Národní galerie pozvala Pražany nově Na led!
Vedení magistrátu bude řešit Nové Holešovice Vltava, kluziště v historických čtvrtích či stadion Štvanice jsou místa, kde Pražané posledních dvě stě let bruslí a hrají hokej.
Radní mají na pondělním programu vystoupení dopravního podniku (DPP) ze společnosti Nové Holešovice. Tu DPP založil spolu s firmami Karlín Group a CPI Property Group k rozvoji stanice metra Nádraží Holešovice a jejího okolí. Dozorčí rada DPP letos v lednu schválila prodej městských pozemků společnému podniku za nejméně 173 milionů korun. Následně o tom měla hlasovat rada města. Náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) však nakonec změnil názor a nyní předkládá opačný materiál o vystoupení z podniku. Jako důvod uvedl podezření na propojení některých účastníků s kauzou Dozimetr, o kterém napsal server Lidovky.cz. Soukromí partneři v podniku uvedli, že se s městem v případě vystoupení budou soudit kvůli nedodržení akcionářské smlouvy. V předžalobní výzvě vyčíslili škodu na 1,3 miliardy korun. (ČTK)
STARÉ MĚSTO Obrazy a sportovní vášeň? Obé spojit lze. To dokazuje Národní galerie (NGP), která v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí připravila výstavu Na led!, jež se věnuje staletému fenoménu bruslení a hokeje. Provede nejen holandskými kanály 17. století s prvními nadšenci, řítícími se na ostrých nožích, ale především metropolí bruslící a oddanou hře s pukem. Připomíná také nadcházející mistrovství světa v ledním hokeji.
Z lidové zábavy ke kumštu, tuto cestu lze projít ve výstavních sálech Paláce Kinských. „Motiv stojí za to. Spojení výtvarného umění a sportu dosud nebylo tímto způsobem zpracováno,“upozornila Alicja Knast, generální ředitelka NGP. Holandské bruslaře si lze prohlédnout třeba v podání Pietera Brueghela II., žijícího na přelomu 16. a 17. století.
Autoři expozice představují samozřejmě nejvýraznější reprezentanty tuzemské tvorby 19. století. „Je to takový přesun z Holandska směrem na zamrzlou pražskou Vltavu,“popsala obsah výstavy kurátorka Anna Strnadlová. Představí se tak slavná kluziště od slovutných tvůrců jako Tavík František Šimon, Otakar Nejedlý či Karel Holan. Prostor dostane i umělecké ztvárnění slavného vítězství na olympiádě v Naganu.
„Není ani náhoda, že jsme pro výstavu zvolili Palác Kinských na Staroměstském náměstí. Místo, kde diváci na velkých obrazovkách sledovali nedávné slavné hokejové zápasy včetně triumfu v Naganu,“uvedla Jana Holcová, mluvčí NGP.
Metropole u ledu
„Bruslení na Vltavě a zamrzlých rybnících v 19. století představovalo ukázku moderního života. O století později se hokej stal již fenoménem,“uvedla Anna Strnadlová. Ovšem se zábavou na zmrzlé hladině se obyvatelé hlavního města seznamovali od počátku 17. století, kdy císař Rudolf II. uspořádal karneval na ledě. Rozmach přichází později a zmiňovaní autoři 19. století zvou do doby, kdy se zamrzlá řeka napříč královskou metropolí měnila v sérii kluzišť. K nejoblíbenějším náležel úsek mezi Smíchovem a Vyšehradem.
Plochy pro nadšené bruslaře ale šlo nalézt též mezi Kampou a Střeleckým ostrovem a na dalších místech. Tavíkovy obrazy představují bruslení například pod Karlovým mostem u Křižovnického kláštera. „Bruslení jest tělocvik zdravý a zábavný zároveň,“napsal na počátku 70. let 19. století v Rukověti tělocviku Jan Zdeněk Veselý, pražský sládek a sokolský činovník.
Bruslení se stalo také společenskou záležitostí, dámy a pánové na počátku 20. století v Podskalí korzovali na zamrzlé promenádě, v niž se proměnila Vltava. „Bodří Podskaláci sami byli obrusleni, zřizovali kluziště, zametali led, budovali z ledu, sněhu neb i prken šatny, pořizovali lavice a hlavní věc: půjčovali brusle! Sta bruslí viselo na stojanech a obecenstvo si je vypůjčovalo,“vzpomínal Josef Rössler-Ořovský, sportovní nadšenec a organizátor přelomu 19. a 20. století.
Ani v oněch dávných, promrzlých dobách nechyběly na březích potřebné doprovodné služby pro sportující Pražany. „S nezbytným flašinetem, párkařem, preclíkářem a někdy se vařil i čaj a čepovalo pivo,“popsal atmosféru František Řivnáč, nakladatel a autor kultovního Průvodce po Království českém z roku 1883. Ke koloritu doby náležely také prodavačky kaštanů.
Vltava stále oblíbená
Počet bruslařů na Vltavě se nesnížil ani po otevření zimního stadionu na Štvanici v roce 1932. Bruslení na řece zůstalo populární až do roku 1954. Tehdy po dokončení Slapské přehrady Vltava přestala pravidelně zamrzat.
„Výstava Na led! bude otevřena až do 27. října 2024,“uvedla Jana Holcová. Její součást představují také komentované prohlídky. Tu nejbližší organizátoři plánují na 1. května odpoledne. Staří mistři i současní umělci zvou v rámci akce do Paláce Kinských i děti na tvůrčí dílny. Ty proběhnou třeba 11. května. Zajít bude možné 30. května také na přednášku Viadukt za kluzištěm: obrazy sportu v době průmyslové revoluce historika umění Tomáše Wintera z Ústavu dějin umění AV ČR. Kompletní program lze nalézt na webových stránkách www.ngprague.cz.