Jak dlouho má trvat vojenská služba?

Bohuslav Pernica

Diskuse o délce trvání základní vojenské služby se v českých zemích vedly od jejího zavedení v roce 1868. Armáda prosazovala její trvání v délce 36 měsíců, vrchnost však prosadila 24 měsíců, aby inicializační výcvik a socializace nedobrovolných vojáků byla pro veřejnost přijatelná. V roce 1936 i československá generalita prosazovala trvání prezenční služby v délce 36 měsíců. Jak v monarchii, tak i v republice se počítalo, že hned po získání kvalifikace vojáka bude občan nasazen do vojenské pohotovosti. Ten rok navíc byl považován za určitou okamžitou amortizaci investice do jeho výcviku.

S třemi roky nucené služby počítala i Československá lidová armáda. Bylo to však ekonomicky a společensky neúnosné, a tak se v socialistickém bloku ustálilo dvouleté trvání základní vojenské služby. Nicméně problém se zhruba roční délkou první fáze výcviku před skutečným zařazením vojáka do pohotovosti zůstal. Socialistický stát proto přišel s koncepcí předvýcviku. Běžný odvodní věk se posunul z 18 na 17 let a rok před nástupem základní vojenské služby vybraní branci byli povinni absolvovat předvojenské kurzy. Např. řidiči nákladních automobilů si ve Svazu pro spolupráci s armádou, polovojenské instituci v působnosti ministerstva školství, udělali kurz pro získání řidičského oprávnění pro řízení nákladních automobilů. Branci předurčení do funkcí spojařů se naučili nejen morseovku, ale také základní údržbu a používání radiových stanic, se kterými pak měli pracovat v lidové armádě.

Zkrácení povinné vojny na 12 měsíců rokem 1996 bylo umožněno tím, že se s vojáky základní služby po pádu komunismu už nepočítalo do žádné okamžité útočné nebo obranné operace. Bylo však třeba armádu postupně zmenšovat, nemělo-li dojít k sociálnímu otřesu jako v Rusku. To znamenalo postupné vyřazování sovětské vojenské techniky, redukci útvarů a zavírání posádek. K tomu bylo potřeba vojáků – a těch profesionálních se nedostávalo. O vojenskou službu nebyl zájem. Od roku 1990 už nikdo „nepískal“noční bojové poplachy, kdy v limitu v řádu hodin měla vojska opustit prostor kasáren a zaujmout stanovené postavení někde na území Česka, aby se vyhnula následkům leteckého útoku a přešla do překvapivého protiútoku.

Délka základní vojenské služby je určována plánovanou vojenskou operací. O ní se ale zatím nijak nediskutovalo. Vypadá to, že generální štáb ani hlava státu nemají žádný vojenský plán. Každý poručík po absolvování Vojenské vysoké školy pozemního vojska věděl, že mobilizace žádnou vojenskou operací není. Jde jen o vytvoření předpokladu pro rozvinování vojska a vedení operace. Pane prezidente, co tedy nahradit administrativní odvody aplikací? Když to lze udělat s první pomocí, proč by to nešlo s povinnou vojnou?