Umělá inteligence pro středoškoláky

Respekt - - Fokus / Kontext -

telně předběhne více chaoticky se rozvíjející demokracie. Poté co Sověti v roce 1957 vyslali do vesmíru první družici Sputnik, zavládla v mnoha západních metropolích přímo panika. Přesto se vývoj nakonec obrátil. Sovětský svaz i kvůli nesvobodnému prostředí na univerzitách, v hospodářství a v celé společnosti nakonec ve výzkumné kreativitě jednoznačně zaostal za Západem.

To však neznamená, že se příběh bude automaticky opakovat i ve 21. století. Autoritářská Čína zatím vcelku zdárně překonává četné předpovědi krizí a dál hospodářsky roste a zvyšuje kontrolu centrální vlády nad obyvateli. Je možné, že se jí opravdu podaří vyvrátit zažitou představu, podle které nesvobodné státy na poli technologického rozvoje zaostávají za těmi svobodnými.

Čínští předáci tvrdí, že se Západ nemá v tomto ohledu čeho obávat. V čínském snažení je prý třeba primárně vidět úžas z vědeckého pokroku, snahu o chytřejší správu domácí miliardové populace a měst s deseti a více miliony obyvateli, úsilí o ekonomický rozkvět. Z čínských úspěchů, říkají oficiální projevy, tak bude profitovat celý svět.

Tak jednoduché to samozřejmě není. Čínský technologický vzestup má také zásadní politické důsledky a příběh v úvodu popisované firmy iFlytek, světového šampiona v oblasti rozpoznávání hlasu, je v tomto směru ilustrativní.

Startup vznikl podobným způsobem jako mnozí američtí technologičtí pionýři: založili jej koncem devadesátých let kamarádi, kteří společně excelovali na univerzitě ve městě Che-fej. Vztahy soukromých firem s všeprostupující komunistickou stranou však v Číně nebývají průhledné a je snadné se v nich zaplést do lecjakých sítí. To se zřejmě stalo také firmě iFlytek. Dnes podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch pomáhá čínským bezpečnostním úřadům při vytvoření systému schopného automaticky najít hlasy hledaných osob, zločinců i nepohodlných aktivistů v telefonických hovorech po celé Číně. 42

A nejde jen o domácí dozor. Špičkové technologie jsou od nepaměti spjaté i s mocenskou politikou: s vojenstvím, kde se v tajných laboratořích dále rozvíjí, se špionáží a obecně zvyšováním vlivu ve světě. Technologický náskok v posledním století podpořil postavení Spojených států coby planetárního lídra. Pokud se Čína opravdu stane novým premiantem, bude to mít mezinárodněpolitické důsledky, které dnes nelze přesně předpovědět. Už nyní například čínské metody a techniky kontroly internetu a jeho uzavírání do národního, cenzurovaného prostoru přejímá stoupající počet autoritářských zemí. Zcela klíčová je z čínského pohledu oblast umělé inteligence (AI). Kdo tuto technologii ovládne, tomu podle stratégů v Pekingu patří budoucnost. Zatím je v tomto dovětví napřed Amerika. Eric Schmidt, bývalý šéf Googlu, v hojně citovaném výroku varoval, že Čína náskok rychle snižuje: „Do roku 2020 nás doženou. V roce 2025 budou lepší než my. V roce 2030 budou sektoru umělé inteligence dominovat.“

V roce 2017 celá polovina světových investic do startupů v oblasti umělé inteligence proběhla v Číně (38 procent v USA). Podstatné ale nejsou jen podobné málo představitelné statistiky. Podle německého čtvrtletníku Internationale Politik se v Číně o umělé inteligenci vyučuje v hodinách informatiky na běžných státních školách. Čtyřicet vybraných středních škol v pilotním projektu nabízí studentům vyšších ročníků kurzy o umělé inteligenci, které by svou náročností patřily spíše na univerzitu. Ministerstvo školství pro tento účel v dubnu představilo učebnici. Fascinace sci-fi odvětvím je všudypřítomná: ve státní televizi v hlavním vysílacím čase slaví úspěch pořad, ve kterém lidé v různých disciplínách soupeří s umělou inteligencí.

(čínský vicepremiér na návštěvě startupu iFlytek)

Podpora z nejvyšších míst.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.