Vysoká hra o stovky milionů z hokeje
Jakou roli hraje mistrovství světa ve volbě nového šéfa svazu
Na papíře to vypadalo jednoznačně: aby se letos v květnu mohlo v Česku konat hokejové mistrovství světa, největší sportovní událost roku, potřebovali organizátoři z Českého svazu ledního hokeje sehnat 901,3 milionu korun. Na zaplacení sportovišť, ubytování týmů, marketingu, bezpečnosti i třeba distribuce vstupenek.
A tak začali počítat, kde peníze vzít. Na prodeji vstupenek plánovali vydělat 457 milionů korun, další miliony pak z mediálních partnerství či VIP akcí. Chybělo jim přesně 310 milionů korun. Právě
o tolik požádali z veřejných peněz – o dvousetmilionovou dotaci Národní sportovní agenturu skrze vládu, o zbytek Prahu, Ostravu a Moravskoslezský kraj, kde se zápasy budou hrát. Peníze získali. A rozpočet tak vyšel na korunu přesně.
Jenže to má háček. Hokejový svaz možná vůbec nemusel třetinu peněz – 310 milionů korun – žádat z dotací, tedy veřejných peněz. MF DNES zjistila, že v rozpočtu akce byly „podseknuty“příjmy ze vstupného a nelze vyloučit, že mistrovství naopak skončí v zisku. Tak jako to předchozí.
Tak by ale těžko jejich žádosti o dotace prošly. Doklad o tom, že hokejisté mohli šachovat s čísly, městům a kraji předložili sami: součástí žádosti totiž bylo i srovnání cifer nákladů a výnosů s domácím mistrovstvím v roce 2015, kde na vstupenkách vybrali přes 703 milionů korun a celkově po akci po zaplacení skutečných nákladů zbylo 398,4 milionu korun. I tehdy žádali o dotace – podle předloženého rozpočtu před devíti lety získali 158 milionů korun.
Český hokejový svaz odmítá MF DNES odpovědět a blíže vysvětlit, proč v žádostech uváděl a předpokládal nižší zisky ze vstupného, proč vůbec o dotace žádal, a vůbec se o předložené kalkulaci, kterou má MF DNES k dispozici, nechce bavit.
Český svaz ledního hokeje tvrdí, že vysvětlit plánovaný rozpočet mistrovství a to, proč žádal o finanční injekci, nemůže proto, že finanční parametry mistrovství se dynamicky mění. „Důvodů, proč se ekonomické údaje v čase mění, je hned několik. Jednak jsou to stále probíhající poptávková a výběrová řízení v souvislosti s nákupem služeb a vzhledem k bezpečnostní situaci v Evropě, zejména po teroristickém útoku v Rusku, jsme již zaznamenali zpřísňující se požadavky na zajištění bezpečnosti, které budou mít za následek zvýšení nákladů v souvislosti s bezpečností hráčů a fanoušků, která je pro Český svaz ledního hokeje naprostou prioritou. Také je potřeba zmínit, že oproti poslednímu mistrovství světa došlo k extrémnímu zdražení nájmů sportovišť i ubytování. Z těchto důvodů tedy nelze v tuto chvíli hovořit ani o ztrátě, ale ani o zisku,“řekla mluvčí svazu Aneta Lednová.
Jenže ani jeden z jejích argumentů nevysvětluje to, proč hokejisté už dlouho dopředu předpokládali, že ze vstupenek vyberou o 246 milionů méně než v roce 2015. Zároveň je nutno říci, že cifra „výnos ze vstupného“je prostý výpočet ceny vstupenek vynásobený počtem prodaných, žádné náklady na samotnou distribuci vstupenek, pronájem sportovišť ani na bezpečnostní opatření se do sumy nepočítají.
Žádost o peníze připravoval hokejový svaz roky dopředu. Například s Moravskoslezským krajem uzavřel memorandum o třicetimilionovém příspěvku už v červnu 2021, v prosinci peníze dostal. O klíčových dvě stě milionů korun požádal svaz vládu loni a dostal je přislíbeno. S tím, že je vyplatí Národní sportovní agentura.
„V roce 2023 bude poskytnuto v neinvestiční oblasti maximálně 50 milionů korun a v roce 2024 maximálně 150 milionů korun,“píše se ve vládním usnesení. I tady svaz podle důvodové zprávy, kterou má MF DNES k dispozici, psal, že na vstupném vybere jen 457,2 milionu korun, a proto potřebuje dotaci.
Na co půjde 150 milionů
Národní sportovní agentura poslala svazu první částku loni a nyní řeší, jestli zašle i slíbených zbylých 150 milionů korun a co přesně z nich budou moci sportovci zaplatit. Obecně platí, že uhradit mohou jen náklady, které by nedokázali zaplatit jinými příjmy. A naopak, pokud by nakonec na akci vydělali, měli by část dotace vrátit.
Agentura po dotazech MF DNES varuje, že hokejisté nemohou dotaci použít k vytvoření zisku. Zároveň naznačila, že bude chtít znát vyúčtování i od spolupořadatelů, v tomto případě firmy CZ.Hockey, kterou svaz založil loni na podzim na prodej vstupenek.
„Jednoduše řečeno, pokud si je žadatel vědom, že v rámci akce vytvoří zisk, pak by neměl žádat o dotaci ze státního rozpočtu, neboť dotace jsou prostředky z veřejných zdrojů. Ty poskytuje stát výhradně na podporu dané sportovní akce, která by bez podpory státu nemohla být uspořádána, právě z důvodu nedostatečných příjmů,“prohlásila Alena Panovská z oddělení kanceláře vedení Národní sportovní agentury.
Český svaz ledního hokeje je spolek, který podle zákona nemůže ze své hlavní činnosti vytvářet zisk. „Přesné vyúčtování, včetně řádného vypořádání dotací, budeme moci sdělit až po šampionátu, po vypracování a schválení auditované účetní závěrky,“reagovala stroze mluvčí svazu Lednová.
Proč lze už nyní předpokládat, že hokejisté letos na vstupenkách vyberou víc než v minulosti, a možná by tak nepotřebovali žádné dotace z veřejných peněz? Stačí si připomenout jejich slova, kterými loni na podzim popisovali, jak se jim v prodeji vstupenek daří. Zároveň řekli, že se nevzdávají ambice trhnout rekord. „Co se týče prodeje vstupenek, jsme momentálně lehce za polovinou,“komentoval v říjnu vývoj viceprezident hokejového svazu Petr Bříza.
Letos v lednu pak svaz zveřejnil následující čísla: zhruba 300 tisíc vstupenek je blokovaných pro partnery, VIP hosty nebo média, tedy neprodávají se fanouškům, naopak běžných lístků bylo již prodáno 330 tisíc a dalších zhruba 170 tisíc by prodáno ještě mohlo být.
Svaz od počátku plánoval, že z prodeje bude více peněz než minule i proto, že lístky oproti cenám před deseti lety podraží. Potvrzuje to třeba bývalý prezident svazu Tomáš Král. „Když jsme začínali plánovat domácí mistrovství světa, počítali jsme, že uděláme lístky dražší než v roce 2015. Teď se všude prezentuje, že je o mistrovství světa velký zájem a je prakticky vyprodané. Věřím, že to je pravda, je to logické. Ovšem v takovém případě předpoklad, že příjem ze vstupného bude o 246 milionů menší než v roce 2015, nedává žádnou logiku,“říká Král.
Jeho slova dokládají i další čísla, kterými se Český svaz ledního hokeje chlubil. V lednu mluvil o hladu fanoušků po světovém šampionátu a zmiňoval, že nejlevnější vstupenka stojí 490 korun oproti nejlevnějším z roku 2015 za 190 korun. „Konkrétně se prodalo 290 tisíc lístků v Praze a 140 tisíc v Ostravě. Tedy zhruba 70 procent celkové kapacity obou arén,“vypočítával generální sekretář mistrovství Vladimír Šafařík letos v lednu. „Myslím, že si vedeme velice dobře. Naším cílem je – když ne překonat – tak se přiblížit magickému číslu z roku 2015,“naráží na divácký rekord z předchozího MS v Česku, které navštívilo přes 741 tisíc diváků. Detailně: v roce 2015 přišlo na 64 zápasů 741 690 fanoušků a tržby z prodeje vstupenek tehdy tvořily zhruba tři čtvrtiny příjmů.
Miliony na nájem O2 areny
Penězi hokejistům přispěje i Praha. Radní schválili patnáct milionů korun, o kterých mají ještě v půlce dubna rozhodovat zastupitelé. Hokejistům radní nastavili jasná pravidla – peníze mají použít na nájem a služby O2 areny s tím, že kdyby tato pravidla porušili, museli by miliony vrátit. „Dotace je určena na úhradu ztrátových nákladů akce a nesmí být použita k vytváření zisku a jmění,“píše se v dokumentech schválených radou.
Někteří pražští zastupitelé mají ale s penězi na šampionát problém. „Já tento záměr nemohu podpořit z několika důvodů. Jedná se o akci ziskovou. V roce 2015 byl zisk v řádu stovek milionů. Ta akce vydělá na vstupenkách, mají sponzory. Praha s tím bude mít obrovské náklady, třeba na zajištění bezpečnosti,“kroutila hlavou zastupitelka Gabriela Lněničková z Pirátů.
Moravskoslezský kraj hokejistům poskytl zmíněných 30 milionů korun už koncem roku 2021. „Moravskoslezský kraj podpořil mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2015 částkou ve výši 30 milionů korun, šlo tedy o stejnou částku jako v případě mistrovství v letošním roce,“řekla mluvčí kraje Nikola Birklenová. Stejnou částkou se rozhodli přispět i zastupitelé Ostravy.
O tom, jak a kam proudí peníze ze svazu, se debatuje i mezi osobnostmi českého hokeje. Například bývalý ředitel sportovního oddělení svazu a bývalý šéf extraligy Josef Řezníček v únoru obvinil současné vedení, že ještě před tím, než se mistrovství odehraje, rozdává jednotlivým klubům peníze, a naznačil, že si tím současný prezident svazu Alois Hadamczik „kupuje“hlasy před blížící se červnovou volbou vedení. Právě v ní jej Řezníček chce vyzvat.
Kupování hlasů?
„Některé (kluby) říkají, že to celé chápou jako klasickou kampaň před volbami a že jde o peníze, které dorazí jen teď. Ono zase o tak převratné věci nejde, po MS v roce 2015 výkonný výbor s Tomášem Králem rozdával peníze taky, jen teď se vyplácí půl roku před turnajem,“prohlásil Řezníček na serveru iSport.cz. A pro MF DNES nyní zopakoval, že peníze plynoucí ze svazu ke klubům cítí jako kupování si hlasů. „Já to tak cítím a kluby podle mě taky. Vadí mi to. Tyhle peníze se klidně daly vyndat až po mistrovství světa podle výnosu ze šampionátu, a ne půl roku před ním,“řekl.
Výkonný výbor Českého svazu ledního hokeje Řezníčkova slova ostře odmítl v dopise, který adresoval dovnitř hokejového hnutí. Veřejně jej nevydal, nicméně MF DNES se k němu dostala. „Finanční podpora, kterou ČSLH aktuálně poskytuje, nemá nic společného s financemi z mistrovství světa a jde výhradně o prostředky, které smluvně zabezpečilo marketingové oddělení. Marketingové smlouvy byly uzavřeny na období tří až pěti let, a jde tedy o záruku, že podpora klubům bude pokračovat i do budoucna,“zdůraznil svaz.
A přidal další argument, že hokejisté by si rozhodně na špatnou finanční situaci stěžovat neměli – tvrdí, že marketéři sehnali na český hokej čtvrt miliardy s tím, že 180 milionů korun jsou peníze z reklam a od sponzorů. I v tomto prohlášení hokejisté ale přiznali, že navzdory číslům, která ukazovali vládě, městům a kraji, nevylučují, že mistrovství ztrátové nebude. „Případný zisk z nadcházejícího mistrovství světa bude samozřejmě účelově vynaložen na rozvoj sportu,“napsali. S přispěním Karla Knapa