Vládním stranám ubývají členové
Lidovci přeskočili KSČM. Mají největší základnu, ale i ta je menší
Za poslední rok ubyli členové skoro všem stranám vládní koalice. Největší odliv zaznamenala KDU-ČSL, následovaly ODS a TOP 09. Opozičním hnutím ANO a SPD se naopak členská základna rozrostla, byť v případě ANO jen o dvacet členů. O 53 stoupl také počet členů hnutí STAN.
„Nejúspěšnější v náboru jsou ti nejaktivnější a nejčastěji se pohybující mezi lidmi. STAN je hodně vidět a slyšet, navíc pracuje na svém rozšíření i do míst, kde dosud nepůsobil,“okomentoval vývoj politolog Lukáš Jelínek. Členské základny dalších vládních stran ale zažívají spíš odliv členů. Konkrétně lidovci za poslední rok přišli o 601, ODS o 506, TOP 09 o 206 a Piráti o 15 členů. „Tento jev může pravděpodobně souviset s nedůvěrou ve vládní koalici,“uvedl politolog z Institutu politických studií Univerzity Karlovy Aleš Michal. A Jelínek jeho slova doplnil: „Dá se uvažovat o rozčarování – ať už z koaliční spolupráce, nebo vládních výsledků.“
Hodnotit trendy podle pohybu stovek nebo jen desítek členů je nicméně podle oslovených politologů obtížné. „Je na tom vidět, jak malý zájem o stranickou politiku lidé mají, a strany jim u nás moc vstříc nejdou,“konstatoval Jelínek.
Podle politologa Michala je nicméně na výsledku vidět, že členství ve stranách u Čechů příliš netáhne. „To souvisí s negativním vykreslením stranictví v době komunismu i jistou stagnací, která je obecně s prací uvnitř politických stran spojena,“uvedl politolog z Institutu politických studií Univerzity Karlovy.
Nic podle něj navíc nenasvědčuje tomu, že tento jev lze něčím zvrátit.
Nejvíc se rozrostl Okamura
Z parlamentních stran si naopak loni polepšila SPD. Rozrostla se o více než 150 členů a blíží se k jedenáctitisícové hranici.
„SPD pomáhají aktivity na sociálních sítích i při veřejných protivládních protestech,“vysvětlil Jelínek s tím, že předseda SPD Tomio Okamura v minulosti přijímal pouze jakési čekatele na členství, což se změnilo. „V posledních letech otevřel stavidla a vyplácí se mu to,“shrnul Jelínek.
Další politolog Josef Mlejnek výsledek zhodnotil slovy, že politika už dávno není jen „válkou v přímém přenosu“. „Zejména díky internetu se transformovala do vyšší fáze – do permanentní online reality show,“sdělil. Idealisté si podle něj od informačních technologií hodně slibovali, internet se měl stát prostorem čím dál kvalifikovanější veřejné diskuse i technologicky sofistikovaného rozhodování, jež umožní implantovat řadu prvků přímé demokracie. „Praxe je však smutnější: prim hrají fígle dobře placených marketingových mágů či obyčejná demagogie,“konstatoval Mlejnek.
Vůbec největší odliv z členské základny zaznamenaly sociální demokracie a KSČM, které jsou už přes dva roky mimo Sněmovnu. Sociální demokraté přišli za rok o zhruba tisíc členů, komunisté o více než dva tisíce. Ještě před rokem přitom byla KSČM partají s největší členskou základnou.
„Tyto strany zažily v posledním období největší šok: ze stran tradičně parlamentních s velkým vlivem ve společnosti se stali neparlamentní aktéři. A když politická strana přijde o takovou míru vlivu, je přirozené, že jí budou členové ubývat,“zdůvodnil to politolog Michal. A jeho kolega Lukáš Jelínek k tomu doplnil: „U mimoparlamentní opozice může vedle odchodu členů k úspěšnějším týmům hrát roli i to, že mimo Sněmovnu mají čas zbavovat se mrtvých duší, nejčastěji pouze papírových členů.“
50 tisíc členů je minulost
Od 90. let měli stabilně největší členskou základnu komunisté a lidovci. Často šlo o starší lidi, což ostatně může také poměrně masivní úbytek částečně vysvětlit. Pro příklad: Ještě před deseti lety byla stranou s největší členskou základnou KSČM. Měla zhruba 50 tisíc členů. Druzí byli lidovci se zhruba 29 tisíci členy. Třetí příčka patřila ČSSD, která měla více než 23 tisíc členů. Špatně na tom nebyla ani ODS s více než 21 tisíci členy.
Vůbec nejmenší členskou základnu – devět členů – měl naopak před deseti lety Úsvit Tomia Okamury. V hnutí ANO bylo 1 564 členů, TOP 09 měla necelé čtyři tisíce.