Pandemie covidu zkrátila život nejen nakaženým
Sociální vědci potvrdili, že v dobách, kdy v zemi platil nouzový stav, výrazně přibylo nejen úmrtí na covid, ale také na nemoci srdce a cév
Od jara 2020, kdy se v Česku objevil první nakažený, zemřelo na covid již 43 480 lidí. Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) zjistil, že pandemie zkrátila mnohem více životů. Ovlivnila totiž i úmrtí lidí s jinými diagnózami.
Kardiologové či onkologové už delší dobu upozorňují, že v době silné epidemie covidu, zvlášť když platil nouzový režim, se lidé méně hýbali, byli ve stresu a celkově žili méně zdravě než předtím. Mnozí navíc nechodili k lékařům kvůli prevenci ani s potížemi. To vedlo k nárůstu obezity dětí i dospělých, ke zjištění rakoviny v pozdějších stadiích i ke zhoršení chronických nemocí, hlavně srdce a cév. Ty dříve byly a od roku 2022 opět jsou nejčastější příčinou smrti. Vévodí jim ischemická choroba srdeční.
Slova lékařů potvrdily daty i zdravotní pojišťovny. „V covidovém roce 2020 šlo na preventivní lékařskou prohlídku o 190 tisíc našich dospělých klientů méně než o rok dříve,“řekla mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová. Počet screeningových prohlídek, které vyhledávají nádory prsu, děložního hrdla a konečníku, klesl u stejné pojišťovny v prvních dvou covidových letech o 227 tisíc.
Sociální vědci SYRI, kteří zkoumali dopady covidu v Česku, teď potvrdili, že první dva roky pandemie přinesly kromě celkově vyššího počtu zemřelých i nárůst úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci.
„Zatímco přímé dopady pandemie, tedy zvýšení úmrtnosti po nákaze covidem, už byly zdokumentovány, o nepřímých víme podstatně méně. Lze předpokládat, že na počátku mohly sehrát velkou roli změny v poskytování péče, v chování lidí, ale i nepřesnosti v údajích o příčině smrti,“uvedla včera výzkumnice SYRI Klára Hulíková-Tesárková.
Odborníci se zaměřili na nemoci srdce a cév, výpadky v poskytování ambulantní a nemocniční kardiologické péče i na výkyvy v úmrtnosti. „V letech před pandemií úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění pozvolna klesala. Případné výkyvy se objevovaly při epidemiích chřipky. V dubnu 2020, kdy platil nouzový stav, ale vzrostl počet úmrtí na srdeční onemocnění doma o 10 procent ve srovnání s průměrem a téměř o devět procent v zařízeních sociální péče,“popsala vedoucí skupiny zkoumající ekonomickou nerovnost ve zdraví Dagmar Dzúrová.
Ještě více vzrostl počet těchto úmrtí na podzim, kdy také platil nouzový stav. V říjnu o 12 procent proti průměru v nemocnicích, o 15 procent doma a o 29 procent v zařízeních sociální péče. V listopadu stoupla úmrtnost v sociálních ústavech dokonce o 45 procent. (les)