Ekonomiku zdusily domácnosti i firmy

Vyhlídky na letošek o moc lepší nejsou. Ekonomika poroste, ale velice pomalu

Česká ekonomika za celý loňský rok klesla o 0,4 procenta, spočítali statistici. Pokles jde na vrub především domácnostem, které se po letech inflace – a tedy i reálného poklesu svých příjmů – zdráhají utrácet. Firmy proto nemusely tolik vyrábět, což rovněž přispělo k propadu hospodářského výkonu.

Situace se ale pomalu zlepšuje. V posledním čtvrtletí minulého roku se totiž tuzemskému hospodářství povedlo růst alespoň o 0,2 procenta v porovnání s předchozím čtvrtletím. Ekonomice v závěru roku totiž pomohla zejména zahraniční poptávka, k níž se po dlouhém útlumu připojila i spotřeba domácností. „Obrat u spotřeby domácností ukazuje, že ekonomika by již měla mít to nejhorší za sebou,“věří Václav Franče, ekonom poradenské společnosti Deloitte.

Žádného oslnivého výsledku se ale tuzemské hospodářství v tomto roce nedočká. Česku se totiž s největší pravděpodobností ani letos nepovede vrátit na předpandemickou úroveň, a zůstane tak jedinou zemí Evropské unie, která tuto metu ještě nepokořila.

Podle ministerstva financí totiž hrubý domácí produkt za celý letošek stoupne jen o 1,2 procenta. V porovnání s dalšími finančními institucemi jde přitom ještě o velmi pozitivní odhad. Například analytici společnosti Cyrrus čekají růst pouze o procento. Ještě níž jde Komerční banka, která předpovídá zlepšení o 0,8 procenta. Číslo tamní analytický tým vysvětluje tím, že zatím přetrvává vliv vysokých úrokových sazeb. Zároveň s počátkem roku na domácnosti i firmy dopadl vládní konsolidační balíček. Dobře nevypadá situace ani v Německu, které je pro Česko důležitým obchodním partnerem.

Poptávka ze zahraničí, která koncem roku ekonomice pomáhala, se tak letos stane spíše brzdou. Negativní vliv by mohl mít i očekávaný mírný růst nezaměstnanosti.

Někteří ekonomové také upozorňují, že ani spotřeba domácností nebude růst dostatečně. „Na domácnosti bude stále doléhat růst životních nákladů posledních dvou let. Mírný růst reálných mezd, který se pro letošní rok předpokládá, tak patrně nebude dostatečným impulzem pro nastartování dynamičtější spotřeby,“vysvětluje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Slabá poptávka, drahé energie nebo zpožděné faktury. To jsou v kostce hlavní potíže, s nimiž se firmy podle zjištění MF DNES musí vypořádávat, což se odráží právě i na celkovém ekonomickém výkonu země. „Hlavním problémem je úpadek zakázek, což je zřejmě celoevropská situace,“například vysvětluje situaci ve Slévárně Kuřim Peter Olžbut, zdejší obchodní ředitel, a dodává, že zhruba sedmdesát procent jejich produkce tvoří vývoz do Německa, které je tradičně silným partnerem tuzemských firem. Tamní ekonomika se ale zadrhává, firmy proto nezadávají tolik zakázek, což je pro ty české problém. Hrubý domácí produkt Německa klesl za celý loňský rok o 0,3 procenta. Špatný stav německého hospodářství tak přímo ohrožuje Českou republiku, ale například i Maďarsko.

Olžbut dodává, že kvůli nejistotě kolem zakázek firma aktuálně není schopná dlouhodobě plánovat. „Nikdo neví, co ho čeká. Zákazníci nám nyní nedokážou říct, jak budou vypadat objednávky třeba za dva měsíce. Nejhorší je, že nevíme, kolik budeme potřebovat lidí. Jsme schopní se zmenšit či zvětšit produkčně, ale potřebujeme operovat s lidmi. Rok a půl zpátky jsme měli 440 pracovníků, dnes 350,“uvedl.

Nižší poptávku po některých svých produktech pocítila také společnost Conteg, která se zaměřuje na řešení pro datová centra. „Hodně zákazníků zjistilo, že jsou předzásobení zbožím, takže nemusí objednávat,“vysvětlil ředitel firmy Vít Voláček s tím, že celkově má za sebou firma úspěšný rok.

Prudký propad poptávky dopadl také na stavbaře. Kvůli inflaci a vysokým úrokovým sazbám totiž řada lidí pozastavila nebo úplně odložila své plány na výstavbu. „Ekonomická situace v Česku nenahrává k pořízení vlastního bydlení. Lidé vyčkávají na lepší podmínky financování. Zásadní roli hraje výše úrokových sazeb, které dramaticky rostly,“uvedl Kamil Jeřábek ředitel společnosti Wienerberger. Zlepšení aktuální situace na trhu stavebnictví podle něj přinese snížení úrokových sazeb, k němuž ČNB přistoupila už na svém prosincovém zasedání, a trh očekává, že v něm bude pokračovat.

Pesimističtější výhled do budoucna má Slévárna Kuřim. „Budeme končit ve ztrátě, nemáme vůbec žádný profit. Potřebovali bychom být alespoň na černé nule. Toto vydržíme možná půl roku, možná rok, ale ne déle,“vyčísluje Olžbut. „Do potíží jsme se dostali kvůli energetické situaci. Ceny energií teď sice na burze samovolně klesají, ale v prosinci, kdy se lámal chleba, se vláda tvářila, že se jí situace netýká,“dodává.

Tuto realitu se ve slévárně snaží ustát snižováním objemu výroby. Také v rámci pohyblivých složek sahají na mzdy, zároveň jsou připraveni propouštět. Firma také osekává své marže na pouhé jednotky procent. „Jsme teď ve stadiu, kdy neinvestujeme ani korunu. Náš provoz si přitom investice vyžaduje neustále,“dodává Peter Olžbut.

Firmy trápí i pozdní proplácení faktur. Podle výzkumu mezi malými a středními podniky, který si nechala udělat společnost Bibby Financial Services, 42 procent podniků tvrdí, že zákazníkům trvalo oproti roku 2022 déle, než faktury zaplatí. Téměř polovina malých a středních podniků musela v posledním

Propad poptávky dopadl i na stavbaře. Řada lidí odložila plány na výstavbu.

roce odepsat nedobytné pohledávky ve výši až 300 tisíc korun. „Platební morálka odběratelů se v průběhu loňského roku postupně zhoršovala zejména ve srovnání s roky 2021 a 2022. Naopak ve srovnání s roky 2018 a 2019 je situace porovnatelná,“doplnil Ondřej Makeš, analytik rizik společnosti Bibby.

Problém s nezaplacenými fakturami potvrzuje i Olžbut ze Slévárny Kuřim. „Máme faktury po splatnosti od našich zákazníků. To vnímáme hlavně na českém a slovenském trhu. Většinou nám řeknou, že čekají na peníze od zákazníka. Ve výsledku je vidět, že ekonomická situace je dohnala na krev,“vysvětluje.

Nejčastěji se podle dat Hospodářské komory s opožděnými platbami potýkají malé firmy s 11 až 50 zaměstnanci a střední firmy s 51 až 250 zaměstnanci. „Horší platební morálka je vidět v oborech s dlouhodobě vyšším tlakem na cashflow, jako je třeba autodoprava. Dražší úvěry měly dopad zase na stavebnictví. Naopak vzhledem ke stabilizaci dodavatelských řetězců se zlepšila platební morálka v sektoru zpracovatelského průmyslu nebo strojírenství,“shrnuje Makeš.