Nic to není

Respekt - - Téma -

vlastně tropického živočicha, vybrala potní žlázy, kterých máme na těle zhruba tři miliony. V tropech je sice extrémní teplo, ale je tam zároveň dostatek vody. Jak píše aljašský biolog Bill Streever ve své knize Horko (Streever se už dříve proslavil knihou Zima), člověk je v podstatě polopropustná živá membrána, která neustále ztrácí vodu. V problémech se ocitneme v momentě, kdy ji nemůžeme nebo nedokážeme dostatečně doplňovat.

Smrt z tepla není v současnosti ani ve vyspělém světě nijak výjimečná. V šedesátimilionové Velké Británii zahubí vedro každý rok přes dva tisíce lidí, a pokud jde o extrémní vlny veder, jsou čísla ještě vyšší. V roce 2003 se Evropou přehnala letní vlna veder, která stála život dvacet tisíc lidí, z toho tři čtvrtiny ve Francii. Teplo zabíjí řádově víc lidí než požáry, vichřice a další živelní katastrofy. Nejčastěji se obětem zastaví srdce, a proto jsou vysoké teploty nejnebezpečnější pro starší lidi, lidi s nadváhou a pravidelné kardiologické pacienty. Horko navíc nemusí zabíjet přímo, ale s odstupem času, svými plíživými následky. Vlna horka v americkém Chicagu v roce 1995 zabila sedm set lidí a 3500 zachránila až hospitalizace. Víc než čtvrtina z těch, kteří tehdy v létě skončili v nemocnici, zemřela během následujícího roku.

Horko a fyziologie je jedna věc – a vcelku důkladně probádaná. Vědci ale sepsali i stohy papírů o daleko komplikovanějším tématu – jak vysoká teplota působí na lidskou psychiku a lidské chování. Závěr většiny z nich nezní moc optimisticky: horké hlavy se chovají hůř. 18 Miguela, kteří se vlivem teploty a klimatu na lidská společenství zabývají dlouhodobě, shromáždil šedesát různých archeologických, psychologických nebo ekonomických studií. Jejich tematické rozpětí bylo stejně široké jako jejich počet: od vlivu sucha na pád starověkých čínských dynastií přes agresivnější chování policistů v přetopených tréninkových místnostech až po podobný vztah teploty a potyček v americkém baseballu.

Výsledkem složité statistické analýzy je závěr, že výkyvy teploty nad dlouhodobý průměr skutečně zvyšují lidskou agresivitu. Pokud jde o násilí mezi jednotlivci nebo malými skupinami, například zločineckými gangy, je to o čtyři procenta nad dlouhodobý průměr. U větších konfliktů (typu občanská nebo mezistátní válka) roste riziko zažehnutí o celých čtrnáct procent (výzkumníci připomínají, že často nejde o samotné teplo, ale o boj o omezené zdroje, vodu či potravu, které s sebou horko a sucho přinášejí). Jakkoli jsou u podobných zjištění namístě pochyby, dokreslují dlouhodobé postřehy lékařů a psychologů o vlivu teploty na psychiku. Vysoké teploty nesvědčí lidem s depresemi, jejich tíže se prohlubuje. Naopak úzkostným lidem se při vlnách veder často uleví. Obecně jednoznačně platí jasný trend: čím extrémnější teploty, tím větší dopad na lidské tělo a psychiku. Jak píše citovaný Bill Streever, člověka sice v konečném důsledku zabije horko, ale

9,2–15 15,1–16 16,1–17 17,1–18 18,1–19 19,1–20 20,1–21 21,1–22 22,1–23 23,1–27 (°C)

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.