Jak se děti „stěhují“za školou
Dítě s účelově vytvořenou trvalou adresou může o žádanou školu přijít. Učitelé si všímají bydliště.
Rodiče, kteří chtějí dostat dítě na vysněnou základní školu, se často uchylují k triku, který je ale na hraně. Změní budoucímu prvňákovi trvalé bydliště, aby byl blíž škole, kam ho chce rodič dostat. Jenže radnice a školy se začínají chovat jako detektivové a bydliště dětí zkoumají. Pokud odhalí fixlování, dítě může o školu přijít. Přednost dostane školák s reálným bydlištěm.
„Měli jsme spádovou školu, do které jsme syna dát nechtěli. Jednak je moc velká a jednak neměla úplně nejlepší reference. Chtěli jsme spíš menší školu rodinného typu a takovou, abych z ní mohl syna lépe vyzvedávat,“popisuje otec školáka Marek z Liberce. „Abychom na školu syna dostali, změnili jsme na pár měsíců trvalé bydliště a přihlásili manželku se synem na adresu ke známé,“přibližuje otec Marek. „Ve vybrané škole byl docela přetlak, takže jinak bychom se tam zřejmě nedostali. Trvalé bydliště bylo jedním z hlavních kritérií,“doplňuje tatínek.
Podobné přehlašování adresy kvůli tomu, aby dítě mohlo jít na jinou než svou spádovou školu, je v Česku běžné. Jenže městům, která školy zřizují, dělá čáru přes rozpočet. Díky spádovosti je jasné, do jaké školy dítě přesně patří a kde se s ním počítá. Umělé přepisování bydliště ale způsobuje přetlaky dětí a v některých případech i to, že se o místa ve škole musí losovat. Města proto začala proti tomu bojovat.
U zápisů se ptají na bydliště
Konkrétně se u zápisů, které probíhají celý duben, zaměřují na to, kde děti opravdu bydlí.
„Zřizovatel škol schválil metodiku, která ředitelům škol slouží k posuzování skutečného místa pobytu žáka jako zákonného kritéria pro přijetí žáka k základnímu vzdělávání. Tak tomu bylo i v minulém roce a systém se osvědčil,“přiblížila strategii místostarostka Prahy 6 Mariana Čapková (Praha 6 sobě).
Právě šestá městská část začala se spádovou turistikou bojovat v Praze jako první. A inspirují se další čtvrti.
Třeba Praha 1 sice zatím nechystá obdobný systém, ale problematiku monitoruje. „Ze zkušeností víme, že děti jsou precizně vycvičeny, aby za svůj domov označily adresu, na které nikdy nebyly a v níž firma zajišťující pro mne podivný styl podnikání nabízí virtuální adresu. Dlouhodobě se jedná o adresy stejných ulic, které se těší velkému zájmu rodičů,“přiblížil 1. místostarosta Prahy 1 David Bodeček.
Svou strategii zvolily letos i Pardubice. „Ředitelé budou vedle trvalého pobytu letos věnovat velkou pozornost doložení skutečného bydliště ve spádovém obvodu školy. Naše školy stále čelí problému účelového přehlašování pobytů z jiných obcí, tedy spádové turistice. Proto se snažíme zabránit situaci, aby děti s fiktivním bydlištěm v Pardubicích obsazovaly místa na úkor těch, které v Pardubicích skutečně žijí,“podotkl náměstek primátora Pardubic Jakub Rychtecký (Žijeme Pardubice/SOCDEM).
Na ministerstvu školství se loni řešením této problematiky zabývala speciální skupina. Zatím ale žádná plošná pravidla resort nechystá.
Chce se ale zaměřit na příčiny, proč rodiče mění adresy nebo si je i fiktivně kupují, aby své dítě dostali do jimi vybrané školy. O opatřeních chce jednat v následujících měsících. „Jedním z už schválených zákonných nástrojů, který by mohl pomoci, je nově definované takzvané společenství obcí, které nabízí členům vhodné podmínky pro spolupráci kromě jiného i v oblasti školství, tedy v plánování kapacit škol,“doplnila mluvčí ministerstva Tereza Fojtová.
Rozdíl v kvalitě
Jak ukazuje i příklad z Liberce, rodiče většinou chtějí děti dostat do jiné školy ze dvou důvodů. Jeden je praktický, kdy chtějí mít školu blíže k pracovišti, druhým je pak kvalita školy. A ta se v Česku poměrně liší.
„Pro rodiče může být tou kvalitou úspěšnost přijetí žáků na víceletá gymnázia a úspěšnost u přijímacích zkoušek jako takových,“uvedl pro MF DNES ústřední inspektor České školní inspekce Tomáš Zatloukal.
„To však v našich podmínkách nemusí přímo souviset s kvalitou vzdělávání v té které konkrétní škole, ale spíše s úrovní podpory v rodinách žáků,“podotýká inspektor Zatloukal.
Podle něj se tak pohled rodičů na to, co je kvalitní škola, odvíjí od jejich subjektivního vnímání.
„Proto také jsou za kvalitní školy považovány zejména ty, které mají většinu žáků z podporujícího rodinného prostředí. Kvalitu však prokazují zejména základní školy, které mají různorodé složení žáků z pohledu socioekonomického zázemí a které s nimi dosahují výborných výsledků. Tyto školy však paradoxně nemusí být poptávané, protože nejsou vnímané jako takzvaně prestižní,“vysvětluje Zatloukal.
Málo se staví
Spádová turistika se týká především větších měst a jejich okolí. Vliv na to má i četná satelitní výstavba, která se rychle rozvíjí v prstencích kolem měst.
Jenže stejnou rychlostí, jako se budují byty a domy, nerostou školy.
„Rodiče, kteří mají přehled, se snaží dostat děti na co nejlepší školy. To vytváří dvojí problém. Jednak vzniká nápor na školy ve velkých městech a v okolí dálnic, kde se hodně staví. Zároveň jsou tu pak školy v pohraničí, které zoufale potřebují žáky,“myslí si expert na školství Miroslav Hřebecký z organizace EDUin.
Problém má podle něj několik příčin. „Zaprvé je to neuvážlivé rozprodání parcel a polí v devadesátých a nultých letech, takže teď se stavějí spousty domů, ale na školy místo není. A zadruhé, obce nemají kde sehnat peníze na výstavbu. Taková škola stojí klidně miliardu a tu zřizovatel s kapitálem pár milionů nesežene,“popsal Hřebecký.
Nepříjemná situace vzniká také v okolí měst, která se v posledních letech rozšiřují. Příkladem je třeba středočeský Beroun, ve kterém byla spádová škola pro děti z okolních vesnic. Samo město se ale už tak rozrostlo, že děti z okolí už nemůže přijímat. „Před několika lety šla do 1. třídy dcera a bez problému ji v Berouně přijali. Letos jde syn a mám strach, že budeme muset hledat jinde,“obává se maminka Petra z obce u Berouna.
Děti jsou precizně vycvičeny, aby za svůj domov označily adresu, na které nikdy nebyly.