Jeden den, dva svátky
Exkluzivní fotbalové menu pro dnešní večer: Sparta přivítá Liverpool, Slavia hraje v Miláně.
Gotická kráska nasvícená poledním sluncem. Za chvíli milánská katedrála na náměstí Piazza del Duomo čelila náporu větru. A pak zůstala pod dešťovým vodopádem, proti kterému často nepomáhaly ani deštníky.
To bylo včera, kdy si počasí usmyslelo, že bude v Miláně každou chvíli zlobit.
Během dneška se čeká nájezd téměř pěti tisíc fanoušků Slavie. Kromě jiného dorazí šestnáct plných autobusů a dotěrní holubi, kteří se před katedrálou srocují, slečnám vjíždějí do vlasů a žebrají o drobky, z toho možná dostanou psotník.
A to není zdaleka všechno ze vzácného dne, který ozáří český fotbal.
Po Praze už se loudá autobus s okázale rudým malováním a anglickým nápisem We Are Liverpool. Navečer přiveze jeden z nejslavnějších týmů historie na Letnou, kde fotbalová šlechta vyskáče rovnou do své kabiny. Vstupenky na černém trhu poletují v absurdních částkách kolem padesáti tisíc a pořád si nemůžete být jistí, že si od překupníků nekoupíte falzifikát, se kterým vás na stadion nepustí. Dvacetitisícový stadion na Letné je tentokrát příliš malý, protože zájem je přinejmenším pětinásobný.
Pokud nebudete přímo na místě, hodí se připomenout, že obě sváteční bitvy uvidíte v televizi hned po sobě. Nepřekrývají se. Sparta má výkop v 18.45, Slavia ve 21.00.
Sázkové kanceláře mají jasno předem: české kluby jsou v osmifinále Evropské ligy bez šance. Trenéři oponují: „Zkusíme to.“Kdo by to nezkusil, že?
Není sporu, že takový čtvrtek tu ještě v moderních dějinách nebyl.
Dva slovutní soupeři proti dvěma největším českým značkám.
V součtu 13 trofejí z Ligy mistrů proti 58 ligovým titulům doma.
Experti na finance například spočítali, že rozdíl mezi Liverpoolem a Spartou činí v přepočtu dvacet miliard korun. Zatímco spousta hráčů z kultovního klubu od řeky Mersey má u svých jmen cifry vyšší než miliardu, ze sparťanů si v odhadech stojí nejvýš stopeři Krejčí s Vitíkem s cenou 250 milionů.
Jistě se nebudete divit, že u Slavie je to podobné. Taky narazí na konkurenci z jiné dimenze.
Ale proč se vzdávat předem, když se rozhoduje na trávníku?
Slávisté už se před necelými pěti lety přesvědčili, že se dá vyloupit i betonové monstrum s názvem San Siro, které si můžete prohlédnout zevnitř za 31 eur. Tehdy Slavia proti Interu Milán v Lize mistrů spustila sprinterské čoro moro, daleko respektovanějšího soupeře přeběhala, vyslala dvanáct střel a nevyhrála jen kvůli tomu, že se v nastavení šťastně trefil záložník Barella. „Bereme to jako inspiraci, i když teď hrajeme proti jiným barvám. Jsem šťastný, že jsme tu znovu. Je to svátek pro mě, pro hráče, pro Slavii. Těžko se zaručuje výsledek, ale doufám, že nabídneme stejnou odvahu,“slíbil trenér Jindřich Trpišovský.
Osmifinále Evropské ligy, to už je velmi solidní pohárová úroveň. Pro tuzemské kluby zpravidla nedostupná. Nicméně letos se zadařilo, euforie stoupá a koeficient příjemně bobtná. Nezapomínejme na Plzeň, která je ve stejné fázi Konferenční ligy, ještě neztratila ani bod a jako jediná má navíc přijatelného soupeře. Jestli se přes Servette Ženeva překulí, klidně může zůstat ve hře jako poslední český zástupce. Pak by konečně dostala svůj prostor, protože dosud zůstala ve stínu pražské konkurence.
Ale kdo ví, jak to všechno dopadne. Co kdyby třeba Sparta doma proti Liverpoolu překvapila? Bude to fuška, proti ní stojí lídr Premier League se superkoučem Kloppem na lavičce, čili výzva pro sparťanského trenéra Priskeho. Nebo ne?
Otázku na slavného kolegu včera trochu odbyl a zamračil se: „Takové dotazy nemám moc rád. Se vším respektem, nejde o to, kdo proti nám stojí, ale jak se na zápas připravíme my.“Jenže ať chcete, nebo ne, Klopp a spol. v Praze, to je megaudálost. Nijak její význam nesráží, že Liverpool kosí marodka, že hvězdný střelec Salah asi začne na lavičce a že tým potřebuje rozložit síly před nedělní zásadní ligou proti Manchesteru City. Naopak: pro Spartu to znamená šanci rozehrát si extra náročný dvojzápas tak, aby za týden v odvetě nebyla bez šance.
Doma totiž umí, ve skupině na Letné uhrála sedm bodů z devíti možných a naposledy čtyřmi góly vypráskala sebevědomý Galatasaray. Klidně to berte jako důkaz, že české kluby pochopily, čeho se proti obrům chytit. Maximálně využít domácí prostředí, sebelepšího soupeře přidusit fyzicky náročným fotbalem a rozhodit ho od první minuty. Priske se jistě nepřetvařoval, když včera slíbil: „Styl měnit nebudeme.“
V tom je budoucnost. Nejen pro Spartu, ale pro všechny české zástupce v Evropě. Čtvrtfinále je sice daleko, ale ne v nedohlednu.
Tak proč to nezkusit?