Spiknutí a feudální advokátní komora
Zdeněk Koudelka právník, Masarykova univerzita
Radim Panenka a Luboš Procházka vydali knihu „Spiknutí – pravda o pokusu odstranit prezidenta“. Zabývá se okolnostmi hospitalizace Miloše Zemana v říjnu 2021 a snahou skupiny senátorů zbavit jej moci. Plány překazil předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, jenž prezidenta navštívil při podpisu rozhodnutí o svolání Sněmovny. Někteří tvrdili, že prezident nebyl schopen podpisu, což vyvrátilo video. Prezident podepsal osobně a hovořil o tom, jak jej baví zprávy o jeho smrti. Zklamání některých z neúspěchu odstranění Zemana dokazují následné útoky na Vondráčka, jež vedly k tomu, že pak Fialova pětikoalice zabránila jeho volbě místopředsedou Sněmovny.
Proti Vondráčkovi, který je advokátem na Moravě, pak za jeho návštěvu prezidenta zahájila prověřování advokátní komora na základě udání advokáta z Prahy. Je neznalostí práva udavače i advokátní komory, pokud jen na okamžik uvažovali o tom, že by ústavní jednání prezidenta s předsedou Sněmovny mohla kontrolovat a trestat komora. To samosprávě nepřísluší a jde o stejný nesmysl, jako byl třeba před pár dny pokus starosty bruselské městské části Emira Kira zakázat konferenci konzervativních politiků.
Jiným nezákonným zásahem advokátní komory byla pokuta uložená Kláře Samkové za prokletí tureckého velvyslance v roce 2016, kterou zrušil soud, protože to s advokacií nijak nesouvisí. Advokátní komora si později uvědomila, že nemůže kárně stíhat advokáta Vondráčka za to, co dělal jako ústavní činitel. Důsledkem toho je, že ústavněprávní výbor Sněmovny schválil 4. dubna doplnění zákona o advokacii, že komora nemůže postihovat výkon politických práv advokátů.
Dříve byla za nejpolitičtější komoru považována lékařská komora kvůli aktivitám Davida Ratha a Milana Kubka, ale nyní se jí stala advokátní komora. Ale ani lékařská komora nepostihovala členy za jednání, jež s profesí nesouvisí. To je totiž popření smyslu profesní samosprávy, jež má regulovat výkon určité profese, ale nemá být novou feudalitou, která reguluje život členů i v jiných nesouvisejících oblastech. Při takových protiústavních excesech ožívá myšlenka, zda nezrušit povinné členství v komorách. Ty vznikly na obranu určitých profesí před nadměrnými zásahy státu. Ale živnostenské úřady politickou aktivitu živnostníků nepostihují. Nebude lépe advokátům, lékařům i jiným pod státními orgány než pod aktivistickými komorami, které neznají hranice své moci?