Nejen země, ale i tohle město je naše

Respekt - - Dopisy -

Respekt 22/2018 Město lze řídit direktivně – autoritářsky –, nebo pro lidi. Například když si vyšlapou cestičku, protože tudy všichni chodívají, je možnost cestičku vydláždit, aby nechodili bahnem, dát okolo květiny, lavičky. Druhou možností je cestu zahradit a pod pokutou zakázat vstup. Signální plán (kdy a jak dlouho na křižovatce svítí zelená a červená) je nastaven tak, aby při příjezdu tramvaje chodcům naskočila zelená. Nebo je signální plán nastaven pro auta, která sviští okolo a chodci počítají, kolik spojů jim ujelo (2, 3, 4…), a pak prostě skočí do jízdní dráhy a utíkají na tramvaj.

Zastáncem Města pro lidi je dánský architekt Jan Gehl. Jeho tým pozvala primátorka Prahy za ANO, které vše zařídí, aby poradil, jak humanizovat magistrálu. Zároveň se konalo seznámení veřejnosti s Radlickou radiálou – děsivou stavbou, která zničí část Prahy, aby natáhla auta ze středních Čech a ta projela Prahou rychleji než dříve. Zbylé obytné budovy Jinonic, Radlic a Stodůlek se „ochrání“protihlukovou zdí šest metrů vysokou.

Za dvacet let pozveme tým architekta Gehla, aby nám poradil s humanizací Radlické radiály. ing. arch. kateřina Adámková, Praha Děkuji za text. Líbí se mi, že se Praha snaží některé příliš rušné a v podstatě neobyvatelné ulice zlidštit, dopravu v nich zpomalit a třeba omezit, neboť pravdu má pravidlo, na něž upozorňuje i Jan Gehl – aut do ulice přijede tolik, kolik jich tam pustíte.

Aktuálně prožívám proměnu jedné pražské ulice v Lužinách, příjemné (donedávna), dobře obyvatelné a plné zeleně (donedávna). Ulice, v níž všechny domy byly dokončeny před více než třiceti lety a nejsou v ní volné parcely na stavbu dalších. Ulice se zeleným středním pruhem, dvěma silničními pruhy pro směr tam a dvěma pro směr zpět, po stranách s parkovišti pro kolmá stání a dostatkem místa na stání šikmá, ulice, která není průjezdná, na jejím konci se musí auta vrátit na otočce. Ulice, přes kterou se chodí do školky, na metro, do obchodu. Před Velikonocemi do ní najela těžká technika. Napřed vykácela stromy na jedné straně středního pruhu, další den na druhé, dohromady více než čtyřicet stromů, které si tu rostly dvacet až třicet let. A ve stejnou dobu jsme se všichni z místních novin dozvěděli, že v ulici se bude zvyšovat počet parkovacích stání o 59. Že by to muselo být zrovna tolik, tím si vůbec nejsem jista – a že by to muselo být jen cestou rozšíření vyasfaltované plochy a zrušení velké části středního zeleného pásu, tak to vím jistě, že tak by to být nemuselo.

Po dvou měsících práce je hotová asi necelá třetina ulice, která se změnila v rozlehlé parkoviště bez středního pásu s tím, že vlastně je ta ulice teď širší než nedaleká okružní, po níž jezdí městská hromadná doprava. A ukazuje se, že proti takovému počínání není obrany. Schválilo to zastupitelstvo městské části. Že to nedali k potřebnému vyjádření všem majitelům domů v ulici, to je netrápí. Ba spíš o tom lžou. Mám obavy, že naše město, tedy Praha, přestává být tak úplně naše. ing. arch. Radomíra Sedláková, Praha

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.