Nejlepší vejce míří do majonéz
„Vejce z volných chovů směřují prioritně do Hellman’s,“říká šéfka Unileveru ČR a Slovensko.
Firmám s rychloobrátkovým zbožím se v posledních letech příliš dobře nevedlo a britská skupina Unilever není výjimkou, říká ředitelka tuzemské pobočky Michaela Franeková. Společnosti se nepodařilo plně promítnout nárůst nákladů do cen, zároveň bojovala kvůli covidu a válce na Ukrajině s nedostatkem některých surovin.
Unilever zvýšil předloni zisk o 250 milionů na 285 milionů korun. Znamenal tento nárůst konec covidového období se sníženými tržbami?
Navýšení zisku souviselo s prodejem divize čajů, jinak bychom o úspěšném roku v souvislosti se ziskem nemluvili. Poslední tři roky pro nás – ale vlastně pro kohokoliv, kdo se věnuje rychloobrátkovému zboží – byly velmi náročné a turbulentní. Extrémně rychle se měnilo spotřebitelské chování, navíc se objevovaly i další vlivy, například náročnější získávání surovin, a to jak lokálně, tak mezinárodně. Přesto se nám dařilo udržet kvalitu servisu a produktů.
Růst v minulém roce byl v souladu s naším očekáváním, inflace vstupních surovin a dalších nákladů byla daleko vyšší než naše schopnost navyšovat ceny. Takže co se týká zisku, šlo o další náročný rok.
Které náklady zdražovaly nejrychleji kromě energií? Jedním ze symbolů rychlého zdražování byly majonézy a tatarské omáčky, za které zákazníci platí u větších balení kolem stokoruny.
Náročné období přišlo se začátkem covidu a inflace se nabalovala přes různé segmenty nákladů. Jednak se to týkalo surovin od farmářů, dále pak logistiky a dopravy, cen paliv a energií. Náš byznys se v Česku rovnoměrně dělí mezi trh se zmrzlinami, ostatními potravinami, osobní péčí a péčí o domácnost. Někde už tlaky polevily, někde jsou stále vysoké.
Ceny energií a nafty měly velký dopad na obalový materiál. Nebylo ho dost, zvlášť skla. Nedostatek některých surovin přitom trvá, protože nejde jen tak přejít na jiný obal. Musíme nadále naplňovat dlouhodobé ekologické závazky. Dlouhodobá spolupráce s partnery je pro nás navíc velmi důležitá, pracujeme na udržitelné produkci, v zemědělství podporujeme regenerativní způsoby pěstování. Závazky nemůžete měnit co pár měsíců, takže ani cenové reakce nejsou tak rychlé, jak by trh očekával.
Takže u dražších majonéz je problémem vysoká cena skla?
Je to kumulativní problém. Nejdřív šlo o sklo a energie. Spolu s válkou na Ukrajině ale vyletěly ceny olejů, někdy nebyly ani dostupné. U Hellmann’s klademe důraz na vysoce kvalitní a udržitelně získávané ingredience a na naše závazky k welfare zvířat. Od roku 2009 jsme se jako jedni z prvních zavázali používat vejce z neklecových chovů. Od roku 2021 jsme přešli na vajíčka z volných chovů. Toto jsou všechno aspekty, které ovlivňují výslednou cenu, nejen obal.
Pokud máte všechna vejce z volných chovů, dotkla se vás ptačí chřipka? Ve volných chovech je obecně riziko šíření daleko větší než u zvířat zavřených uvnitř.
Dotýká se nás skoro každý rok. Musíme přinášet určitou flexibilitu a stává se nám, že některé z našich značek musí přejít dočasně kvůli ptačí chřipce znovu zpátky na vejce z halových chovů.
Značka Hellmann’s je ale pro nás prioritou, takže dostupná vejce z volných chovů použijeme prioritně pro ni. Poslední tři roky velká část našeho výzkumného a vývojářského oddělení, které normálně řeší inovace a změny receptur, musí své kapacity namířit kvůli výpadkům na trhu směrem ke krizovému managementu, kde řešíme právě dostupnost kvalitních surovin.
Zmínila jste, že se v posledních letech změnilo spotřebitelské chování. Šlo o evropské trhy, nebo bylo české prostředí něčím specifické?
První velká změna spotřebitelského chování přišla s covidem. Zvýšila se spotřeba hygienických a dezinfekčních prostředků jak v domácnostech, tak ve veřejných prostorech. Více se prodávala mýdla na ruce, základní hygiena. Potom přišla fáze, kdy se všichni těšili na normální život, znovu se nastartovaly hotely a restaurace, a tím i zmrzlinová divize. Český trh je velmi specifický, hlavně podílem prodeje v promocích.
Přechod spotřebitelů k produktům ve slevových akcích nebo vyšší nákup značek za nižší ceny v inflačním období je přitom přirozený. Například
polský trh daleko více zmenší výdaje na zábavu nebo se méně chodí do restaurací. V Rumunsku je zase daleko rychlejší pokles celkové spotřeby, a to včetně zboží v akcích.
V Česku se dle Svazu obchodu a cestovního ruchu hovoří o tom, že lidé nakupují 62 procent zboží ve slevě. Oproti začátku pandemie, kdy jsme byli na 59 procentech, ale nebyl nárůst tak silný...
Chápu, že to může být překvapením, ale trhy na západ od nás se pohybují na polovičních podílech. A prodej zboží ve slevách stále roste i přes aktuální vysokou úroveň.
Jak si vedou ve slevách vaše hlavní kategorie? Je známo, že třeba džusy nebo čokolády se prodávají prakticky pouze se slevou. Záleží to na jednotlivých kategoriích, neexistuje jedno číslo platné pro celý trh. Ale když se bavíme například o pracích prášcích, tak tam jsou prodeje ve slevách maximální. Pokud se budeme bavit o nanucích, tam více rozhoduje, jak svítí sluníčko a jak na něj máte chuť. Dlouhodobě není jejich podíl prodaný ve slevách tak velký.
Jak se díváte na plán snížení DPH na potraviny o tři procentní body na 12 procent? Myslíte si, že se změna promítne do výsledných cen nebo do obratu?
Myslím si, že záměr je to správný, protože Česko má jednu z nejvyšších DPH na potraviny v porovnání s okolními státy. To načasování je ale velmi náročné. Změna přichází v období, kdy je zde obrovská cenová turbulence a situace není stabilizovaná. Bude velmi složité sledovat, zda se to promítne do snížení cen potravin v prodejnách. Neočekávala bych masivní nárůst spotřeby, některým skupinám to ale může pomoci.
Které potravinové novinky letos uvedete na trh?
Uvedli jsme dvě nové příchutě zmrzliny Magnum – Starchaser s příchutí popcornu a Sunlovers s bílou čokoládou, kokosem a mangovým krémem. Zákazníci se mohou těšit na nové příchutě omáček Hellmann’s, třeba tzatziki nebo parmezán. V portfoliu máme nově veganskou tatarskou omáčku. A uváděli jsme také nové formáty v menších či výhodnějších baleních.
Takže jste také zmenšovali porce? Některé firmy uvádějí, že je důležitější zážitek než gramáž. Ano, ale nikdy jsme to nedělali formou takzvaného downsizingu – tedy že by zůstal stejný obal a jenom se zmenšilo množství uvnitř. Pokud si spotřebitel dnes nemůže dovolit kupovat velké balení, které mu bude v ledničce stát celý měsíc, řešením je přizpůsobit velikost a nabídnout menší formáty. Na druhou stranu, když máte velkou rodinu, tak je dobré mít takové balení, aby se dostalo na všechny.
U některých potravin si logiku zmenšování obalů dokážu představit, ale děláte to také u drogerie?
U drogerie nedokážeme tak často a rychle reagovat. V některých případech to smysl dává, protože si třeba Savo proti plísním koupíte jednou nebo dvakrát za rok. Ale zrovna to je výrobek, u něhož zmenšování obalu nedává smysl. Musíte porozumět u jednotlivých produktů tomu, jak často si je spotřebitel kupuje, a hlavně, jak často je používá.
Poslední dobou se řeší dopady umělé inteligence (AI). Dotkne se i vašeho sektoru?
Unilever AI využívá v různých oblastech, například v osobní péči. Využíváme ji, protože je schopná zpracovávat obrovské množství dat, pomohla nám s výzkumem kožního mikrobiomu, tedy přirozeného prostředí na kůži. A na základě výsledků vylepšujeme výrobky péče o pokožku například pod značkami Dove a Vaseline.
Prodej zboží ve slevách stále roste i přes aktuální vysokou úroveň.