Zachraňte armádu

Co v praxi znamená fakt, že Česko opět slíbilo alianci zvýšit výdaje na obranu

Respekt - - Fokus - JaRoSLav SPuRný / FoTo mILan JaRoŠ

když se český premiér vrátil z červencového summitu NATO, chlubil se veřejnosti, že v Bruselu bravurně vyškolil amerického prezidenta. Donald Trump na elitním srazu vyzýval členy Aliance k bleskovému dorovnání výdajů na společnou obranu na dávno dohodnutou hladinu dvě procenta HDP (konkrétně už od příštího roku) – a Andrej Babiš mu prý vysvětlil, že výpočty HDP bez zohlednění růstu jednotlivých ekonomik nejsou správné a že je potřeba mluvit o výdajích a jejich růstu v absolutních číslech. „Myslím, že to kolegové z Evropské unie ocenili,“říká dnes Babiš. Má pravdu v tom, že růst podle HDP ve skutečnosti příliš nevypovídá o ochotě a schopnosti podílet se na společném díle. Český premiér ale zároveň jednoduše využil pohled, který se mu v daný okamžik hodil. Měřítka rozpočtů NATO i jednotlivých států a jejich dopad na bojeschopnost armád jsou daleko komplikovanější. Nicméně deklarovanou ochotou zvyšovat tuzemské vojenské výdaje Andrej Babiš kolegy z NATO uklidnil. Minimálně z pohledu, který říká, že česká armáda je na tom i nadále špatně a neuměla by ani ubránit Česko, ani účinně pomoci spojencům.

hra s čísly

Co říká Andrej Babiš, není těžké podložit čísly. V roce 2010 vynaložilo ministerstvo obrany 47 miliard korun, což bylo v přepočtu 1,29 procenta HDP. Letos by erár měl „utratit“58 miliard, tedy o 11 miliard korun více, ale v přepočtu na HDP jde o pokles na 1,11 procenta (viz graf). Ekonomika po krizi v roce 2008 roste a poměr se mění. S čísly se dají hrát různé jiné hry. Skoro stejný podíl jako Česká republika – v přepočtu na HDP – má třeba Dánsko (1,17 procenta) nebo Německo (1,22 procenta). Přitom Dánsko vydá v přepočtu na dolary na obranu dvakrát víc než Česko a Německo skoro dvacetkrát více. Estonsko, které už loni splnilo Trumpův požadavek na dvě procenta HDP, posílá zároveň na obranu jen čtvrtinu toho co Česko.

Připomeňme, že zmíněná hladina dvou procent HDP není libůstkou amerického prezidenta, ale jde o nepsanou a mnohokrát stvrzenou dohodu aliančních zemí ohledně zbrojních výdajů. A jak víme, dohoda je také opakovaně nedodržovaná. Splňuje ji v současné době jen šest z 29 států NATO. Největší výdaje mají USA, 3,6 procenta HDP, zbývající země Aliance mají průměr 1,4 procenta a to představitele někdejší světové velmoci už roky rozlaďuje. Zejména pokud jde o bohaté Německo – kancléřka Angela Merkel na posledním summitu NATO podle médií sice slíbila zvyšování výdajů, ale jen na 1,5 procenta HDP v roce 2025. Německo má podle ní zůstat zemí, která se vzhledem ke své válečné minulosti účastní vojenských operací v zahraničí pouze symbolicky a výdaje na obranu jsou podle německých politiků dostatečné.

Zmíněná čísla však podle mnoha dokumentů NATO především symbolizují vojenské schopnosti, které se ve skutečnosti velmi špatně popisují exaktními údaji. Jak upozorňuje náčelník generálního štábu tuzemské armády Aleš Opata: „Česká armáda by v žádném z druhů bezpečnostních problémů nesvedla ubránit území republiky bez pomoci koaličních partnerů.“A žádný zázrak to podle něj není ani v obráceném gardu, v naší schopnosti pomoci koaličním partnerům v případě jejich ohrožení či na zahraničních misích. „Jsme ale schopni nedostatky v těžké výzbroji nahradit rychlostí a strategií,“dodal na nedávném setkání vojenských expertů na pražském Žofíně. Chtěl tím říci, že umíme poskytnout na mise speciální jednotky, jejichž výkon se od-

vozuje od strategického a bojového umu českých vojáků, a nikoli od výzbroje armády, která je v katastrofálním stavu. Navíc výdaje na obranu v přepočtu na výkon ekonomiky nás stahují mezi pět největších outsiderů NATO.

Už v roce 2011 varovala Bílá kniha ministerstva obrany, sepsaná expertním týmem, že pokud se okamžitě nebude modernizovat protiletecká obrana, pozemní vojsko a nepřibudou další jednotky, bude bojeschopnost české armády v horizontu pěti let „velmi ohrožena“. Uplynulo šest let a neuskutečnily se prakticky žádné nákupy, doporučované autory Bílé knihy. Vojáci vyčíslili v čerstvém strategickém materiálu bezpodmínečnou nutnost nákupu zbraní v hodnotě minimálně 100 miliard korun. Premiér Andrej Babiš výdaje podporuje a teoreticky bychom měli v roce 2025 splnit sliby NATO – jak na podobu vojenských schopností armády, tak na zmíněné dvouprocentní výdaje. Prakticky se nám ale nepodařilo nikdy podobné sliby naplnit.

Sladké sny

Nový ministr obrany Lubomír Metnar se v problematice snaží zorientovat a zatím je opatrný. „Problém se opakuje pořád dokola. Ministerstvo a armáda napíšou koncepci a ta se pak nedodržuje. Navíc zde neexistuje jednotný názor na konkrétní zakázky. Tohle budu chtít změnit, ale jak, to vám budu schopen říct až později,“říká ministr.

Podmínky má přitom slušné. Premiér chce podle zasvěcenců udělat na NATO dobrý dojem a zvyšování rozpočtu slíbil lídrům Aliance. „Budu na zvyšování obranného rozpočtu trvat. Neumím si představit, že by v roce 2025 Česko nedosáhlo na slíbená dvě procenta HDP,“shrnuje svůj cíl Babiš. Plány Bílé knihy přežily v drobných obměnách dodnes a nové vedení armády potvrdilo před měsícem rozhodnutí za slíbené peníze koupit třeba dvě stovky bojových vozidel pro pěchotu za 50 miliard korun nebo víceúčelové vrtulníky za 12 miliard korun. V plánu jsou děla, radary, transportní letouny, minomety, modernizace tanků, založení kybernetické jednotky, vytvoření nové výsadkové jednotky a posílení chemického vojska. V součtu to představuje výdaje zhruba 120 miliard korun, ty jsou kryty slíbenými rozpočtovými výdaji: v roce 2021 bychom měli dát na armádu asi 100, v roce 2025 možná až 170 miliard. „To jsou ale sny. Měli bychom si jasně říct, co budeme opravdu umět,“krotí optimismus předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. „Odvolávání se na současný růst rozpočtu je únikový manévr, promr- hali jsme období ekonomického růstu,“dodává.

Armádě se nedaří naplňovat dlouhodobé plány. Příklady? Letos měla tuzemská armáda podle loni platných plánů začít pořizovat – a platit – vrtulníky z USA, radary z Izraele a česko-francouzské bojové obrněnce Titus, to všechno až za 25 miliard korun. Ani jedna zakázka nebyla nakonec podepsána, ta poslední kvůli problémům s bezpečnostními prověrkami jednoho z výrobců, další dvě nebyly podle bývalé ministryně obrany Karly Šlechtové dobře připraveny, a na zakázku na nákup radarů Šlechtová podala dokonce trestní oznámení. Změny jsou možná oprávněné, možná ne, to ukáže budoucnost, ale vážně zasáhly do financování armády.

Rozpočtové výdaje jsou samozřejmě vázány konkrétními projekty, a když se neuskuteční, nemůže armáda podle zákona peníze „utratit“jinak. Výdaje se přesunují na další rok, ale tam už jsou naplánovány jiné nákupy, ve státním rozpočtu není dost peněz na akumulované vojenské výdaje a vzniká zmatek, který vede k tomu, že armáda není modernizovaná a Česko nesměřuje ani ke slibu danému NATO, ani ke kýženým výdajům ve výši dvou procent HDP.

Třeba v Polsku, jedné ze zemí, kde už dnes vydávají na obranu přes dvě procenta HDP, schválil letos parlament zákon, který zemi zavazuje zvednout výdaje do roku 2030 na 2,5 procenta HDP. Zákon určuje harmonogram výdajů a je velmi pravděpodobné, že ho Poláci budou respektovat, protože čísla dokazují, že své zbrojní závazky plní už deset let podle daných slibů. V Česku se pokusili odborníci, poslanci i vojáci navrhnout podobný postup už před třemi lety, ale vláda ani ministerstvo obrany ho neakceptovaly. Návrh podobného zákona se v současnosti pokouší dostat na scénu poslankyně Jana Černochová. Takže správná otázka na premiéra Babiše nezní, jestli podporuje zvyšování obranných výdajů. Jde spíše o to, zda je ochoten své sliby NATO naplnit prosazením zákona, který je promění v praxi.

ČESKé voJSKo By BEZ PomoCI naTo nEdoKáZaLo naŠE ÚZEmí uBRánIT.

Generál Aleš Opata navrhuje postavit nový výsadkářský prapor.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.