Ceny benzínu: rozhodne Izrael
Jak drahé bude letní cestování, o tom rozhodne zejména podoba reakce Izraele na nedávnou smršť raket a dronů z Íránu. Eskalace střetu by vystřelila ceny ropy vzhůru.
Benzín se u nás opět prodává za více než 40 korun za litr. Tuto psychologickou hranici překonal – letos poprvé – v úterý tento týden. Benzín je tak nejdražší od začátku loňského října. Zdražuje i nafta, byť mírněji: litr nyní průměrně celorepublikově přesahuje 39 korun. Nafta je tak nejdražší od první poloviny loňského listopadu.
Kde se růst cen pohonných hmot zastaví? A kdy? Bezprostředně se o tom rozhodne hlavně v Tel Avivu.
Vzestup cen ropy až k úrovni 100 dolarů za barel ještě před koncem letošního léta totiž rozhodně nelze vyloučit, zejména pak v tom případě, že dále zhoustne napětí na Blízkém východě, konkrétně hlavně v rámci střetu Izraele a Íránu.
K úrovni 50 korun za litr se ale ani tak letos ceny pohonných hmot na 95 procent nedostanou. Takový nárůst by hrozil snad jen v případě dramatické eskalace konfliktů na Blízkém východě či války na Ukrajině. Muselo by například dojít na použití taktických jaderných zbraní ze strany Ruska na Ukrajině, což by Kreml mohlo dovést i do určité izolace ve vztahu k Číně, načež by Rusko mohlo zareagovat prudkým omezením vývozu své ropy. To je ale naštěstí vážně scénář jen hypotetický.
Letos by se ceny pohonných hmot měly pohybovat nejvíce v pásmu 38 až 41 korun za litr. Pokud tedy právě nedojde k vážné, zejména geopolitické krizi. Cenu ropy může držet poměrně vysoko, na úrovni kolem 90 dolarů za barel, pokračující škrcení těžby kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem. Dále pak ekonomické oživení Číny, která je největším dovozcem ropy na světě. A v neposlední řadě nadále poměrně slabá úroveň kurzu koruny k dolaru. Americká centrální banka může odložit zahájení snižování svých úrokových sazeb až za horizont letoška, což by drželo korunu poměrně slabou až do druhého letošního pololetí.
Rizikový polštář marží
V nejbližším měsíci lze v Česku čekat stabilizaci cen pohonných hmot, pokud tedy nedojde k odvetě Izraele za víkendový útok Íránu na něj. Jestliže Izrael odvetu podnikne, Teherán už pohrozil, že by na ni reagoval razantněji, než jak probíhal jeho víkendový útok drony a střelami, včetně balistických. To by situaci na Blízkém východě zásadně zkomplikovalo, takže jak benzín, tak nafta by se ještě před polovinou května prodávaly v Česku výrazněji nad úrovní 40 korun za litr. Jestliže na eskalaci blízkovýchodního napětí nedojde, v měsíčním horizontu se ceny benzínu dostanou pod úroveň 39 Kč/l a ceny nafty pod 38 Kč/l, a to i proto, že zejména na naftě jsou v tuto chvíli poměrně výrazně nafouklé marže dodavatelů a prodejců paliv.
Zlevnění pohonných hmot v Česku nahrává také to, že USA za minulý týden vykazují nejvyšší stav svých ropných zásob za celé období od loňského června. Vysoký stav zásob vytváří tlak na pokles cen ropy, který je zatím silný natolik, že převyšuje tlak na její růst, související nyní zejména právě s riziky číhajícími na Blízkém východě.
Obchodníci s ropou totiž do jejích cen preventivně zahrnuli určitou přirážku za riziko vztažené právě k dění v této části světa. Cena ropy Brent během letošního dubna rostla z velké části v obavě ze závažné eskalace napětí v důsledku íránského útoku na Izrael. Podle americké banky Goldman
Sachs přirážka za celkové geopolitické riziko nejen na Blízkém východě odpovídá pěti až deseti dolarům za barel. Bez další eskalace napětí kolem Izraele by se tak ceny ropy měly dokonce dále propadnout, i v rozsahu několika dolarů na barel.
To, zda ceny u českých čerpacích stanic budou dál růst, či poklesnou, má tedy nyní v rukou vskutku zejména Izrael. Pravděpodobnost jeho odvety by mohlo snižovat to, že se víkendový útok Íránu příliš nezdařil. Izraeli a jeho spojencům – USA, Británii,
Francii a Jordánsku – se jej z velké části podařilo neutralizovat.
Zachytávání a zneškodňování dronů a raket vyslaných během několika hodin na Izrael bezprecedentně z území Íránu a také z Jemenu, kde operují spojenci Teheránu, povstalečtí Hútíjové, sice vyšlo na 1,1 miliardy dolarů, tedy zhruba 26 miliard korun (jedna obranná raketa může vyjít i na 60 milionů korun, přičemž k zneškodnění útočné zbraně jich nezřídka bývá použito více), cíl ale splnilo. Drtivá většina ze 170 útočných dronů a ze 150 raket byla zneškodněna, ještě než se dostala na izraelské území, resp. jeho vzdušný prostor.
Úspěšné, byť nákladné odražení útoku Teheránu tak obchodníky s ropou vede k přesvědčení, že další eskalace napětí nenastane. Ostatně i proto, že západní spojenci nabádají Izrael, aby odvetu nepodnikal. USA doslova uvedly, že takovou odvetu nepodpoří. Právě tyto signály se zásadně promítají do probíhajícího poklesu cen ropy.
V uplynulých dnech navíc došlo i k oslabování dolaru vůči koruně. Pokud by tento pohyb byl trvalejší, vytvoří další tlak na pokles cen u českých čerpacích stanic.
Koruna v pondělí tento týden oslabila nad uzavírací hodnotu 23,80 za dolar, na nejslabší úroveň od listopadu 2022. V uplynulých dvou dnech ale v rámci korekce vůči americké měně zpevňovala. Odvetný útok Izraele na Írán by ovšem vedl ke zpevnění dolaru coby tradičního „bezpečného přístavu“, a to i vůči koruně, takže eskalace napětí na Blízkém východě by pohonné hmoty v Česku zdražovala hned „dvojmo“– jak prostřednictvím růstu cen ropy, tak navíc skrze opětovné oslabování koruny vůči dolaru.
Úspěšné odražení útoku Íránu vede obchodníky k přesvědčení, že další eskalace napětí nepřijde.