Parcely za 5 miliard propadly státu
Česko získalo do vlastnictví pozemky po lidech, kteří se o ně včas nepřihlásili
Stát letos velmi zbohatl. Získal do svého majetku rozsáhlé pozemky miliardových hodnot po lidech, které se nepodařilo identifikovat v katastru nemovitostí. Tedy těch, kteří emigrovali před desítkami let, zapomněli uvést svou půdu v dědickém řízení, nebo z jiných důvodů na svou půdu zapomněli a v katastru neměli správné údaje. Pátrání po nich běželo deset let, lhůta skončila 31. 12. 2023 a kde se vlastník nenašel, tam propadly státu. Nařizuje to občanský zákoník.
MF DNES nyní od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) zjistila, že státu propadlo v součtu 16 300 hektarů půdy. Tedy jako třetina rozlohy Hlavního města Prahy. Kdybychom si tyto pozemky představili jako celistvý čtverec, měl by jednu hranu dlouhou bezmála 13 kilometrů. Nejvíce je orné půdy, té stát získal 10 tisíc hektarů, dále 2 tisíce hektarů luk, 1 300 hektarů lesů.
„Lze s vysokou jistotou říci, že veškerý státu propadlý majetek přesahuje hodnotu 5 miliard korun. Pokud počítáme průměrnou cenu zemědělské půdy 33,40 korun za metr čtvereční, pak jen tento druh získaného pozemku má přibližnou hodnotu 3,3 miliardy korun,“vyčísluje Jan Antonín Kolář z projektu CeskaZeme.cz, která data ÚZSVM zpracovává. U 47 000 parcel, které jsou celistvé a není tam žádný spoluvlastník, je předpoklad jejich prodeje lidem. ÚZSVM je bude převádět například na obce.
K chybám v zápisech do pozemkových knih docházelo za komunismu, kdy údaje byly vkládány neúplné a nepřesné, například ručním přepisem jmen, počešťováním německých jmen nebo nenahlášením sňatku, kdy se měnilo příjmení. V 50. letech byla povinnost evidence vlastnictví nemovitostí ve veřejném registru na určitou dobu úplně zrušena. Řada nepřesností se datuje i k rozdělení Československa.
V drtivé většině případů tak šlo o majetek již nežijících lidí, kdy se hledali dědicové. V roce 2014 začalo ztotožňování těchto neznámých majitelů. Stát byl při pátrání úspěšný v 65 519 případech, naopak u 107 824 nemovitostí se vlastníka nepodařilo ztotožnit. Povinnost přihlásit se o nemovitost ležela na straně lidí, kteří na ně vznášeli nárok.
Lidé, kteří na pozemky vznášeli nárok, museli doložit, že parcely vedené jako bezprizorní, jsou jejich. Mohli to doložit například rozhodnutím o dědickém řízení, kupními smlouvami nebo starými výpisy z pozemkových evidencí. Důkazní břemeno leželo na nich.
Stát skrze majetkový úřad tyto lidi vyhledával aktivně i sám. Často díky tomu napravil letité historické křivdy, třeba když vypátral neznámou spolumajitelku domu a zahrady na Plzeňsku. Byla jí manželka legionáře a spoluautora operace Anthropoid, brigádního generála Františka Moravce. Úřad dohledal třeba i pozemky sochaře Albína Poláška, tvůrce známé sochy boha Radegasta na hoře Radhošť, nebo pozemky Leo Poppera, otce spisovatele Oty Pavla.
Půda emigrantů na jihu
Ve 107 824 případech ale stát úspěšný nebyl. „Nejvíce nemovitostí po nedostatečně identifikovaných vlastnících náš úřad ohlásil v Jihomoravském
kraji, a to téměř 32 tisíc. Dále pak ve Středočeském kraji, a to přes 22 tisíc. Naopak nejméně nemovitostí skončilo bez vlastníka v Karlovarském kraji, pouhých 29,“řekla MF DNES Michaela Tesařová, mluvčí úřadu. V Jihomoravském kraji patřila většina pozemků lidem, kteří měli adresu uvedenou v USA, čili tam kdysi emigrovali.
Do pátrání po neznámých vlastnících se zapojil i Jan Antonín Kolář z projektu Česká země. „Naše mapa pomohla zachránit stovky pozemků. Psali nám lidé, kteří tam našli parcely o velikosti několika hektarů,“přisvědčuje Kolář. Jednou z nich byla Eva Kratochvílová. „Sestra mi nedávno poslala odkaz na mapu zapomenutých pozemků. Zaměřila jsem se na vesnici, odkud pocházela praprababička. K svému úžasu jsem objevila pozemek o velikosti 2,7 hektaru, který je teď náš,“svěřila se nová majitelka.
Hřbitovy i dálnice
Kuriózní je, že mezi bezprizorními pozemky, které připadly státu, je například 12 hektarů pohřebišť, 27 hektarů sportovišť, 25 hektarů dálnic, 23 hektarů umělých vodních nádrží a dokonce 0,3 hektaru mateřských školek. Alespoň tak jsou nyní tyto pozemky využívány.
„To, že na některých zapomenutých parcelách je třeba silnice nebo jsou zastavěné, je pozůstatek komunismu. Tehdy se něco jako soukromé vlastnictví neřešilo. V jednom případě, který řešíme, stojí na cizím pozemku několik panelových domů,“vysvětluje Kolář. Největší pozemky ze seznamu mají řádově několik hektarů. „K největším pozemkům, které připadly státu, patří zatravněný pozemek v Částkově na Uherskohradišťsku o rozloze 13 hektarů, nebo více než 12 hektarů rozlehlá orná půda u Boharyně na Královéhradecku,“zmínila Tesařová. Mezi netypické pozemky, jež stát získal, patří parcely v Bystřici pod Hostýnem, které se nacházejí v areálu Laudonského hřbitova. „Ten je zapsán na seznamu kulturních památek ČR,“dodala. Na hřbitově odpočívají potomci slavného generála a polního maršála Laudona, známého z české lidové písně.
Bezplatně nebo za peníze
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nyní získanou zemědělskou půdu převede na Státní pozemkový úřad, lesní pozemky na Lesy ČR. Ostatní nabídne obcím a městům, v jejichž katastrech parcely jsou. Mohou je získat i bezplatně, pokud prokážou, že jejich nabytí je ve veřejném zájmu – typicky třeba u hřbitovů. Pokud o ně obce zájem neprojeví, mohou si je koupit třeba jednotlivci.
Úřad uvádí, že případní zájemci musejí sledovat listy vlastnictví v katastru nemovitostí. Tam lze zdarma nahlížet třeba přes internet. Je třeba počkat, až se v katastru propíše konečný majitel, například obec, u orné půdy pozemkový úřad, u lesů Lesy ČR. Potenciální kupci musejí s nabídkou oslovit až tyto subjekty. Procházet tyto pozemky lze skrze portál ceskazeme.cz, kde lze hledat v mapě.