Překážka pro tajné dohody

Na lobbisty si má posvítit nový zákon, který zavádí seznamy zákulisních hráčů a peněžní pokuty

Tomáš Lánský

Rozšířené praxi, kdy lobbisté tajně ovlivňují zákonodárce, má začít bránit nový zákon. Ten vůbec poprvé definuje, kdo je lobbista a kdo lobbovaný. Zákon o regulaci lobbování schválila minulý měsíc vláda a brzy by jej měli začít projednávat poslanci.

Zákon zavádí registr, kam se budou všichni lobbisté muset zapsat a kam budou muset uvádět všechny schůzky s lobbovanými. Za zatajování snah o ovlivňování různých zákonů a dalšího dění budou hrozit pokuty. Těm by se neměli vyhnout ani lobbovaní, pokud svůj kontakt s lobbistou zamlčí. Začít platit by zákon mohl v půlce příštího roku.

„Lobbing neboli prosazování zájmů je jednou z legitimních součástí demokratického procesu. V současné době však pro něj nejsou nastavena žádná pravidla a jako takový je vnímán často velmi negativně. Jsme o krok blíž k přijetí komplexního řešení, které má ambici zvýšit transparentnost lobbistické činnosti a legitimizovat lobbing jako činnost prospívající politickému systému,“uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Sám se nahlásit

V praxi má zákon fungovat tak, že lobbisté učiní ohlášení ministerstvu spravedlnosti, které je zapíše do registru lobbistů. Má to být na systému autoidentifikace, kdy se sami lobbisté za ně prohlásí.

„Oni nejlépe vědí, zda činnost, které se věnují, je možné charakterizovat jako popisované ovlivňování lobbovaných, a zda tak činí soustavně,“popisuje Vladimír Řepka, mluvčí resortu spravedlnosti, pod který bude registr spadat.

Pokud se lobbista neregistruje a provozuje lobbování „načerno“, bude možné jej postihnout pokutou až do výše jednoho milionu korun, nebo do hodnoty tří procent aktiv, tedy například akcií, majetku nebo nemovitostí, jde-li o právnickou osobu. Může být potrestán i zákazem činnosti.

Zákon myslí i na lobbované. Pokud neuvedou informaci o „úspěšném“kontaktu s lobbistou například do zápisu ze schůze výboru Sněmovny nebo odůvodnění pozměňovacího návrhu zákona, ministerstvo jim vyměří pokutu do 300 tisíc korun.

Mezi lobbisty dokument řadí i profesní komory zřízené zákonem, jako je Česká lékařská komora, Česká komora architektů nebo Hospodářská komora. Prezident poslední jmenované Zdeněk Zajíček MF DNES řekl, že povinnosti registrovat se mezi lobbisty se rád podřídí.

„Hájíme zájmy podnikatelů a jednáme s představiteli vlády a se zákonodárci a dělat to budeme dál. Jen to bude skýtat jistou administrativu, že budeme muset uvádět, s kým jsme jednali a o čem. Ale nevadí nám to,“uvedl Zajíček.

Výjimky za miliardy

MF DNES oslovila některé protikorupční a neziskové organizace, které odhalují nezákonné, neetické nebo netransparentní jednání. Všechny zákon uvítaly. „Odsoudit někoho za korupci je často nesnadné. Ale dát někomu pokutu za to, že se nezaregistroval, přesto lobboval, bude výrazně snazší. A už to je nějaká zpráva pro veřejnost,“myslí si Vojtěch Razima, ředitel organizace Kverulant.

Sám lobbing vnímá jako škodlivý, ale chápe, že zbavit se ho nejde, a proto pokládá nový zákon, který byl přijat i kvůli dotacím z Evropské unie, za užitečný.

„Těm chlapcům a děvčatům, co lobbují a nebo jsou lobbovaní, se mnohem lépe vládne, když nemusí reportovat nikam nic. To se teď změní. Praxe nám řekne mnohem víc než dikce toho zákona,“uvedl Razima.

Právník ze spolku Oživení Marek Zelenka míní, že zákon vytvoří tlak na zákonodárce, aby nepředkládali zákony ovlivněné lobbingem.

„Příklady výjimek ze zákona o odpadech nebo výjimky ze zákona o registru smluv dokládají, že lobbistická stopa by bývala dost pomohla k tomu, aby se politici rozmysleli předkládat na míru šité výjimky ze zákona, které pak stát stojí miliardy. Cokoli, co se týká velkých sektorů, jako jsou odpady, farmaceutický průmysl nebo ČE, je potenciálně pod obrovským lobbistickým tlakem,“tvrdí Zelenka.

Neziskovka Rekonstrukce státu považuje zákon o regulaci lobbování za přínosný a průlomový, ale zároveň mluví o jeho nedopracovanosti. Mezi lobbované osoby totiž dokument řadí i členy poradních orgánů vlády, tedy například Tripartitu, NERV a další.

„V těchto orgánech také často zasedají sami lobbisté. To může vyvolat zmatky. Teoreticky by mohli své zařazení mezi lobbované brát jako výmluvu a neinformovat o svém lobbingu. Samotné jednání poradního orgánu není podle zákona lobbováním, avšak jiné vystupování těchto osob vůči zákonodárcům jím být může. Tato část zákona tedy paradoxně umožní obcházení pravidel,“kritizuje Lukáš Kraus, vedoucího analytického týmu Rekonstrukce státu. „Byli bychom rádi, kdyby v rámci projednání ve Sněmovně došlo ke změně," dodává.

Další náklady

Proti zákonu o lobbingu se vymezilo ministerstvo financí. Vadí mu, že jeho realizace bude něco stát. Ministerstvo spravedlnosti předpokládá, že na vytvoření registru bude potřebovat 10 milionů korun a jeden milion pak každoročně na jeho chod.

Resort chce také nabrat šest úředníků, kteří by se nové agendě věnovali. Výdaje na ně ministerstvo odhaduje na 5,4 milionu korun ročně.

Mnohem lépe se jim vládne, když nemusejí reportovat nic. To se teď změní.