Malé špitály se bojí zrušení
Nemocnice varují před reformou ministra Válka. Dostupnost péče se podle nich zhorší
Pokračování ze str.1 Nedostupnost péče hrozí i jinde na severu Moravy. Městská nemocnice Ostrava ještě sice nedostala návrh nových pětiletých smluv, ale v ohrožení je tamní urgentní příjem. „Přestože je k nám dlouhodobě přiváženo záchrankami nejvíce pacientů v rámci kraje, vystačily nám loni prostředky od pojišťoven pouze na dva měsíce provozu urgentu. Zbytek dotovalo město, jelikož není myslitelné, abychom ho od března uzavřeli,“uvedl náměstek nemocnice Jaroslav Stošek. Připouští však, že některé interní obory bude nutné redukovat. Ostravská
nemocnice už snížila lůžkovou kapacitu na dermatovenerologii i v porodnici. Nově naopak zřizuje pracoviště stomatochirurgie a zavádí výkony jednodenní chirurgie.
Jednodenní nemocnice
Změny se však netýkají jen malých nemocnic, ale i těch větších.
„V Kolíně redukujeme počet lůžek na očním a ORL oddělení,“sdělil MF DNES předseda představenstva Oblastní nemocnice Kolín Petr Chudomel. Nemocnice naopak nově zprovoznila regionální onkologické centrum.
Ve větší specializaci i rozšiřování jednodenních zákroků chce pokračovat i Nemocnice Brandýs nad Labem. „Plánujeme otevírání dalších specializovaných ambulancí a rozšiřování výkonů v oblasti jednodenní chirurgie. V rámci následné péče budeme zřizovat paliativní lůžka,“popsal ředitel Petr Zatloukal.
Nemocnice se reformují samy
Oblastní nemocnice Příbram chce také rozšířit nabídku jednodenních zákroků, a to na chirurgickém, ortopedickém a částečně ORL a urologickém oddělení. „Rádi bychom rovněž vyměnili 20 akutních lůžek za 40 neakutních,“potvrdil mluvčí Martin Janota.
Nemocnice Znojmo chce další kroky odrazit od personálního auditu.
„Vzhledem k velké spádovosti a předpokládanému navýšení potřebnosti zdravotní péče v regionu budeme řešit navýšení kapacit, například v onkologické péči,“uvedl mluvčí Pavel Jajtner. Už nyní v nemocnici funguje Regionální onkologické centrum. Řada zařízení už s transformací započala dříve. Konkrétně společnost MMN postupně směřuje akutní péči do své nemocnice v Jilemnici, naopak do nemocnice v Semilech následnou péči a rehabilitaci.
„Již několik let klesají počty hospitalizovaných pacientů v celé republice a je třeba na to reagovat,“souhlasí s Válkem předseda představenstva MMN Jiří Kalenský.
Podle něj je ale potřebná celospolečenská diskuse a více času na přeměnu nemocnic. „Veřejnost problematice řízení zdravotnictví nerozumí, ale vyžaduje, aby měla nemocnici na každém rohu,“dodal Kalenský. V současnosti je v Česku přibližně 160 nemocnic poskytujících akutní péči pro necelých 11 milionů obyvatel. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi máme relativně dost nemocničních lůžek, personálu i jednotlivých kontaktů mezi pacienty a lékaři.
Podle zástupců nemocnic není problém v tom, že ministerstvo zdravotnictví chce akutní lůžka redukovat. Shodují se však na tom, že jejich nekoncepční omezování bude mít dominový efekt.
Třeba omezení v Brandýse nad Labem by ovlivnilo další nemocnice v okolí – zejména pražskou Bulovku a nemocnici v Mladé Boleslavi. „Pro pacienty by to znamenalo zhoršení dostupnosti zdravotní péče a pro tyto nemocnice větší zátěž urgentních příjmů, které jsou již v současnosti přetížené,“říká brandýský ředitel Zatloukal. Je potřeba myslet i na dojezdovou vzdálenost záchranné služby a na to, zda by ostatní nemocnice byly schopné přijmout pacienty z dálky.
Některým menším nemocnicím se navíc transformace nemusí podařit. A to nejen kvůli tomu, že dostávají od pojišťoven podstatně méně peněz než ty velké. Neseženou totiž dostatek lékařů, protože nezískají akreditaci. A zejména mladí lékaři nepůjdou pracovat tam, kde nemají možnost získání atestace.
„Jestli chce někdo provádět restrukturalizaci tak, aby dávala smysl, je nejprve nutné změnit systém vzdělávání,“tvrdí Čarvaš. Nemocniční asociace podle něj marně žádala ministerstvo o změnu podmínek postgraduální přípravy, aby tam, kde je poskytovaná lůžková péče, se mohli lékaři vzdělávat bez ohledu na to, jaké má nemocnice akreditované obory.