Nathan Zuckerman osiřel

Ve věku 85 let zemřel americký spisovatel Philip Roth

Respekt - - Kultura Nekrolog - JIŘÍ HANUŠ

byl poslední z velkých bílých mužů: poslední z triumvirátu spisovatelů, do něhož patřili spolu s ním Saul Bellow a John Updike, z triumvirátu, který se tyčil nad americkým písemnictvím v druhé polovině 20. století jako hrad,“napsal význačný kritik Charles McGrath v The New York Times den poté, co Philip Roth zemřel minulé úterý, několik měsíců po svých 85. narozeninách. Další nekrology hovoří o tomto satirikovi s vytříbeným stylem jako o jednom z nejobdivovanějších autorů poválečné éry a „nebojácném spisovateli, který psal o mužské sexuální identitě“.

Kronikář sexuální svobody i poválečné (židovské) Ameriky byl laureátem takřka všech prestižních trofejí. V pomyslné sbírce mu chyběla snad jen Nobelova cena, ač byl každoročně zmiňován jako jeden z jejích největších čekatelů a favoritů. Nechuť Švédské akademie vůči americké literatuře překonat nemohl, ale jak se shodují všechny hlasy, víc než naplnil svůj oblíbený výrok pocházející od boxera Joea Louise: „Dělal jsem maximum, co jsem dokázal, s tím, co jsem měl.“

Od Portnoye k Zuckermanovi

Hned Rothova prvotina Sbohem město C. a pět povídek (1959) vzbudila nejen zájem čtenářů i kritiky a získala prestižní Národní knižní cenu, ale vysloužila si zuřivý hněv amerických rabínů a pohoršení ortodoxních židovských kruhů v USA. Autor, narozený v Newarku do rodiny pojišťováka, se totiž odvážil kriticky zobrazit materialismus, pokrytectví a duchovní prázdnotu židovské střední vrstvy. To ovšem nebylo nic ve srovnání s bouří, jaká vypukla po vydání Portnoyova komplexu o deset let později.

Román, dodnes považovaný za jedno z nejvýznamnějších Rothových děl, popisuje dilema mladého Alexandra Portnoye, který není schopen oženit se s hodnou židovskou dívkou a založit s ní rodinu, protože ho v eroticky osvobozené Americe lákají zcela odlišné typy. Portnoy na sebe v ordinaci svého psychoanalytika vypráví věci, jaké američtí čtenáři do té doby v románech nečetli.

Erudovaný muž se slušným společenským postavením, ale i erotoman, který si nenasytně užívá všeho, co mu svět poskytuje. A to celé se předvádí jako neskutečná legrace s klaunem v hlavní roli. Roth si v masce Alexandra Portnoye dělá psinu sám ze sebe, svých rodičů i partnerek. Jeho zpověď se na čtenáře valí v záplavě dokonale vybroušených vtipných obratů, jimž nelze odolat.

Roth se díky Portnoyovi stal z chudého univerzitního lektora zámožným a slavným spisovatelem a díky televizi také známou tváří. Knihy se prodalo jen v prvních několika týdnech 450 tisíc výtisků. Po měsících marného vysvětlování, že „román ve formě zpovědi není zpověď ve formě románu“, se však autor nakonec stáhl do ústraní a začal hledat nový začátek. Našel ho až ve druhé polovině sedmdesátých let, kdy stvořil své alter ego, Nathana Zuckermana. Jeho úspěšnou spisovatelskou dráhu, která mu však zároveň přináší bolestivé důsledky, zachytil v románech Elév, Zuckerman zbavený pout, Hodina anatomie, Pražské orgie a Druhý život z let 1979–1986. „Psát fiktivní životopis, fiktivní historii, konstruovat zpola imaginární existenci z aktuálního dramatu svého života – to je můj život. Člověk musí mít v tomhle životě nějaké potěšení, a tohle je to, co těší mě,“řekl o sérii v roce 1984 v rozhovoru pro Paris Review.

V drobné novele Pražské orgie čerpal i ze svých cest do Prahy, k níž se váže podstatná kapitola jeho života. Poprvé přijel v roce 1972 a seznámil se nejen se svými překladateli, Lubou a Rudolfem Pellarovými, ale také se svízelnou situací proskribovaných českých spisovatelů. Při dalších návštěvách – než mu roku 1977 vláda odmítla udělit vízum, protože už mu neprošla věta, že sem jezdí za ženami – navázal kontakty s Ivanem Klímou, Milanem Kunderou, Ludvíkem Vaculíkem a dalšími. Doma zorganizo-

Psát fiktivní životopis z aktuálního dramatu svého života.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.