav Husinec, revírník Jakub Tulach, entomolog Petr Doležal a analytik ochrany lesa Ladislav Půlpán. V boji s kůrovcem mají léta zkušeností, ale brouk je chytrý.
„Minimálně stejně jako včela či mravenec,“přibližuje Půlpán, který se ochranou lesa před kůrovcem zabývá 30 let.
I kůrovec totiž dovede „spolupracovat“. Většinou jde o společnou práci jednoho samečka a více samiček, které se zavrtávají do stromů, kde kladou larvy. Toto „mnohoženství“brouka je jedním z důvodů, proč je tolik efektivní a zabíjí tak velký počet stromů.
Lesníci vyvracejí mimo jiné mýtus o tom, že by nezodpovědně likvidovali zdravé stromy. „Když někdo nafotí zelené stromy, které jsme označili jako vhodné k pokácení, a dá to na internet s popisem, jak ničíme přírodu, je to pro nás vlastně pochvala. Samozřejmě vytipováváme stromy, které už jsou napadené a nepřežily by,“vysvětluje Husinec. Stromy takto alespoň ještě na nějaký čas poslouží. Z některých se totiž stanou takzvané „lapáky“. jak zdůrazňují,
Mrtvý strom jako past
Lapáky s feromony jsou jedním typem pastí, které se na kůrovce používají.
Analytik lesa
Často jde buď o pokácené stromy, nebo o stromy ještě stojící. Mohou mít i podobu plastového válce. Chytání lýkožroutů do podobných pastí je spojené také s ošetřováním napadených a pokácených stromů insekticidy, a hlavně s prevencí. „Strom už je v podstatě mrtvý, když ho kůrovec napadne,“dodává Půlpán.
Pětisetletá kalamita
Podle lesního analytika se nedávná kalamita, jakou Česko s kůrovcem zažilo, nedá srovnávat s žádnou z předchozích. Na vině bylo především počasí. „Srovnatelné bylo někdy kolem roku 1540,“doplňuje Půlpán. Situace se postupně zlepšuje, vyhráno ale rozhodně není, záleží totiž právě na počasí. To před pěti lety kalamitě nahrálo. „Extrémní teploty a sucho byly před několika lety mimořádné. Oslabily stromy, které byly neschopné bránit se škůdcům. Ti se začali dynamicky množit,“potvrdila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Kůrovci se líbí vysoké teploty do 35 stupňů. Letošní sezona se čeká klidnější, i díky chladnějšímu počasí zkraje jara.
Dceřiné generace lýkožrouta
Aktuálně jarní rojení teprve začíná, takže pro letošní rok lze počítat se dvěma dceřinými generacemi lýkožrouta smrkového v nižších a s jednou ve vyšších polohách, což je podle lesníků v podstatě normální stav. Entomolog Petr Doležal vysvětluje, že se v posledních dvou až třech letech situace zlepšuje. Ovšem i tak jsou objemy těžeb v lesích vysoké, zejména v porovnání s roky před kalamitou.
„Nejvýraznějším a nejvíce patrným následkem je úbytek smrku. Na druhé straně máme příležitost druhovou skladbu lesů změnit,“vysvětluje entomolog Doležal.
Nejhorší situace byla v letech 2019 a 2020, kdy objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví přesáhl 14 milionů metrů krychlových (evidováno je 70 % lesů).
V roce 2021 došlo proti předchozímu roku k poklesu zhruba o třetinu a obdobně tomu bylo i v roce 2022.
„Takže jsme dosáhli objemu evidovaného smrkového kůrovcového dříví přibližně 6 milionů metrů krychlových,“říká lesní inženýr
Petr Zahradník a dodává, že číslo je stále vztaženo na sedmdesát procent lesů, což je nejvíce v novodobé historii.
Ke zvládání kalamity pomohly podle Zahradníka i zkušenosti lesníků. Kůrovec však byl zpočátku podceňován lesníky, politiky i veřejností. Změny mikroklimatu v důsledku odlesnění na velkých plochách mají podle expertů nemalé dopady i na nově zakládané lesní porosty i na biodiverzitu, zejména členovců.
„Zvýšené teploty v půdě a změny vodního režimu ovlivňují jednak dostupnost živin, ale i vlastní vodní režim,“konstatuje Zahradník.
Teplotní a vlhkostní změny ovlivňují zejména půdní hmyz jako například chvostoskoky, půdní roztoče a jiné členovce.
„Nechci řešit dopady na rekreační funkci, jako jsou procházky hustými lesy, houbaření, sběr lesních plodů. K tomu se dopracujeme za 30 až 40 let,“uzavírá Zahradník.
Lesy České republiky podle Jouklové i odborníků s kůrovcem v poslední době bojují úspěšně. Je však nutné les neustále chránit a kůrovcem napadené stromy hledat.
Z jednoho nakaženého stromu vznikne deset dalších a kalamita tak může nastat na obrovské ploše.
„V případě napadení je nutné zasahovat, dřevo asanovat a tak dále. To se týká všech vlastníků lesa, protože kůrovec nezná hranic,“ukončuje Jouklová.