Karlínská kasárna se otevřou umělcům

Do pražského Karlína se po vojácích překvapivě nastěhují umělci

Respekt - - Obsah - Jan H. Vitvar

Dlouho to vypadalo, že areál karlínských kasáren skončí jako další smutný příklad neschopnosti státu nakládat se svým nemovitým majetkem. Teď v něm ale stojí muž označovaný za „kulturního developera“Matěj Velek (35) a s úsměvem se rozhlíží po jeho nádvoří. Do vzduchu energicky kreslí, jaké má plány s obřím prostorem opuštěným armádou, a když je v nejlepším s popisem všech chystaných aktivit od kavárny, hřiště, divadla a kina až po rezidenční ateliéry, pronese: „Řekl jsem jim s nadsázkou – jděte do háje s Berlínem, tohle bude Praha a bude to ještě lepší než tam!“

Tak popisuje nyní ukončené jednání s týmem ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, jehož rezortu dnes kasárna patří. Velek ho na podzim oslovil se smělou myšlenkou proměnit kulturní památku v gigantické kulturní centrum pojmenované Kasárna Karlín. Státním úředníkům se to zalíbilo a během několikaměsíční - velmi opatrné - debaty začali Velkův koncept přirovnávat k aktivitám, jež se díky vstřícnosti tamních politiků dějí právě v nevyužívaných areálech německé metropole.

Myšlenka se oficiálně do konce dotáhla až teď. Minulý týden ministerstvo s Velkovým týmem podepsalo tříletou smlouvu o provozování kasáren pro kulturní účely. Karlín, osmá městská část, ale s ní i celá Praha, získala unikátní šanci vytvořit něco, co tu v takovém měřítku ještě nikdy nebylo.

Dvůr jako náměstí

Ubikace pro dva tisíce vojáků nechala v Karlíně postavit rakouská armáda na konci čtyřicátých let 19. století podle projektu stavitele Vojtěcha Lanny, jehož firma v těsném sousedství zároveň stavěla Negrelliho viadukt. Tvoří je pětipatrová budova ve tvaru písmena U doplněná o protilehlou nižší stavbu někdejších stájí. Společně vytvářejí obrovský blok domů s hektarovým nádvořím uprostřed. Až do vzniku Československa se jmenovaly Ferdinandova kasárna, pak dostaly nového patrona Jana Žižku z Trocnova. Postupně tu sídlili sapéři, ženisté, armádní hudba, dělostřelci, spojaři a nakonec po revoluci cizinecká policie.

Už pár let jsou kasárna opuštěná, v roce 2014 nicméně načas zaplnila agendu masových médií. Armáda se jich pokusila zbavit – a jak už je její tradicí, neobešlo se to bez skandálu. Chvíli to vypadalo, že si je za 590 milionů korun koupí manželka Pavla Tykače Ivana. Jenže ministr obrany Martin Stropnický soutěž kvůli podezření z manipulace zrušil. Do další privatizace se ni-

kdo nepřihlásil a nápad na nové využití pak přinesl až ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Loni požádal o převedení areálu pod svůj rezort s tím, že tady vybuduje justiční palác.

Centrálně se sem mají přesunout některé soudy z různých částí Prahy. To si však vyžádá miliardové investice a velkou architektonickou soutěž. Spuštění projektu se odhaduje za zhruba deset let – a než k němu dojde, musí se pro kasárna najít dočasné využití.

Právě tady začíná příběh Matěje Velka. O ministerských plánech mu řekl Petr Vilgus, který na radnici Prahy 8 sedí za Zelené jako místostarosta. Spolu s kolegou Štěpánem Klimešem řešili, že by bylo skvělé kasárna oživit nějakým kulturním projektem, ale nenapadalo je, kdo by se o to mohl postarat. Než si Klimeš uvědomil, že Velek zrovna hledá nový prostor, kam by přesunul aktivity svého týmu, jenž se v letech 2013–2015 staral o oživení Nákladového nádraží Žižkov. Byla to velmi úspěšná akce: z osiřelého industriálního areálu se mu rychle podařilo vybudovat dynamický prostor, kde se promítalo pod širým nebem, hrálo, koncertovalo, vystavovalo a v neposlední řadě tančilo a popíjelo až do rána. Loni si však Národní filmový archiv, který tehdy nádraží získal do své správy, našel nového provozovatele a Velek na Žižkově nečekaně a ze dne na den skončil.

Vilgus tak Velka hned propojil s ministerstvem spravedlnosti, dali si schůzku v kasárnách a Velek souhlasil, že pro objekt vymyslí atraktivní náplň. Nejprve počítal s nádvořím a centrální velkou budovou, pak se ale rozhodl pro dvůr a nižší stáje přestavěné za první republiky na garáže a vězení – i kvůli jejich lepšímu stavu. „Nádvoří je pro nás stěžejní. V Karlíně není moc volného místa, tady je ho jak na náměstí, nejezdí tu auta, je tady klid a bezpečno,“ukazuje na prostor naposledy využívaný jako policejní parkoviště s automyčkou pro papaláše, který částečně zaplňují přerostlé okrasné smrky a náletové dřeviny.

Od léta by ho měla rozpůlit dřevěná konstrukce, která nádvoří rozdělí na sekce pro sport a kulturu. Počítá se tu s koncerty, promítáním, kavárnou, ale taky s dětskými a nohejbalovými hřišti. Omšelost areálu přitom prostoru dává specifický a přitažlivý genius loci. Nezakryjí ho ani bezpečnostní sítě, které dal po nejstarší budově Pelikánův úřad natáhnout, aby na nikoho nespadla omítka.

V zachovalejší dvoupatrové stavbě hodlá Velkův tým zřídit čtyři dramaturgické sekce. Z garáží se zbouráním jedné příčky stane prostorný divadelní sál s kavárnou, z unikátně zachovalé zkušebny a promítárny Posádkové hudby Praha kinosál s hudebním klubem, z noclehárny pro zadržené cizince pak galerie a z přilehlých cel předběžného zařízení kanceláře, kde budou moci i přespat hostující umělci. „Proti nákladovému nádraží je to úplný Hilton, tam nebyla ani kanalizace, zatímco tady funguje topení, a dokonce i vzduchotechnika,“libuje si Velek, který už se domluvil na první zásadní spolupráci.

O provoz galerie se budou starat lidé z Karlin Studios, jimž loni nedaleko odtud developer zboural léta pronajímanou budovu a na jejím místě postaví kanceláře. Právě aktivity pražských průkopníků výstav a rezidenčních ateliérů v industriálních prostorech mají už za měsíc Kasárna Karlín otevřít pro veřejnost. Karlin Studios by mohli využívat i spektakulární prostor bývalého rehabilitačního bazénu, který dodnes nese bahnité stopy povodní, kdy v roce 2002 areál zalila Vltava. A časem by se pod jejich hlavičkou otevřely taky ateliéry k pronájmu v hlavní budově.

areál se za měsíc otevře aktivitami zbouraných Karlin Studios.

bez cirkusáren

Pro ni se plánuje i oslovení neziskovek typu Člověk v tísni, Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy či dětských kluboven. „Dá práci to důsledně zaplnit smysluplným obsahem, a ne nějakými cirkusárnami,“říká ke svým plánům při pohledu na monumentální budovu Matěj Velek. Podle něj vše závisí na tom, jak dlouho bude moci Kasárna Karlín provozovat. Čerstvě podepsanou smlouvu má na tři roky, ministerstvo spravedlnosti mu ovšem přislíbilo, že pokud všechno dobře poběží, prodlouží ji minimálně na šest sezon.

Provoz teď pokrývá především částka na ostrahu, až se zapne voda a topení, náklady narostou. Finanční zátěže se ale Velek nebojí. Vedle nákladového nádraží má jako architekt za sebou třeba holešovickou Továrnu a je schopný dělat úpravy levně z dostupných materiálů (hlavně dřevo) a vlastními silami. Doufá, že bude tak jako na Žižkově soběstačný: do rozjezdu hodlá vložit zbytek svých úspor, spoléhá na příjem z občerstvení a příští rok požádá o granty. Karlin Studios už jeden od ministerstva kultury mají.

S velkým otevřením se počítá na začátek června. Dá se očekávat, že atmosféra tu bude obdobně uvolněná a inspirativní, jaká se stejnému týmu podařila vytvořit na nákladovém nádraží. S tím rozdílem, že měřítko bude větší a program se vzhledem k okolní bytové zástavbě soustředí spíš na denní než noční aktivity. Proces otevření areálu by na podzim dokončilo zpřístupnění hlavní budovy, kde by se mohl konat tradiční mezinárodní multižánrový festival 4+4 dny v pohybu.

Kromě oživení kasáren má celý projekt ještě jeden podstatný aspekt. Karlín je po nedávných developerských investicích považován za čtvrť, kde se sice dobře pracuje a jí, ale nějak se tu zapomíná na to, aby se tu taky dobře žilo. S výjimkou rašícího dění kolem Negrelliho viaduktu a obdobně sousedsky pojaté nábřežní komunity Přístav 18600 či centra Divoké matky tu prakticky není prostor, kam by člověk mohl přijít na dobrou hudbu, divadlo, výstavu nebo kde by si mohl v klidu sednout a poklábosit pod širým nebem. Natož aby to našel na jednom místě. Karlín na rozdíl od dalších bývalých industriálních čtvrtí v Praze, jako je Smíchov, Holešovice či Vysočany, nemá po zániku Karlin Studios svou MeetFactory, tržnici nebo Kolbenku.

Plány Kasáren Karlín takový potenciál mají a soudě podle vstřícnosti ministerstva spravedlnosti se zdá, že stát nabízí až nečekaně pomocnou ruku. Sám Robert Pelikán k tomu říká: „Nápad otevřít areál veřejnosti a kulturním akcím ještě předtím, než z kasáren vybudujeme důstojné místo pro justici, mě zaujal okamžitě.“Místo přebudování areálu na luxusní hotel, jež se dalo očekávat od Ivany Tykačové, tu tak minimálně několik let budou probíhat aktivity úplně pro každého. Což je slibné nejen pro Karlín a Prahu, ale i pro celkovou náladu společnosti díky vývoji uvažování politiků o tom, co je pro náš občanský život dobré podporovat.

Málem z toho byl hotel. (Kasárna při pohledu z Vítkova)

Místo parkoviště nohejbal. (Centrální dvůr)

...a uklidit bahno. (Vyplavené rehabilitační středisko)

Stačí jen opravit oponu... (někdejší zkušebna)

(Bývalá noclehárna pro zadržené cizince)

A tady bude galerie.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.