Vývoz papoušků se loni propadl o 33 milionů

Většina chovatelů papoušků v Česku na loňský rok nebude vzpomínat v dobrém. Z posledních dostupných čísel se ale zdá, že by se propad v prodejích za hranice nemusel opakovat.

Tuzemští chovatelé papoušků mají za sebou nejhorší rok za poslední dekádu. Zatímco v roce 2022 z Česka vyvezli papoušky za téměř 91 milionů korun, loni činila hodnota exportovaných živých ptáků jen 58 milionů.

Snížilo se i množství vyvezených papoušků. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zamířilo za hranice 125 tisíc exemplářů, zatímco v roce 2022 jich bylo 182 tisíc.

„Myslím si, že trend bude klesat. Nejlepší léta máme za sebou. Evropská unie zavádí další regulace, tudíž dojde i k poklesu vývozů. Zároveň je méně chovatelů,“říká Jan Potůček, chovatel papoušků a šéfredaktor webu Ararauna.cz.

Evropská velmoc

Český statistický úřad uvádí, že na celkovém vývozu papoušků z Evropské unie – a to jak do zemí EU, tak mimo Unii – se Česko podílí 37 procenty. Do evropských zemí loni z tuzemska putovalo 86 tisíc papoušků v hodnotě více než 30 milionů korun.

Největší množství papoušků v letech 2018 až 2023 však zamířilo do Turecka, a to přes 194 tisíc jedinců. Zájem je o výsledky práce českých chovatelů rovněž v Saúdské Arábii, Kataru, Kuvajtu nebo v Iráku.

„Ze 340 druhů se obchoduje se zhruba 100 až 150 druhy. Například papoušek šedý neboli žako, který mluví, stál v Česku kolem 12 tisíc korun, po inflaci 20 tisíc. V arabských zemích se prodává za 70 až 100 tisíc korun, takže je vidět, že marže je tam opravdu obrovská,“popisuje Potůček.

Netradiční exportní artikl je výsledkem dlouholeté záliby Čechů v chovatelství. „Češi si vytvořili velkou a rozsáhlou klientelu. Tenhle trend pochází z dob socialismu, kdy bylo omezené cestování. Češi tak měli potřebu chovat exotické druhy doma,“tvrdí zooložka Pavla Říhová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Za socialismu nebylo moc možností vycestovat, všichni hledali způsob, jak se zabavit. To vedlo k chovu exotických druhů ptactva, který následně vytvořil přebytek produkce. Z tohoto přebytku pak určité skupiny udělaly byznys,“souhlasí Jan Potůček.

„Češi jsou schopni odchovat velké množství papoušků, Česko je ale pro ně poměrně malým trhem. Proto prodávají ptáky do jiných zemí,“dodává Říhová.

Základem je registrační list

Nelegální pašování ohrožených druhů zvířat v Česku rovněž existuje, nicméně v menším měřítku. „Nelegální aktivita se neodráží v číslech vývozu, nýbrž v činnosti kontrolních složek, tudíž je těžko kontrolovatelná a odhady nejsou vždy přesné. Již v minulosti byly zaznamenány situace, kdy se vejce pašovala. Domnívám se, že pašování vajec v menším množství nadále přetrvává,“tvrdí Říhová.

Chovatel, který chce papoušky vyvážet za hranice, musí především získat registrační list. Mezinárodní úmluva CITES chrání více než šest tisíc druhů živočichů a zahrnuje všechny druhy papoušků kromě andulky, korely, agapornisu růžohrdlého a alexandra malého.

„Je to poměrně jednoduché. Pokud chovatel dodržuje veškerá pravidla, bez problému může obdržet registrační list,“říká Říhová.

Podle stupně ohrožení se druhy v CITES rozdělují do tří příloh. Nejpřísněji chráněné druhy přímo ohrožené vyhubením se nacházejí v příloze I. „Čím vzácnější druh, tím přísnější pravidla. Zkoumá se například původ rodičů či průběh chovu. V praxi list funguje jako doklad, který se předkládá celníkům při převozu přes hranice z jedné do druhé země,“popisuje Říhová.

Pro země mimo Evropskou unii jsou pravidla o něco složitější. Pokud chovatel hodlá papoušky vyvážet do Kuvajtu či Turecka, musí získat vývozní povolení od ministerstva životního prostředí.

Podle údajů ministerstva životního prostředí se v letech 2021 až 2023 z Česka vyvezlo do zemí mimo Evropskou unii přes 70 tisíc papoušků chráněných v rámci úmluvy CITES. K nejvyváženějším druhům patřil papoušek zpěvavý nebo rosela pestrá.

Chovatel kromě toho potřebuje za každých okolností veterinární povolení. Dalším strašákem je totiž ptačí chřipka. Častější jsou sice zprávy o šíření této nemoci z chovů drůbeže, ani papouškům se však nevyhýbá.

Zatím poslední výskyt ptačí chřipky veterináři zaznamenali v malochovu v Pištíně na Českobudějovicku. Uhynulo tam pět slepic, kachen a hus, přičemž šlo o třiadvacáté letošní ohnisko v Česku.

Ve vývozu ptactva se navíc stále odrážejí omezení zavedená během pandemie, která značně ovlivnila chovatelský trh.

Čísla Českého statistického úřadu za první letošní měsíc nicméně naznačují, že loňský propad vývozu papoušků se nemusí hned opakovat. Export v lednu totiž dosáhl druhé nejvyšší úrovně za posledních pět let, když chovatelé vyvezli papoušky v hodnotě 5,2 milionu korun.

Například papoušek šedý neboli žako, který mluví, stál v Česku kolem 12 tisíc korun, po inflaci 20 tisíc.