Sobotní zápisník z Malé Strany
● V politice mají všichni lidé stejné šance, ale neplatí to úplně stoprocentně. Kromě inteligence, vzhledu, vyjadřovacích schopností nebo výše konta člověka determinuje i jeho jméno. Známý je případ bohumínské zdravotní sestry a dnes poslankyně Andrey Babišové, kterou lidé ve volbách zasypali preferenčními hlasy, i když s Andrejem Babišem nemá nic společného. Podobně možná u
někteří voliči mysleli, že je to „ten“Okamura. A naposledy se před půl rokem do Senátu dostal už v prvním kole průvodčí z Ústí nad Orlicí, jehož jméno, očesané o akademické tituly, je shodné se jménem premiéra. A Petr Fiala, který politicky přeskočil od socialistů k lidovcům, evidentně ze svého jména těží i dál. Na poslední schůzi Senátu v souvislosti se zákonem o whistleblowingu o cosi žádal ministra spravedlnosti z ODS – a ten reagoval slovy: „Milý pane senátore,
Okamury zaručené Hayata vy s vaším krásným křestním jménem a příjmením
mě nemusíte o nic prosit.“
● U Pirátů se rozjel lidový tribunál nad Janou Michailidu, nedávnou kandidátkou na šéfku strany, dnes členkou širšího vedení,
a členkou Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Ta jako jedna z mála v partaji neskrývá její původní ideový fundament, tedy komunismus. Aktuálně to doplnila slovy, že by si přála ekonomické zřízení jako ve sci-fi sérii Star Trek, což je dobrá definice nejniternějšího pirátství: něco mezi komunismem a startrekismem. Stranické hlasování o vyhazovu pro Michailidu končí v pondělí, tak uvidíme, jestli jsou Piráti
než ODS, která podobně pro názory vyloučila Václava Klause juniora.
● V éře Miloše Zemana byly rozdíly v hlavních ústavních hráčů jasné, dnes je třeba číst mezi řádky. Ve stejné době o Číně šéfka Sněmovny Pekarová Adamová: režim je zločinný, srovnatelný s ruským, jen Čína volí pozvolnější cestu.“A prezident Pavel: „Nechceme být aktivističtí,
hlásat pravdy, které jsou sice namístě, ale budou-li řečeny v nesprávnou dobu nesprávnou osobou, tak mohou ČR spíše uškodit než pomoci.“
● Ve středu byli uvedeni do role katolík Milan Hanuš a český bratr Daniel Kvasnička. Kaple, zřízená ve sněmovním Šternberském paláci už v květnu 2016, se tak konečně rozjede naplno. Zbudování kaple, které už tehdy vyšlo skoro na dva miliony, obhajovali poslanci tím, že během své práce potřebují důstojné místo k nerušené modlitbě.
Na Malé Straně, kde parlament sídlí, je sice asi
kaplí, ale doma je holt doma. Vzhledem k aktuální honbě za úsporami však pro pořádek připomínáme, že řada jiných, rovněž důležitých profesí na svém pracovišti vlastní kaplí také nedisponuje, třeba agronomové, piloti, pokrývači či hajzlbáby.